Výstava

Kdybych já byl krásný jako Dionysos. Tento povzdech posloužil galerii 8smička v Humpolci k názvu výstavy věnované Janu Zrzavému. Záměrem kurátorů nebylo postihnout rozsáhlé dílo tohoto malíře, ale ve skicách, kresbách a obrazech přiblížit jeho osobní vývoj. V podtitulu výstavy s ním nabízí setkání.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.

Francouzský barokní zámek ve Versailles bude během olympijských her hostit velkolepou výstavu o koních a jezdectví. Její hlavní tváří zvolili organizátoři obraz z českých sbírek ze zámku Konopiště – olejomalbu Jezdecký portrét dítěte ze sedmnáctého století. Právě v okolí sídla francouzských králů proběhnou během olympiády všechny jezdecké soutěže.

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.

Claudovo černé zrcadlo sloužilo malířům už před dvěma sty lety. S jeho pomocí zachycovali odraz krajiny. Nyní tato historická výtvarná pomůcka posloužila jako inspirace pro slovenskou vizuální umělkyni Moniku Pascoe Mikyškovou, která aktuálně vystavuje v havířovské galerii Krystal.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

Metropolitní opera v New Yorku, zkráceně označovaná MET, patří k nejvýznamnějším divadelním scénám na světě. Vystupovat zde je vnímáno jako prestižní. Výstava Národního muzea v Galerii Českého centra v New Yorku, nazvaná České primadony v MET opeře, připomíná prostřednictvím kostýmů ze sbírek obou institucí stopy českých pěvkyň. Mnohdy se zasloužily o uvedení českých oper na americkém jevišti.

Téma krásy v umění, jak z pohledu historického, tak i současného, otevřel v olomoucké galerii Telegraph slovenský malíř Andrej Dúbravský. Na lidské tělo nahlíží optikou aktuálních a často protikladných trendů sociálních sítí, které stigmatizují i osvobozují. Vystavuje také malby přírodních a zvířecích motivů. Součástí expozice je i výtvarníkův improvizovaný ateliér.

Důkladné analýzy, čištění a konzervace čekají unikátní denárový poklad z 11. až 12. století objevený nedávno na Kutnohorsku. Jde o soubor více než 2150 stříbrných mincí, který odborníci považují za jeden z největších nálezů posledního desetiletí a jeho hodnotu přirovnávají k milionové výhře ve sportce. Vlastník si za mince mohl ve své době pořídit vybavenou vesnici či poddanské město. Nevyčíslitelnou hodnotu má i dvanáct zlatých keltských mincí objevených v lednu na Rakovnicku. Muzeum T. G. M. Rakovník a České muzeum stříbra v Kutné Hoře pro oba poklady vybudují expozice a ukážou je veřejnosti, oznámili zástupci muzeí při představení mincí v budově středočeského krajského úřadu.

Příznivci malíře a fotografa Alfonse Muchy se letos mohou díky iniciativě Muchova stezka těšit na výstavy s názvem Mucha a fotografie: Osobní vize. První z nich slavnostně zahájili jeho potomci na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. Tam se také téměř před třemi lety vrátila slavná Slovanská epopej.

Hrad Velhartice na Klatovsku nabídne návštěvníkům přístup do prostor, které byly dosud skryty. Je v nich nová interaktivní expozice o tajném převozu korunovačních klenotů po husitských válkách. V patnáctém století je nechal ukrýt na hradě jejich tehdejší majitel – pražský purkrabí Menhart z Hradce.

Kdyby nebylo je název výstavy děl sedmi českých umělkyň, které se vzájemně ovlivňovaly a jejich osudy proplétaly. Galerie Arto.to v Libčicích nad Vltavou poprvé společně vystavuje obrazy sester Válových ze soukromých sbírek, snímky fotografky Libuše Jarcovjákové a třeba také kresby její matky Marie Jančové. Silné vazby této umělecké scény dokumentují i úryvky ze soukromé korespondence.

Přední český výrobce pian Petrof za sto šedesát let fungování vyprodukoval přes 635 tisíc nástrojů. Některé jsou k vidění na výstavě, která chce u příležitosti výročí této firmy především připomenout, že piano není jen hudební nástroj, ale i pozoruhodné technické dílo. V Národním technickém muzeu je vystaven mimo jiné jeden z prvních nástrojů, který vyrobil přímo zakladatel firmy. Na jiný, reprezentující současnost, si návštěvníci mohou dokonce sami zahrát.

