Výstava

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.

Na Expu v japonské Ósace se vedle národního pavilonu prezentuje i soukromý český projekt – Les civilizací. Na hlavního architekta světové výstavy zapůsobil natolik, že se stal jediným nejaponským hlavním partnerem výstavy. Ukazuje tisíce let staré stromy objevené v hloubce osmi až dvanácti metrů v řečišti Olše. 133 subfosilních dubů ze severní Moravy starých 6,5 tisíce let do Ósaky přivezla malá česká firma, která se vlastním projektem postavila vedle nadnárodních korporací, které se na Expu prezentují.

Končí lhůta pro posílání připomínek k plánované stavbě obchvatu Havířova. Vést má i přes městskou část Životice, kde nacisté během druhé světové války postříleli 36 mužů – mstili se za přestřelku mezi gestapem a partyzány. Událostem se nyní věnuje i výstava v Senátu. Spolupořádá ji poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), ale čelí přitom kritice pozůstalých, že dlouhodobě vystupuje proti důstojnému uchování památky. Výstava je přístupná veřejnosti, ale jen v pondělí, v určitý čas a po domluvě v infocentru.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Výtvarník Jan Vytiska ve svých obrazech zobrazuje dobro a zlo, krásu a ošklivost, život i smrt. Jeho poslední cyklus obrazů inspirovala kniha Nového zákona – Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsa. Na výstavě nazvané jednoduše Zjevení je přestavuje pražská Trafo Gallery.

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.

Malíř, sochař, designér i hudebník Michal Cimala vystavuje v pražské Ville Pellé. Na retrospektivní výstavě Tlaková vlna se ohlíží za tvorbou posledních dvou dekád. Návštěvníkům představuje obrazy, sochy i autorské texty.

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.

Zásadní novinkou programu Nová zelená úsporám pro energeticky úsporné renovace domů je, že žadatelé dostanou peníze předem. Řekl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem upravený program představil na výstavě Infotherma, jež v pondělí začala v Ostravě. Ohlásili rovněž první výzvu v oblasti takzvaných zelených plynů Greengas určenou pro výrobu vodíku v elektrolyzéru.

Obrazy malíře Marca Chagalla se vznášejícími se postavami a podobně fantaskními motivy viděl snad každý. Přesto existuje ještě jiný, složitější Chagall. Chagall za Chagallem, kterého představuje na aktuální výstavě vídeňská Albertina.

Sklářská díla čtyřiceti osmi umělců z regionu vystavuje galerie Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Záměrem je vytvořit novou tradici v prezentaci místní sklářské tvorby a pořádat takovou přehlídku jednou za tři roky.

Kukly, můry, motýli, šneci i bezpohlavní postavy se objevují na aktuální výstavě v pražské Bold Gallery. Malířka Anna Ruth se vydává do světa vlastní fantazie, osobní mytologie, světla a tmy.

Prolomit kulturu mlčení chce nové muzeum v Prištině, které mapuje sexuální násilí páchané srbskými jednotkami na albánských civilistech během kosovské války v letech 1998 až 1999. Stojí za ním bývalá kosovská prezidentka Atifete Jahjagová, která se o rehabilitaci přeživších snažila už během svého mandátu. Výstava se jmenuje Moment.

Do zahájení světové výstavy EXPO 2025 v japonské Osace zbývají čtyři měsíce. Už na jaře Reportéři ČT upozornili, že českou účast provázejí problémy. Tuzemsko na svoji propagaci vyčlenilo ze státního rozpočtu 290 milionů korun, dalších minimálně 150 milionů měla od soukromých investorů zajistit kancelář generálního komisaře, což se dosud nepodařilo. Stavba také začala se zpožděním a stále není dokončena. Podle architekta Michala Gabaše byla potřeba celá řada změn. V nejistotě jsou ale i umělci, kteří by se měli na výstavě prezentovat. Generálního komisaře Ondřeje Sošku kritizuje odborná veřejnost i ministerstvo zahraničí. Soška uvedl, že obavy začaly vznikat mylnou interpretací průběžných zpráv. Předpokládá, že potřebné částky dosáhne. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

Týrání, hlad a dřinu zažívali běžně v sovětských pracovních táborech muži i ženy. Národní knihovna, portál Gulag.cz a organizace Memorial teď v nové expozici ukazují každodenní život vězeňkyň, které peklo gulagů přežily. Několik takových příběhů je k nahlédnutí v pražském Klementinu na výstavě nazvané Nitky vzpomínek.

Ani dvě stě padesát let od narození německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha neztratilo jeho obsáhlé dílo, mimo jiné s vazbami na Čechy, nic ze svého kouzla a dokáže oslovovat, potvrzuje výstava v drážďanském Albertinu. Nese název Kde to všechno začalo.

Proslavil se jako spisovatel, jeho umělecký záběr je ale širší. První turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk se věnuje také výtvarnému umění. Pražské centrum DOX teď vystavuje jeho dílo. Do něj se promítají motivy z rodného Istanbulu i příběhy postav z jeho knih.

Londýnská akademie umění představuje díla tří možná nejslavnějších umělců v historii. Renesanční malíři a sochaři Leonardo da Vinci, Michelangelo a Raffael Santi se znali osobně, studovali vzájemně své práce a ovlivňovali se. Žádné velké přátelství ale mezi nimi nevzniklo, všichni tři totiž soupeřili o zakázky.

Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.