Armáda ČR strana 2 z 5

Simulátory pomohou s výcvikem tuzemských pilotů pro nové armádní vrtulníky. Ten se místo ve vzduchu zčásti odehraje v Náměšti nad Oslavou v trenažérech, které napodobí běžný provoz i nestandardní situace. Na místě budou působit i američtí instruktoři. Vojáci zatím dostali čtyři stroje.

Armádní letecká záchranná služba by měla v Plzni zůstat jen do poloviny příštího roku, pak se má přesunout do Karlových Varů. Nové místo se pro vrtulníky hledá kvůli možné stavbě gigafactory na letišti v Líních. Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které projekt připravuje, to ale neznamená, že by Plzeňský kraj měl o letecké záchranáře přijít úplně.

Armáda musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky přidat, aby splnila cíl a do konce dekády měla 30 tisíc lidí. Letos plánuje přijmout 2200 vojáků a vojákyň. V předchozích několika letech to byly nižší počty. Vedle náboru se chce zaměřit i na to, jak lidi udržet.

Ruská agrese na Ukrajině, ale také rostoucí vůle české vlády i okolních evropských zemí investovat do obrany zvyšuje zájem o zbrojní průmysl. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka zažívá tuzemsko v tomto odvětví největší boom za dobu samostatné České republiky. V rozhovoru pro ČT to řekl na brněnském výstavišti, kde ve středu začal třídenní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET. Výrobky potenciálním zákazníkům z řad armád nebo soukromých firem představuje rekordní počet vystavovatelů.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanonových houfnic. V zařízeních ministerstva našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, řekla na tiskové konferenci k roku od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu jeho šéfka Jana Černochová (ODS). Odsoudila také brutalitu ruské armády a teror, který její postup provází.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

„Nenosím na palubu ani fotky, ani talisman, ale letadlo pohladím, protože chci, aby mě dovezlo, kam má,“ řekl v Interview ČT24 velitel 21. křídla taktického letectva v Čáslavi a stíhací pilot Pavel Pavlík. Stát se stíhačem byl už jeho dětský sen, o letadla se zajímali i jeho děda a otec. A do letectva ho nalákal také americký film Top Gun.

Kampaň vojáka ve výslužbě a kandidáta na prezidenta Petra Pavla je zatím ve vleku toho, jak o něm mluvili ostatní, řekl politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miloš Gregor. Komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo uvedl, že Pavlova minulost před rokem 1989 hraje dominantní roli v „obranné fázi kampaně“, kandidátovi se zatím nepodařilo zdůraznit „ofenzivní část.“ Gregor dodal, že problém není tolik, že byl členem KSČ, ale jeho neobratné reakce na pro něj citlivá témata. „Může to zpochybňovat jeho image lídra, rozhodného kandidáta, který dokáže zemi vyvést z krize.“ Oba hovořili v pořadu Události, komentáře.

Ani prodloužené vojskové zkoušky nepomohly, mobilní izraelské radary MADR stále nesplnily požadavky české armády. Testy proto musely být opět prodlouženy, zjistili Reportéři ČT. Skončit přitom měly už letos v létě, armáda chtěla radary začít používat během prvního pololetí příštího roku.

Čeští vojenští kybernetičtí experti trénují ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá boj s internetovými trolly a lživými zprávami. Na případnou dezinformační válku se připravují společně s kolegy z Německa, Slovenska a Maďarska na modelovém příkladu – silnější agresor napadne sousední stát. Cvičení se podle velitele skupiny kybernetických sil a informačních operací Přemysla Štěpánka inspirovalo i ruskou agresí proti Ukrajině.

Velitelství armádních sil čekají personální změny. Pozemní jednotky od začátku příštího roku povede Roman Náhončík, který tak vystřídá Ladislava Junga. Velení vzdušných sil bude mít na starosti místo Petra Mikulenky Petr Čepelka. Náčelník generálního štábu Karel Řehka výměnu zdůvodňuje uplynutím doby závazku stávajících funkcionářů.

