Milorad Dodik

Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země sto padesát vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla armáda. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a ve středu. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se spíše jedná o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil vedení Bosny a Hercegoviny o podpoře v době narůstajících konfliktů s bosenskými Srby. Odsouzený lídr Republiky srbské Milorad Dodik s podporou Ruska hrozí odtržením od země a omezuje vládní instituce. Evropská unie v těchto dnech vysílá do země dalších čtyři sta členů mírové mise.

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.

Chorvatský prezident Zoran Milanović v nedělním druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů. Genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) obdržel 25,42 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters. Volební místnosti se uzavřely v 19 hodin středoevropského času.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.

Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS). Ukazují to výsledky po sečtení zhruba devadesáti procent okrsků.

Chorvaté si připomínají 25. výročí vojenské operace Bouře, která byla rozhodujícím vítězstvím chorvatských vojsk nad jednotkami srbské menšiny v Chorvatsku a jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny chorvatských Srbů ze země. Vzpomínkové akce ve městě Knin, někdejší baště srbské menšiny, se v symbolickém gestu usmíření poprvé zúčastnil představitel srbské menšiny v Chorvatsku, místopředseda vlády Boris Miloševič. Vztahy mezi Chorvaty a Srby i po ukončení konfliktu zůstávají křehké.

„Strašlivý zločin“, „utrpení Bosňáků,“ ale také „zinscenovaná tragédie“ či „brilantně provedená vojenská operace“. Taková či podobná hodnocení srebrenického masakru zaznívají z úst některých srbských či bosenskosrbských politiků. Bez ohledu na postoj ke čtvrtstoletí starým událostem je spojuje jedna věc – nikdy v nich nezazní slovo „genocida“. A když už, tak jen v tom smyslu, že se nestala. Spor o srebrenickou genocidu je tak součástí války o interpretaci válečných událostí, která pokračuje i po 25 letech od ukončení bojů.