Srbští nacionalisté zřejmě ve volbách v Bosně a Hercegovině získali klíčové posty

Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS). Ukazují to výsledky po sečtení zhruba devadesáti procent okrsků.

Dodikova soupeřka a kandidátka opozice Jelena Trivičová odmítá porážku uznat a mluví o volebních podvodech. Za Bosňáky a Chorvaty vedou v hlasování o další dva členy předsednictva kandidáti, které agentury považují za vstřícnější k dialogu o společné budoucnosti země.

Podle dosavadních údajů získal Dodik ve volbě prezidenta Republiky srbské 48,4 procenta hlasů a jeho soupeřka Trivičová 43,3 procenta hlasů. „Poslední výsledky ukazují naše velké vítězství,“ prohlásil už Dodik. Jeho soupeřka ale tvrdí, že volby ovlivnily podvody. „Volební proces v celé Republice Srbské musí být zopakován,“ uvedla Trivičová.

Jednoznačnější se zdá výsledek voleb do trojčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny. Za RS mandát zřejmě získá kandidátka SNSD Željka Cvijanovičová, která po sečtení devadesáti procent okrsků má bezmála 53 procent hlasů. Její hlavní soupeř Mirko Šarović má zhruba 36 procent hlasů.

Za Bosňáky se do předsednictva zřejmě probojoval umírněný politik Denis Bećirović, který s 57 procenty hlasů vyhrává nad Bakirem Izetbegovičem, jehož nacionalistická strana SDA byla od konce války u moci. Izetbegović v neděli pozdě večer přiznal porážku, napsala agentura Reuters.

Umírnění versus nacionalisté

V boji o post chorvatského zástupce v předsednictvu podle volební komise vede s 54 procenty hlasů umírněný kandidát Željko Komšić nad nacionalistickou političkou Borjanou Krištoovou, která má zatím 45,8 procenta preferencí.

V bosenském předsednictvu mají po jednom zástupci Bosňáci (dříve Muslimové), Srbové a Chorvaté. Pokud se předběžné výsledky potvrdí, tak umírnění politici budou mít v předsednictvu většinu nad srbskými nacionalisty.

Země prochází těžkou krizí

Balkánská země prochází nejhorší politickou krizí od konce války v devadesátých letech minulého století. Bosenští Srbové v rámci své dlouhodobé snahy o odtržení napadají celostátní instituce, vztahy mezi Chorvaty a početně nejsilnějšími Bosňáky kalí spory ohledně volební reformy.

O odtržení RS v poslední době opakovaně mluvil šéf SNSD Dodik, který sází na blízké vztahy s Ruskem. V září odletěl do Moskvy, kde se nechal podpořit ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Nakonec vše zůstane jako dříve,“ řekla agentuře AP politická analytička Ivana Maričová. Podle ní musí strany rozdmýchávat etnickou nenávist a rozepře, protože nemají žádné výsledky, které by mohly voličům nabídnout. „Nacionalismus je jen kouřová clona, za kterou skrývají své zločinecké aktivity,“ uvedla a poukázala na rozsáhlou korupci v zemi. Podle ní lze však předpokládat, že se nacionalistické strany zastaví pár kroků před vypuknutím nových násilností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko předložilo USA seznam požadavků pro ukončení své války na Ukrajině

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení svého tažení na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.
05:30Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 15 hhodinami

Ukrajinci odmítající bojovat pomáhají hloubit zákopy

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.
před 15 hhodinami

Americká delegace je na cestě do Ruska, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Georgesca dál podporuje část rumunské veřejnosti

Šance favorita mnohých Rumunů skončily, ústavní soud definitivně zakázal kandidaturu Calinu Georgescovi v prezidentských volbách. Stovky občanů rozhodnutí justice odmítly, několik hodin po oznámení verdiktu část příznivců zůstala před sídlem soudu. Protest proběhl klidněji než nedělní násilné střety. Důvodem byla i silná policejní přítomnost a bezpečnostní opatření. Georgescu ve zrušených volbách mohl získat hlasy, o které budou usilovat noví nacionalističtí kandidáti.
před 22 hhodinami

Ukrajinci se v ruské Kurské oblasti místy stahují, připustil šéf armády

Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Šéf ruské armády Valerij Gerasimov zase tvrdí, že jeho jednotky v rámci protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
včeraAktualizovánovčera v 21:39

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
včera v 20:53
Načítání...