Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
Výstavní sál se proměnil v tělocvičnu, a to včetně reálných vzkazů. Děti i dospělí v nich řeší tlak na výkon, stud a přijetí vlastního těla. Což zaujalo i psychology.
„To je pokojíček, který každé dítě zná, kde s tím svým trápením vlastně sedí,“ popisuje expozici vedoucí komunikace Muzea Prahy Ester Fleischerová.
Výstava končí schránkou důvěry. I tentokrát je plná vzkazů od dětí a rodičů. „Až na odvykačce mi pomohli pochopit, že nejsem vadný kus, ale jen utíkám před těžkými vzpomínkami na domácí násilí,“ stojí na jednom z nich.
Za čtyři měsíce téměř sedm set vzkazů, anonymní sdílení povolila polovina. „Témata na mě zapůsobila velice těžce. Odráží to, co vidíme v datech,“ uvedla psycholožka a výzkumná pracovnice Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Martina Sebalo Vňuková.
Podle psycholožky má výstava terapeutický přesah. Sama se podílí na výzkumech. S vedením Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice o materiály projevili zájem. „Už jsme začali domlouvat spolupráci, že bychom si příběhy vzali, zpracovali materiály, jak o duševním zdraví mluvit,“ přiblížila Sebalo Vňuková.
Pro děti i rodiče muzeum zpracovalo také informační materiály. Najdou v nich například kontakty, které jim mohou pomoci. Výstava teď putuje na divadelní festival v Lotyšském národním uměleckém muzeu. Zároveň se jedná o pokračování v Hradci Králové.
