Výstava

Letos uplyne sto let od narození výtvarníka Libora Fáry. Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK) při této příležitosti připomíná jeho grafické práce.

Galerie Lázně Liberec představuje výstavu děl grafičky, sochařky a básnířky Naděždy Plíškové. Na uměleckou scénu pronikla v šedesátých letech minulého století, po invazi vojsk Varšavské smlouvy patřila mezi neoficiální umělce. Tvorbě se pak věnovala i po revoluci.

Eduard Štorch zůstává zapsán především jako autor knihy Lovci mamutů. Výstava v Národním muzeu představuje i jeho další pravěká dobrodružství. Štorchovy romány přitom propojuje s autentickými archeologickými nálezy, které ho při psaní smyšlených příběhů inspirovaly. Literáta navíc představuje i jako pedagoga, byl třeba prvním, kdo vzal pražskou mládež na lyže.

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.

V Praze v neděli začal festival romské kultury Khamoro neboli Slunce. Program dvacátého sedmého ročníku nabízí koncerty romské hudby, výstavy, promítání filmů i tradiční průvod centrem metropole. Do Prahy dorazí kromě tuzemských také romští umělci z Itálie, Španělska, Maďarska, Francie, Srbska a vůbec poprvé z Řecka. Odborná část se pak zaměří na problém domácího násilí v romské komunitě. Přehlídka vyvrcholí v sobotu 31. května galakoncertem.

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.

Na Expu v japonské Ósace se vedle národního pavilonu prezentuje i soukromý český projekt – Les civilizací. Na hlavního architekta světové výstavy zapůsobil natolik, že se stal jediným nejaponským hlavním partnerem výstavy. Ukazuje tisíce let staré stromy objevené v hloubce osmi až dvanácti metrů v řečišti Olše. 133 subfosilních dubů ze severní Moravy starých 6,5 tisíce let do Ósaky přivezla malá česká firma, která se vlastním projektem postavila vedle nadnárodních korporací, které se na Expu prezentují.

Končí lhůta pro posílání připomínek k plánované stavbě obchvatu Havířova. Vést má i přes městskou část Životice, kde nacisté během druhé světové války postříleli 36 mužů – mstili se za přestřelku mezi gestapem a partyzány. Událostem se nyní věnuje i výstava v Senátu. Spolupořádá ji poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), ale čelí přitom kritice pozůstalých, že dlouhodobě vystupuje proti důstojnému uchování památky. Výstava je přístupná veřejnosti, ale jen v pondělí, v určitý čas a po domluvě v infocentru.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Výtvarník Jan Vytiska ve svých obrazech zobrazuje dobro a zlo, krásu a ošklivost, život i smrt. Jeho poslední cyklus obrazů inspirovala kniha Nového zákona – Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsa. Na výstavě nazvané jednoduše Zjevení je přestavuje pražská Trafo Gallery.

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.

Malíř, sochař, designér i hudebník Michal Cimala vystavuje v pražské Ville Pellé. Na retrospektivní výstavě Tlaková vlna se ohlíží za tvorbou posledních dvou dekád. Návštěvníkům představuje obrazy, sochy i autorské texty.

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.

Zásadní novinkou programu Nová zelená úsporám pro energeticky úsporné renovace domů je, že žadatelé dostanou peníze předem. Řekl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem upravený program představil na výstavě Infotherma, jež v pondělí začala v Ostravě. Ohlásili rovněž první výzvu v oblasti takzvaných zelených plynů Greengas určenou pro výrobu vodíku v elektrolyzéru.