Orwellův rok 1984 Čechoslováci nečetli, ale žili

Nahrávám video

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

„Na moderních diktaturách je strašné to, že pro ně neexistuje naprosto žádný precedens. Jejich konec nelze předvídat. V minulosti lidé dříve nebo později svrhli každou tyranii, opírajíce se o lidskou přirozenost, která svou podstatou toužila po svobodě. (…) Rádio, cenzura tištěného slova, standardizovaná výchova a tajná policie všechno změnily,“ obával se George Orwell.

Jeho román 1984 – který dopsal v roce 1949 nedlouho před svou smrtí – se stal nejslavnější antiutopickou vizí totalitního světa. V době, kdy se román odehrává, zešedlo Československo normalizací, jejímž cílem bylo zahladit stopy po svobodném nadechnutí krátkého pražského jara.

1984 v samizdatu

Lidé na východní straně železné opony zažívali podobné pocity, jaké líčí fiktivní příběh – udržování hrozby válečného konfliktu, manipulace s informacemi, sledování osob. Stejně jako v Orwellově knize existoval oficiálně formovaný svět. A vedle něho ten bez dohledu Velkého bratra.

To si českoslovenští čtenáři ale uvědomit nemohli. V komunistickém Československu kniha nevyšla. V undergroundových podmínkách ale vznikal její překlad v letech 1983 a 1984. Vyšel v nakladatelství Index v německém Kolíně.

„Někteří z disidentů vnímali hlavní postavu jako jim velmi blízkou. Řada z nich prošla podobným vývojem – byli před rokem 1968 členy strany a po srpnové okupaci odešli nebo byli vyhozeni,“ podotýká historik Petr Blažek, který stojí v čele Muzea paměti XX. století.

Čtenář Čapka

Orwell sice Československo nikdy nenavštívil, o dění v zemi se ale zajímal. Název románu 1984 navíc svádí k výkladům, že letopočet je reakcí na komunistický puč v Československu z roku 1948.

Britský autor byl také čtenářem Karla Čapka. Například během války ve vysílání BBC upozornil na to, že nacistická propaganda využívá slovo robot, které ovšem pochází z dramatu R.U.R. napsaného demokratem, kterého by nacisté pravděpodobně zabili. Čapek, který ve svých textech rovněž varoval před totalitami, se osudu mnohých českých intelektuálů nedožil, zemřel jen pár měsíců před vznikem protektorátu.

Do tuzemských knihkupectví se román 1984 dostal až po sametové revoluci. Na rozdíl od Orwellovy dřívější Farmy zvířat, jejíž překlad stihl vyjít ještě před komunistickým pučem, byť poté byl stažen. Dnes jsou Orwellovy nejznámější knihy dostupné hned v několika různých překladech, česky si mohou lidé přečíst i jeho další romány a eseje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...