TÉMA

Milorad Dodik

Bosna a Hercegovina je na prahu přístupových rozhovorů do EU. Zemí ale zmítá nacionalismus
Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.
15. 11. 2023|vik
Srebrenica si připomněla masakr. Tryzny se poprvé zúčastnili i židé, slyšeli omluvu za dávné křivdy
Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.
11. 7. 2023|
Srbští nacionalisté zřejmě ve volbách v Bosně a Hercegovině získali klíčové posty
Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS). Ukazují to výsledky po sečtení zhruba devadesáti procent okrsků.
3. 10. 2022Aktualizováno3. 10. 2022, 19:44|
Uplynulo 25 let od operace Bouře. Chorvatské piety se poprvé účastnil zástupce srbské menšiny
Chorvaté si připomínají 25. výročí vojenské operace Bouře, která byla rozhodujícím vítězstvím chorvatských vojsk nad jednotkami srbské menšiny v Chorvatsku a jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny chorvatských Srbů ze země. Vzpomínkové akce ve městě Knin, někdejší baště srbské menšiny, se v symbolickém gestu usmíření poprvé zúčastnil představitel srbské menšiny v Chorvatsku, místopředseda vlády Boris Miloševič. Vztahy mezi Chorvaty a Srby i po ukončení konfliktu zůstávají křehké.
5. 8. 2020|
Popírání genocidy, mytologizace obětí. Válka o Srebrenicu pokračuje i čtvrtstoletí po masakru
„Strašlivý zločin“, „utrpení Bosňáků,“ ale také „zinscenovaná tragédie“ či „brilantně provedená vojenská operace“. Taková či podobná hodnocení srebrenického masakru zaznívají z úst některých srbských či bosenskosrbských politiků. Bez ohledu na postoj ke čtvrtstoletí starým událostem je spojuje jedna věc – nikdy v nich nezazní slovo „genocida“. A když už, tak jen v tom smyslu, že se nestala. Spor o srebrenickou genocidu je tak součástí války o interpretaci válečných událostí, která pokračuje i po 25 letech od ukončení bojů.
11. 7. 2020|