„Akademie výtvarných umění v Praze sedí na vršku u Stromovky jako takové vlastní království,“ říká kurátorka Zuzana Krišková, která ve výstavě Pedagogové a posluchači v Galerii výtvarného umění v Chebu mapovala dění na prestižní vysoké škole v 70. a 80. letech. Studenti tehdy vyjížděli malovat dělníky v hutích či zemědělce v JZD, škola se ale přesto nestala ideologickou baštou. Ne všichni pamětníci však na školní léta vzpomínají pozitivně.

Knižní práce, grafické listy, obálky i katalogy malířky Toyen vystavuje ostravský Dům umění. Jedná se o mimořádnou kolekci z jejího francouzského období, kterou získala do svých sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě ve spolupráci s pražskou Galerií Zdeněk Sklenář. Jako zřejmě jedinou takovou ucelenou sbírku na světě ji loni koupil Moravskoslezský kraj, zaplatil za ni 2,2 milionu korun

Restaurátoři zachraňují více než sto let staré loutky vyřezané podle návrhů Mikoláše Alše. Staré domácí divadlo dlouho leželo bez povšimnutí na půdě jednoho z pardubických domů. Majitelka ho objevila náhodou, když půdu rekonstruovala. Loutky jsou teď v péči Východočeského muzea a mají se stát součástí expozice hraček.

Česko se připravuje na světovou výstavu Expo, která začne příští rok v dubnu v japonské Ósace. Zatím ale není jasné, kdo se bude podílet na financování české účasti ani jak přesně bude probíhat stavba národního pavilonu. Česko také stále nemá stavební povolení od japonské strany a není vybraná ani firma, která projekt zrealizuje. Stavět se přitom mělo začít už vloni. Pochybnosti kolem organizace už vyjádřili pořadatelé předchozích ročníků. Nejasnosti navíc trvají i kolem architektonické soutěže na pavilon. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

Brněnský výtvarník, spisovatel a hudebník Marian Palla rekapituluje v brněnské Fait Gallery svou tvorbu za více než půlstoletí. Výstavu obrazů, vytvořených převážně z hlíny, pojmenoval Malé nekonečno.

V Krajské galerii výtvarného umění (GVUO) ve Zlíně jsou od nynějška k vidění obrazy a grafiky starého evropského umění ze sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě. Jde o výběr z let 1500 až 1800, vystaveno je přes šedesát děl. Kolekce evropského umění tvoří významnou část sbírek, které ostravská galerie spravuje. Výstava potrvá do 5. května, připraveny jsou také komentované prohlídky.

Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.

Na zámku v Rájci nad Svitavou otevřou návštěvníkům od 14. února skleníky s největší sbírkou rozkvetlých kamélií v České republice. Tvoří ji přes sedm set rostlin a je složena ze čtyř set různých odrůd. Od 1. března bude na zámku také výstava Kamélie – v královských zahradách, která má představit příběh prvních čtyř doložených kamélií v Evropě, řekla kastelánka Zdeňka Kalová.

Pražské Centrum současného umění DOX připomíná Franze Kafku. Výstava KAFKAesque, která tam trvá až do září, ale nenabízí historický pohled na tvorbu tohoto autora. Prostřednictvím děl tří desítek domácích i zahraničních umělců předkládá jejich vlastní „kafkovské“ pojetí současného světa.

Ilustrátorka Renáta Fučíková ve svých autorských knihách převypravuje dějiny i zásadní divadelní hry. Literaturu v kontextu doby přibližuje srozumitelným způsobem, chce, aby byly její knihy přístupné i čtenářům ze základních škol. Svou tvorbu z posledních deseti let nyní vystavuje v pražské Galerii Hollar pod názvem Na scénu! Návštěvníci na ní najdou i poštovní známky.

V prozatímním Moravském židovském muzeu Malý Mehrin v Brně probíhá nová výstava Naše domy. Mapuje příběhy vybraných objektů, které v roce 1941 nacistický vystěhovalecký fond zabavil brněnským Židům. Takových staveb byly stovky, majitelé domů po jejich ztrátě často skončili v koncentračních táborech.