Výstava

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.

Malíř, sochař, designér i hudebník Michal Cimala vystavuje v pražské Ville Pellé. Na retrospektivní výstavě Tlaková vlna se ohlíží za tvorbou posledních dvou dekád. Návštěvníkům představuje obrazy, sochy i autorské texty.

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.

Zásadní novinkou programu Nová zelená úsporám pro energeticky úsporné renovace domů je, že žadatelé dostanou peníze předem. Řekl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem upravený program představil na výstavě Infotherma, jež v pondělí začala v Ostravě. Ohlásili rovněž první výzvu v oblasti takzvaných zelených plynů Greengas určenou pro výrobu vodíku v elektrolyzéru.

Obrazy malíře Marca Chagalla se vznášejícími se postavami a podobně fantaskními motivy viděl snad každý. Přesto existuje ještě jiný, složitější Chagall. Chagall za Chagallem, kterého představuje na aktuální výstavě vídeňská Albertina.

Sklářská díla čtyřiceti osmi umělců z regionu vystavuje galerie Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Záměrem je vytvořit novou tradici v prezentaci místní sklářské tvorby a pořádat takovou přehlídku jednou za tři roky.

Kukly, můry, motýli, šneci i bezpohlavní postavy se objevují na aktuální výstavě v pražské Bold Gallery. Malířka Anna Ruth se vydává do světa vlastní fantazie, osobní mytologie, světla a tmy.

Prolomit kulturu mlčení chce nové muzeum v Prištině, které mapuje sexuální násilí páchané srbskými jednotkami na albánských civilistech během kosovské války v letech 1998 až 1999. Stojí za ním bývalá kosovská prezidentka Atifete Jahjagová, která se o rehabilitaci přeživších snažila už během svého mandátu. Výstava se jmenuje Moment.

Do zahájení světové výstavy EXPO 2025 v japonské Osace zbývají čtyři měsíce. Už na jaře Reportéři ČT upozornili, že českou účast provázejí problémy. Tuzemsko na svoji propagaci vyčlenilo ze státního rozpočtu 290 milionů korun, dalších minimálně 150 milionů měla od soukromých investorů zajistit kancelář generálního komisaře, což se dosud nepodařilo. Stavba také začala se zpožděním a stále není dokončena. Podle architekta Michala Gabaše byla potřeba celá řada změn. V nejistotě jsou ale i umělci, kteří by se měli na výstavě prezentovat. Generálního komisaře Ondřeje Sošku kritizuje odborná veřejnost i ministerstvo zahraničí. Soška uvedl, že obavy začaly vznikat mylnou interpretací průběžných zpráv. Předpokládá, že potřebné částky dosáhne. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

Týrání, hlad a dřinu zažívali běžně v sovětských pracovních táborech muži i ženy. Národní knihovna, portál Gulag.cz a organizace Memorial teď v nové expozici ukazují každodenní život vězeňkyň, které peklo gulagů přežily. Několik takových příběhů je k nahlédnutí v pražském Klementinu na výstavě nazvané Nitky vzpomínek.

Ani dvě stě padesát let od narození německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha neztratilo jeho obsáhlé dílo, mimo jiné s vazbami na Čechy, nic ze svého kouzla a dokáže oslovovat, potvrzuje výstava v drážďanském Albertinu. Nese název Kde to všechno začalo.

Proslavil se jako spisovatel, jeho umělecký záběr je ale širší. První turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk se věnuje také výtvarnému umění. Pražské centrum DOX teď vystavuje jeho dílo. Do něj se promítají motivy z rodného Istanbulu i příběhy postav z jeho knih.

Londýnská akademie umění představuje díla tří možná nejslavnějších umělců v historii. Renesanční malíři a sochaři Leonardo da Vinci, Michelangelo a Raffael Santi se znali osobně, studovali vzájemně své práce a ovlivňovali se. Žádné velké přátelství ale mezi nimi nevzniklo, všichni tři totiž soupeřili o zakázky.

Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.

Kina promítají dokumentární film Identita, který sleduje proměny tuzemské vizuální kultury od začátku dvacátého století až do současnosti. V hlavní roli – český grafický design. Stejnému tématu se věnuje i aktuální výstava v pražském Museu Kampa, dokumentární seriál České televize a kniha.

V Brně-Slatině si pietním aktem připomněli osmdesát let od sestřelení pilota Williama L. Kigginse. Byl to jediný americký voják, který na území města během druhé světové války zemřel. Na Špilberku také Muzeum města Brna otevřelo novou výstavu, která jeho příběh dokumentuje.

Poslední šanci vidět korunovační klenoty využilo v pondělí zhruba tři a půl tisíce návštěvníků. Výstava po dvou týdnech skončila. Za tu dobu přilákala do Vladislavského sálu Starého královského paláce 46 609 lidí, tedy více než loni, kdy klenoty vidělo asi 34 tisíc lidí. Další možnost spatřit jednu z nejvzácnějších českých památek by měli zájemci mít zase za rok, okolo svátku svatého Václava.

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž se proslavil knihami jako Zbabělci, Tankový prapor nebo Prima sezóna, by v pátek 27. září oslavil sto let. Jubileum připomíná výstava nebo nová audiokniha Prima sezóna. „Je to současné v tom, že je to o dospívání a o vlnách hormonů, které s člověkem mávají. Také válečný odkaz může být v současné době aktuální,“ přiblížil herec Jan Meduna, který audioknihu namluvil. Vlastní tvorbou Škvorecký kultivoval českou literaturu, kterou spolu s manželkou Zdenou Salivarovou dostával mezi zahraniční čtenáře. Nejen do nakladatelské činnosti '68 Publishers nyní dává nahlédnout výstava v Muzeu literatury v Praze.

Brzy ráno byly ve frontě před Pražským hradem desítky lidí, kteří měli zájem o výstavu českých korunovačních klenotů. První zájemce přišel už ve čtvrt na čtyři. Výstava potrvá ve Vladislavském sále do konce září a je možné ji zhlédnout zdarma. Naposledy bylo možné slavnostní insignie vidět před rokem. První den vidělo korunovační klenoty 2801 návštěvníků, při loňském vystavení to bylo téměř 4,2 tisíce. Prezident Petr Pavel rozhodl, že výstava klenotů bude každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září.