Výstava strana 4 z 5

V prestižním pařížském výstavním pavilonu Grand Palais začala výstava o Alfonsi Muchovi. Díky moderním technologiím tu mimo jiné ožívají ženy z reklamních plakátů českého secesního malíře, který patřil k nejslavnějším umělcům přelomu 19. a 20. století. Jeho díla budou k vidění do 5. listopadu.

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.

V Singapuru mohou návštěvníci výstavy nazvané Van Goghův pohlcující zážitek vidět nejméně tři sta obrazů od tohoto proslulého malíře. Do některých jeho děl mohou i vstoupit, například do jednoho z nejznámějších obrazů Hvězdná noc. Díky prostorové projekci si tak mohou tvorbu Vincenta van Gogha užít v reálném životě i ve virtuální realitě.

V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.

V lednu před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Příběhy mravence s typickým puntíkatým šátkem, který dělá „práce všeho druhu“, jsou z tvorby Ondřeje Sekory zřejmě nejpopulárnější, není ale zdaleka jen autorem této dodnes oblíbené komiksové postavičky. Výstava s názvem Ondřej Sekora – známý i neznámý v pražské Galerii Villa Pellé ho přibližuje jako spisovatele, kreslíře, karikaturistu, ilustrátora i sportovního novináře. K vidění jsou originály loutek, ilustrací, sportovních karikatur či novinových článků.

Soud v Semilech se začal zabývat neobvyklým případem krádeže. Abraham Klein z Nizozemska se domáhá vrácení čtyřkorunové poštovní známky z první republiky. Známku jeho otci odcizil neznámý pachatel na světové výstavě v japonském Tokiu, která se konala před 32 lety. Nyní se objevila v jedné pražské aukci, kde ji policisté zajistili.

V pražské galerii Millennium jsou k vidění práce výtvarníka, divadelníka a hudebníka Petra Nikla. Ten u nich částečně potlačuje své já a nechává hrát náhodu. Říká jim Samovolnosti.

Gustav Aulehla se fotografií nikdy neživil, pracoval jako stavař, přesto jako jeden z prvních etabloval v Československu žánr pouliční fotografie. Výstava Dobře utajené fotografie představuje v pražské Leica Gallery jeho momentky z padesátých až osmdesátých let minulého století.

České korunovační klenoty, které si v uplynulém týdnu prohlédlo téměř 34 tisíc lidí, jsou znovu uloženy v Korunní komoře katedrály svatého Víta. Stejně jako před začátkem výstavy i ve středu se v katedrále muselo sejít sedm klíčníků, aby dveře komory společně zamkli. Souprava, která patří k symbolům české státnosti, se vyzvedává jen při výjimečných příležitostech. Letošní osmidenní výstava se konala u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Spolu s nimi byla vystavena i lebka sv. Václava.

Pražský hrad kvůli velkému zájmu veřejnosti prodloužil výstavu korunovačních klenotů v katedrále svatého Víta do příštího úterý. Výstava, která byla pro veřejnost otevřena v úterý, měla původně skončit v sobotu. Po dohodě s památkáři budou klenoty k vidění v chrámu i po nedělní mši od 14:30 do 21:00 a v pondělí a úterý od 08:00 do 18:00, uvedl  vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která skončila na třetím místě v prvním kole prezidentských voleb, podpoří vítěze prvního kola Petra Pavla verbálně, sdílením reklamních ploch či společnými vystoupeními. Na společné tiskové konferenci vyzvala své příznivce, aby dorazili k druhému kolu a hlas odevzdali Pavlovi. Vymezila se také proti druhému postupujícímu kandidátovi Andreji Babišovi (ANO). Ten se v úterý vydal na výstavu korunovačních klenotů a také do kostela. Pavel odpoledne odjel na setkání s občany do Ústí nad Labem.

Výstavu korunovačních klenotů, která v úterý začala v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, provází už od začátku velký zájem. První návštěvníci čekali na možnost prohlédnout si vzácné klenoty a relikvie od šesti hodin ráno. Nakonec během prvního dne dorazilo bezmála 4200 lidí. Cennosti spolu s lebkou svatého Václava budou v katedrále k vidění do 21. ledna. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.

