Do Bosny a Hercegoviny se přesunulo 150 českých vojáků

Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země sto padesát vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla armáda. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a ve středu. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se spíše jedná o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring.

Informace o působení českých vojáků v Bosně a Hercegovině uvedla armáda na svém webu. Čeští, italští a rumunští vojáci se připojují ke zhruba tisícičlenné posádce EUFOR, která v této balkánské zemi dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995, jež ukončila téměř čtyři roky trvající válku.

Jednotka byla podle armády aktivována na základě žádosti operačního velitele mise EUFOR Althea kvůli zhoršení bezpečnostní situace v místě nasazení. Česká republika se mise účastní od roku 2010. „Jak se to stalo i v historii, tak ve chvíli, kdy velení mise povolá záložní roty, tak ty roty vyjedou,“ řekla ministryně obrany Černochová.

Jde podle ní spíše o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring. „Nemyslím si, že by tam mělo dojít k nějaké vysloveně aktivaci našich vojáků,“ dodala Černochová. Západní Balkán je podle ní prioritou Česka z hlediska obranné i bezpečnostní strategie. Dobré je podle ministryně to, že má tuzemská armáda v regionu bohaté zkušenosti, protože se zde v minulosti podílela na řadě mírových misí.

Napětí vzrostlo po odsouzení Dodika

Napětí uvnitř balkánské konfederace vzrostlo po únorovém nepravomocném odsouzení vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika. Bosenská prokuratura ve středu nařídila zadržení Dodika a jeho spolupracovníků, aby je úřady mohly vyslechnout.

Dodik podle agentury Reuters vydání zatykače na svou osobu označil jako politicky motivované. Ve středu rovněž řekl, že chce požádat Rusko, aby v Radě bezpečnosti OSN vetovalo prodloužení mandátu unijní vojenské mise EUFOR Althea v Bosně.

Dodik, který v Republice srbské vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje uspořádání společného státu a Bosnu označuje za vězení. Na konci února stanul před soudem, protože podepsal zákony, které pozastavily výkon rozhodnutí bosenského ústavního soudu a vysokého představitele. Soud mu uložil trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.

Přesto bosenskosrbský vůdce minulý týden podepsal zákony zakazující působení bosenských celostátních soudních orgánů, prokuratury, policie a tajné služby SIPA v Republice srbské. Tyto zákony pak pozastavil bosenský ústavní soud.

Bosnu tvoří dvě entity – Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny. Obě části spojují centrální instituce a každá z nich má svou vlastní vládu.

Vojenská mise v Bosně EUFOR v této balkánské zemi dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995, jež ukončila tamější téměř čtyři roky trvající válku a stanovila poválečné uspořádání a politické rozdělení moci v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 3 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 4 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 4 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.