Americký ministr obrany Lloyd Austin do Česka přiletí v pátek 9. září, oznámilo ministerstvo obrany. Šéf Pentagonu bude v Praze jednat s ministryní obrany Janou Černochovou i s premiérem Petrem Fialou (oba ODS). Tématem bude pomoc Ukrajině nebo aktuální bezpečnostní situace, doplnilo ministerstvo. Jednat by měl také o modernizaci české armády například o letadla F-35 a vojenské vrtulníky.

Generál Jaromír Zůna byl jedním z hlavních adeptů na místo nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Do funkce jej letos na jaře prosazoval údajně i prezident Miloš Zeman. Tahle mise se ale nepovedla a Zůna zamíří podle zjištění Reportérů ČT na české velvyslanectví do Číny.

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvacet miliard na 110 miliard korun. Podle zjištění ČT se na tom shodli šéf státní kasy Zbyněk Stanjura s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Armáda plánuje nabrat další stovky vojáků, chce nakupovat nová bojová vozidla, vrtulníky i munici.

Pokud Česká republika zakoupí ze Spojených států dvě letky nadzvukových letounů F-35, sníží se podle ministerstva obrany počet bitevníků L-159 Alca o jednu letku. Armáda nyní uvažuje o tom, že po skončení technické životnosti všech L-159 by mohly stroje vystřídat bezpilotní prostředky.

Z modernizace dělostřelectva české armády se s mírnou nadsázkou stává panevropský projekt. Dvaapadesát francouzských samohybných houfnic Caesar za 8,52 miliardy korun na kopřivnickém podvozku Tatra bude totiž navíc vybaveno německým systémem řízení palby.

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning II. Vláda o jejich nákupu hodlá jednat s USA. Kabinet také zrušil tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany nyní osloví švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Po jednání vlády to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Příslušníci šestého úkolového uskupení české armády se vrátili z mise v Mali. O jejím zřízení rozhodla Evropská unie na základě žádosti tamní vlády. Trvala necelý rok, úkolem českých vojáků a vojaček byla především pomoc s výcvikem tamních ozbrojených sil. Více než osmdesát mužů a žen převzalo při slavnostním nástupu v Hranicích na Moravě za svou službu medaile.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě oficiálně jmenoval Karla Řehku náčelníkem Generálního štábu Armády ČR. Dosavadní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil ve funkci vystřídá Aleše Opatu, kterému na konci srpna končí v armádě služební poměr.

Nic již nebrání tomu, aby Karel Řehka nastoupil do čela generálního štábu české armády ani tomu, aby se Otakar Foltýn ujal velení Vojenské policie. Jmenování obou projednal branný výbor Poslanecké sněmovny, což byl poslední zbývající krok poté, co nominace schválila vláda, přičemž na jméně Karla Řehky se předtím shodli ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a prezident Miloš Zeman.

Europoslanec Hynek Blaško (SPD) oznámil, že chce kandidovat na post prezidenta republiky. Své příznivce na Facebooku vyzval, aby jeho kandidaturu podpořili podpisy na petiční archy.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci a další lidé si v neděli připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 77. výročí konce druhé světové války v Evropě. Na tradiční kladení věnců u hrobu Neznámého vojína se přišli podívat také váleční veteráni. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Pietní akty se konaly i na dalších místech.

Koaliční strany se přou o to, kdy by mělo Česko dávat na obranu slibovaná dvě procenta svého HDP. Zjistila to Česká televize. Zatímco lidovci a ODS by chtěli hlavně kvůli válce na Ukrajině zvýšit výdaje na obranu a splnit dvouprocentní závazek vůči NATO už v roce 2024, druhá největší vládní strana – STAN – trvá na původním datu z vládního prohlášení, tedy na roce 2025. Letos Česko plánuje dávat na obranu necelá 1,4 procenta HDP.