Výstava

Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.

Kina promítají dokumentární film Identita, který sleduje proměny tuzemské vizuální kultury od začátku dvacátého století až do současnosti. V hlavní roli – český grafický design. Stejnému tématu se věnuje i aktuální výstava v pražském Museu Kampa, dokumentární seriál České televize a kniha.

V Brně-Slatině si pietním aktem připomněli osmdesát let od sestřelení pilota Williama L. Kigginse. Byl to jediný americký voják, který na území města během druhé světové války zemřel. Na Špilberku také Muzeum města Brna otevřelo novou výstavu, která jeho příběh dokumentuje.

Poslední šanci vidět korunovační klenoty využilo v pondělí zhruba tři a půl tisíce návštěvníků. Výstava po dvou týdnech skončila. Za tu dobu přilákala do Vladislavského sálu Starého královského paláce 46 609 lidí, tedy více než loni, kdy klenoty vidělo asi 34 tisíc lidí. Další možnost spatřit jednu z nejvzácnějších českých památek by měli zájemci mít zase za rok, okolo svátku svatého Václava.

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž se proslavil knihami jako Zbabělci, Tankový prapor nebo Prima sezóna, by v pátek 27. září oslavil sto let. Jubileum připomíná výstava nebo nová audiokniha Prima sezóna. „Je to současné v tom, že je to o dospívání a o vlnách hormonů, které s člověkem mávají. Také válečný odkaz může být v současné době aktuální,“ přiblížil herec Jan Meduna, který audioknihu namluvil. Vlastní tvorbou Škvorecký kultivoval českou literaturu, kterou spolu s manželkou Zdenou Salivarovou dostával mezi zahraniční čtenáře. Nejen do nakladatelské činnosti '68 Publishers nyní dává nahlédnout výstava v Muzeu literatury v Praze.

Brzy ráno byly ve frontě před Pražským hradem desítky lidí, kteří měli zájem o výstavu českých korunovačních klenotů. První zájemce přišel už ve čtvrt na čtyři. Výstava potrvá ve Vladislavském sále do konce září a je možné ji zhlédnout zdarma. Naposledy bylo možné slavnostní insignie vidět před rokem. První den vidělo korunovační klenoty 2801 návštěvníků, při loňském vystavení to bylo téměř 4,2 tisíce. Prezident Petr Pavel rozhodl, že výstava klenotů bude každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září.

Pražský hrad se připravuje na nebývalý nápor návštěvníků. Očekává se totiž velký zájem o výstavu českých korunovačních klenotů, která je naplánována na 17. až 30. září. Stání ve dlouhých frontách zájemcům zpříjemní třeba stolky s QR kódy, které si budou moct naskenovat chytrým telefonem a přečíst si brožuru o výstavě a drahých kamenech. Prezident Petr Pavel chce poklad vystavovat pravidelně každý rok.

Dramatický příběh zaoceánské lodi Titanic znovu ožívá, tentokrát ale na výstavě v Praze. Lidé si tam budou moci poprvé prohlédnout poštovní unikát ze slavného parníku. Jde o průvodku z lodní pošty, kterou jako jediný v Evropě získal český sběratel. Takové lístky se přitom jen tak jednoduše do rukou filatelistů nedostanou, většinou jsou v majetku muzeí.

Česká vizuální umělkyně a kurátorka, která vystupuje pod uměleckým jménem Sráč Sam, připravuje pro brněnský Dům umění výstavu 129 dní bez úrazu. Tvoří ji soubor industriálních objektů, které tematizují nerovná pravidla společnosti zaměřené na produkci a generování zisku.

Před téměř pěti lety zmizely z drážďanské klenotnice šperky v hodnotě milionů eur. Pachatele spektakulární loupeže, kteří všichni pocházeli z jedné rodiny, se podařilo dopadnout a většinu vzácných barokních klenotů vrátit. Nyní je poprvé od činu v Drážďanech opět vystavili. Raději v přísně střežené vitríně.

Měsíc intenzivního tvoření má za sebou sedm umělců vystavujících v Mikulově. Díla, která pod jejich rukama vznikala v rámci výtvarného sympozia, si můžou návštěvníci prohlédnout na tamějším zámku. Jde třeba o háčkované tapiserie, fotografie nebo malbu.

Sochař a grafik, ale také mystik, který se ve své tvorbě zabýval náboženskými alegoriemi a smyslem lidské existence. Právě duchovnímu světu Františka Bílka (1872 až 1941) se věnuje expozice Cesta k Předsíni chrámové v Bílkově vile Galerie hlavního města Prahy na pražských Hradčanech. K vidění bude další dva roky.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

Prezident Petr Pavel rozhodl o každoročním pořádání výstavy českých korunovačních klenotů při příležitosti státního svátku sv. Václava, který se připomíná jako Den české státnosti a připadá na 28. září. Letos budou klenoty k vidění od 17. do 30. září, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Kdybych já byl krásný jako Dionysos. Tento povzdech posloužil galerii 8smička v Humpolci k názvu výstavy věnované Janu Zrzavému. Záměrem kurátorů nebylo postihnout rozsáhlé dílo tohoto malíře, ale ve skicách, kresbách a obrazech přiblížit jeho osobní vývoj. V podtitulu výstavy s ním nabízí setkání.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.

Francouzský barokní zámek ve Versailles bude během olympijských her hostit velkolepou výstavu o koních a jezdectví. Její hlavní tváří zvolili organizátoři obraz z českých sbírek ze zámku Konopiště – olejomalbu Jezdecký portrét dítěte ze sedmnáctého století. Právě v okolí sídla francouzských králů proběhnou během olympiády všechny jezdecké soutěže.

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.

Claudovo černé zrcadlo sloužilo malířům už před dvěma sty lety. S jeho pomocí zachycovali odraz krajiny. Nyní tato historická výtvarná pomůcka posloužila jako inspirace pro slovenskou vizuální umělkyni Moniku Pascoe Mikyškovou, která aktuálně vystavuje v havířovské galerii Krystal.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

Metropolitní opera v New Yorku, zkráceně označovaná MET, patří k nejvýznamnějším divadelním scénám na světě. Vystupovat zde je vnímáno jako prestižní. Výstava Národního muzea v Galerii Českého centra v New Yorku, nazvaná České primadony v MET opeře, připomíná prostřednictvím kostýmů ze sbírek obou institucí stopy českých pěvkyň. Mnohdy se zasloužily o uvedení českých oper na americkém jevišti.

Téma krásy v umění, jak z pohledu historického, tak i současného, otevřel v olomoucké galerii Telegraph slovenský malíř Andrej Dúbravský. Na lidské tělo nahlíží optikou aktuálních a často protikladných trendů sociálních sítí, které stigmatizují i osvobozují. Vystavuje také malby přírodních a zvířecích motivů. Součástí expozice je i výtvarníkův improvizovaný ateliér.

Důkladné analýzy, čištění a konzervace čekají unikátní denárový poklad z 11. až 12. století objevený nedávno na Kutnohorsku. Jde o soubor více než 2150 stříbrných mincí, který odborníci považují za jeden z největších nálezů posledního desetiletí a jeho hodnotu přirovnávají k milionové výhře ve sportce. Vlastník si za mince mohl ve své době pořídit vybavenou vesnici či poddanské město. Nevyčíslitelnou hodnotu má i dvanáct zlatých keltských mincí objevených v lednu na Rakovnicku. Muzeum T. G. M. Rakovník a České muzeum stříbra v Kutné Hoře pro oba poklady vybudují expozice a ukážou je veřejnosti, oznámili zástupci muzeí při představení mincí v budově středočeského krajského úřadu.