Osobnosti dějin, postavy z mytologie, výjevy z přírody i scenérie města. Historické terče kroměřížských ostrostřelců by klidně obstály i jako samostatné obrazy. I proto se je Muzeum Kroměřížska rozhodlo vystavit. Ze sedmi desítek maleb na dřevě, které zpestřovaly výcvik i soutěže ve střelbě, vybrali kurátoři ty nejvzácnější.

Výstava Andělé v zeleném je věnována ženám v armádě. Mapuje převážně osudy a každodenní život vojenských zdravotnic, které sloužily za druhé světové války u československých jednotek na východní frontě. Prostřednictvím jejich příběhů představuje pražské komunitní centrum válečné veterány, jimž chce výstava celkově vzdát hold.

Autor nové podoby Dolních Vítkovic, sto dvaceti realizací, plánů a studií v Praze nebo renovátor historického centra Litomyšli. Za prací architekta Josefa Pleskota se ohlíží Museum Kampa. Pleskot v prosinci oslavil sedmdesátiny, s prací ale rozhodně nekončí.

S rozdělením Československa souviselo také sídlo budoucího prezidenta na Slovensku, kterým měl být Bratislavský hrad. Ten doposud sloužil jako muzeum a pracoviště historického Slovenského národního muzea, a tak nastala otázka, co bude s vystavenými sbírkami a vzácnými předměty uloženými v depozitáři hradu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Fronty na mandarinky, Pitralon pro tatínka, kolekce pro maminku a Ježíšek ve stínu Dědy Mráze. Podoba vánočních svátků v sedmdesátých a osmdesátých letech je tématem dočasné výstavy, kterou připravilo Retro muzeum Praha. Návštěvníci na ni najdou typickou výzdobu i vysněné, ale ne všem dostupné dárky.

Louny v 60. letech minulého století proslavili na poli mezinárodního výtvarného umění tamní autoři i Galerie Benedikta Rejta. Ta nyní, po šestapadesáti letech existence, otevřela výstavu věnovanou právě svým začátkům i tehdejším dílům, takzvaným konstruktivním tendencím.

Jak vzniká architektura? Muzeum umění Olomouc připravilo sondu do práce a uvažování architektů. Oboje na výstavě přibližují skici, modely, plány, technické výkresy, ale i korespondence architektů se zhotoviteli staveb – a také fungující architektonické studio přímo v galerii.

Hrůzy války tu byly vždy, ale umění se jejich vyobrazení vyhýbalo, nebyly dostatečně hrdinné a ušlechtilé. To se ale změnilo a dnes jsme zobrazením tragédií dopadajících na obyvatele vystavené konfliktům zahlceni ze všech stran. Srdceryvné příběhy sledujeme téměř bezprostředně z obrazovky obývacích pokojů. Výstava Bolest těch druhých v pražském Centru DOX si klade otázku, do jaké míry jsou lidé schopni empatie vůči prožitku jiných. Odpověď hledají díla více než čtyř desítek umělců, kteří v minulosti i v současnosti reagovali na válečné konflikty.

Šikmý úhel je v dnešní době selfie snímků a videí triviální prvek, před sto lety byl ale radikální a revoluční novinkou. Úhel podobný naklonění hlavy do strany se stal pro avantgardu odlišením od konvenčního malířství, kde byl horizont vodorovný jako plátno na malířském stojanu. Do této doby se vrací výstava Šikmý úhel v Muzeu umění Olomouc.

Znovu po pěti letech budou vystaveny české korunovační klenoty. Stane se tak u příležitosti 30. výročí vzniku Česka. Tentokrát si je lidé budou moci prohlédnout od 17. do 21. ledna, tedy mezi prvním a předpokládaným druhým kolem volby prezidenta. Bude to na netradičním místě, a to přímo v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Tam byly naposledy k vidění v roce 1955. Spolu s nimi bude vystavena i lebka svatého Václava.

Vzácný obraz barokního malíře Petra Brandla, jehož aukční hodnota by dosahovala desítek milionů korun, opustil po více než půlstoletí zámek v Jindřichově Hradci. Největší Brandlovo dílo, které lze v Česku vidět v necírkevních prostorách, převezli odborníci ve čtvrtek do Prahy, kde ho budou restaurovat. Obraz o rozměrech 290 x 509 centimetrů, jenž vznikl kolem roku 1720, vystaví od října 2023 Národní galerie s dalšími malířovými díly v pražské Valdštejnské jízdárně.