Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.

„Zemřel pokojně doma 11. června 2026, měsíc před svými 89. narozeninami,“ uvedla v tiskové zprávě Erica Boltonová, šéfka agentury, která umělce zastupovala. „Trvalý odkaz Davida Hockneyho odráží jeho hluboký entusiasmus pro život, výjimečný smysl pro humor, nesmírnou velkorysost a zvídavost, které vystihuje jeho charakteristický slogan: ‚Love Life‘,“ dodala v tiskové zprávě.

Hockney se narodil 9. července 1937 v britském Bradfordu v chudé rodině, většinu života však prožil v jižní Kalifornii, kde se jeho hlavním motivem staly prosluněné scenérie. Jeho tvorba z této doby byla inspirována bohatstvím a blahobytem barevné Kalifornie, proslavily ho i série plaveckých bazénů nebo zavlažovačů na trávu. V pozdějších letech se vrátil do Evropy, kde našel novou inspiraci v zalesněných kopcích svého rodného hrabství Yorkshire a v polích a lesích francouzské Normandie, připomíná agentura AP.

Stal se jedním z nejoblíbenějších britských umělců a jeho díla se na aukcích prodávají za rekordní ceny. V listopadu 2018 byl jeho obraz nazvaný Portrét umělce (Bazén se dvěma postavami) prodán v newyorské aukci za 90,3 milionu dolarů (dnešních 1,9 miliardy korun), a stal se tak tehdy nejdražším dílem žijícího umělce prodaným v dražbě.

„Popularita a nadčasovost umění Davida Hockneyho, přes všechny jeho proměny a neúnavně vynalézavé experimenty, ve skutečnosti nejsou žádnou záhadou. Jeho dílo obdivují – ani milují není příliš silné slovo – miliony lidí po celém světě, kteří se na ně jen hrnou, protože v něm spatřují předpoklad potěšení,“ napsal historik Simon Schama v eseji k Hockneyho výstavě v Paříži v roce 2025.

Umělec z dělnické konzervativní rodiny

Kreslení fascinovalo Hockneyho od mládí. Narodil se v dělnické rodině, a přestože vyrůstal v poměrně konzervativním prostředí, jeho talent i osobnost se brzy začaly vymykat normám. Studoval na proslulé Royal College of Art v Londýně, kde se stal jednou z hlavních postav nastupující britské pop-artové scény. V 60. letech se přestěhoval do Los Angeles a právě tam našel svůj ikonický styl. Slunce, bazény, palmy a otevřenost americké kultury se staly jeho inspirací.

V letech 1970 až 1986 vytvářel Hockney i jakési fotomontáže, kdy se svým polaroidem fotografoval jeden subjekt z více úhlů a vzniklé fotografie pak slepoval dohromady. Také navrhoval divadelní kostýmy a tvořil plakáty. Že technická a technologická stránka tohoto umělce skutečně hluboko a dlouhodobě zajímala, vědí i jeho čeští příznivci, neboť v roce 2003 se jim do rukou dostala v překladu Hockneyho kniha Tajemství starých mistrů. V té zkoumal obrazy renesančních a barokních umělců a to nejen z hlediska námětů, ale právě z technických postupů využívaných v malbě.

Hockney byl jedním z prvních otevřeně homosexuálních umělců své generace – v době, kdy to bylo ve Velké Británii stále tabu (homosexualita byla dekriminalizována až koncem 60. let). Jeho vztahy a identita se promítají i do jeho tvorby – často maloval intimní scény mužských párů, což bylo na svou dobu odvážné a průlomové. V pozdějších letech se vrátil do Anglie, konkrétně do rodného hrabství Yorkshire, kde začal malovat krajiny – úplně jiný svět než kalifornské bazény, ale stejně intenzivní a barevný.

K 80. narozeninám Davida Hockneyho byla v roce 2017 uspořádána přehlídka jeho tvorby ve spolupráci tří věhlasných institucí. Postupně ji mohli vidět jeho příznivci v londýnské Tate Britain, v pařížském Centre Pompidou a také v Metropolitním muzeu v New Yorku. Jednalo se o jednu z nejnavštěvovanějších výstav v historii, která zmapovala více než 60 let jeho tvorby.

David Hockney byl považován za jednoho z nejvlivnějších současných umělců, průkopníka propojení tradičního a digitálního umění a autora, který změnil způsob, jakým lidé vnímají perspektivu a prostor. Nikdy nezůstal u jednoho stylu, je tedy považován také za jednoho z největších experimentátorů a inovátorů v umění. A patří mezi první velké umělce, kteří vážně přijali digitální technologie jako plnohodnotné médium.

I přes svůj úspěch zůstával skromný, píše v nekrologu agentura Reuters. „Vlastně jsem věčným studentem,“ říká Hockney v biografii, kterou sepsal kritik umění Peter Adam. „Jenom mám náhodou v kapse docela dost kreditek.“ Když roku 1985 přijal pozvání do Bílého domu na večeři s prezidentem Ronaldem Reaganem, princem Charlesem a princeznou Dianou, bezpečnostní služba ho půl hodiny prověřovala, protože jako jediný z hostů přišel pěšky, napsal jeho životopisec.

Londýnská galerie Tate Britain v pátek uvedla, že bude s Hockneyho týmem nadále spolupracovat na realizaci dvou plánovaných projektů v příštím roce. Současně připomněla, že přehlídka umělcovy tvorby u příležitosti jeho 80. narozenin v roce 2017 byla nejnavštěvovanější výstavou v historii galerie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
před 37 mminutami

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 13 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.