Orwellův rok 1984 Čechoslováci nečetli, ale žili

Nahrávám video
Orwell a Československo jako téma výstavy
Zdroj: ČT24

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

„Na moderních diktaturách je strašné to, že pro ně neexistuje naprosto žádný precedens. Jejich konec nelze předvídat. V minulosti lidé dříve nebo později svrhli každou tyranii, opírajíce se o lidskou přirozenost, která svou podstatou toužila po svobodě. (…) Rádio, cenzura tištěného slova, standardizovaná výchova a tajná policie všechno změnily,“ obával se George Orwell.

Jeho román 1984 – který dopsal v roce 1949 nedlouho před svou smrtí – se stal nejslavnější antiutopickou vizí totalitního světa. V době, kdy se román odehrává, zešedlo Československo normalizací, jejímž cílem bylo zahladit stopy po svobodném nadechnutí krátkého pražského jara.

1984 v samizdatu

Lidé na východní straně železné opony zažívali podobné pocity, jaké líčí fiktivní příběh – udržování hrozby válečného konfliktu, manipulace s informacemi, sledování osob. Stejně jako v Orwellově knize existoval oficiálně formovaný svět. A vedle něho ten bez dohledu Velkého bratra.

To si českoslovenští čtenáři ale uvědomit nemohli. V komunistickém Československu kniha nevyšla. V undergroundových podmínkách ale vznikal její překlad v letech 1983 a 1984. Vyšel v nakladatelství Index v německém Kolíně.

„Někteří z disidentů vnímali hlavní postavu jako jim velmi blízkou. Řada z nich prošla podobným vývojem – byli před rokem 1968 členy strany a po srpnové okupaci odešli nebo byli vyhozeni,“ podotýká historik Petr Blažek, který stojí v čele Muzea paměti XX. století.

Čtenář Čapka

Orwell sice Československo nikdy nenavštívil, o dění v zemi se ale zajímal. Název románu 1984 navíc svádí k výkladům, že letopočet je reakcí na komunistický puč v Československu z roku 1948.

Britský autor byl také čtenářem Karla Čapka. Například během války ve vysílání BBC upozornil na to, že nacistická propaganda využívá slovo robot, které ovšem pochází z dramatu R.U.R. napsaného demokratem, kterého by nacisté pravděpodobně zabili. Čapek, který ve svých textech rovněž varoval před totalitami, se osudu mnohých českých intelektuálů nedožil, zemřel jen pár měsíců před vznikem protektorátu.

Do tuzemských knihkupectví se román 1984 dostal až po sametové revoluci. Na rozdíl od Orwellovy dřívější Farmy zvířat, jejíž překlad stihl vyjít ještě před komunistickým pučem, byť poté byl stažen. Dnes jsou Orwellovy nejznámější knihy dostupné hned v několika různých překladech, česky si mohou lidé přečíst i jeho další romány a eseje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 3 hhodinami

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...