Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.
Orwellův rok 1984 Čechoslováci nečetli, ale žili
Orwell a Československo jako téma výstavy (zdroj: ČT24)
„Na moderních diktaturách je strašné to, že pro ně neexistuje naprosto žádný precedens. Jejich konec nelze předvídat. V minulosti lidé dříve nebo později svrhli každou tyranii, opírajíce se o lidskou přirozenost, která svou podstatou toužila po svobodě. (…) Rádio, cenzura tištěného slova, standardizovaná výchova a tajná policie všechno změnily,“ obával se George Orwell.
Jeho román 1984 – který dopsal v roce 1949 nedlouho před svou smrtí – se stal nejslavnější antiutopickou vizí totalitního světa. V době, kdy se román odehrává, zešedlo Československo normalizací, jejímž cílem bylo zahladit stopy po svobodném nadechnutí krátkého pražského jara.
1984 v samizdatu
Lidé na východní straně železné opony zažívali podobné pocity, jaké líčí fiktivní příběh – udržování hrozby válečného konfliktu, manipulace s informacemi, sledování osob. Stejně jako v Orwellově knize existoval oficiálně formovaný svět. A vedle něho ten bez dohledu Velkého bratra.
To si českoslovenští čtenáři ale uvědomit nemohli. V komunistickém Československu kniha nevyšla. V undergroundových podmínkách ale vznikal její překlad v letech 1983 a 1984. Vyšel v nakladatelství Index v německém Kolíně.
„Někteří z disidentů vnímali hlavní postavu jako jim velmi blízkou. Řada z nich prošla podobným vývojem – byli před rokem 1968 členy strany a po srpnové okupaci odešli nebo byli vyhozeni,“ podotýká historik Petr Blažek, který stojí v čele Muzea paměti XX. století.
Čtenář Čapka
Orwell sice Československo nikdy nenavštívil, o dění v zemi se ale zajímal. Název románu 1984 navíc svádí k výkladům, že letopočet je reakcí na komunistický puč v Československu z roku 1948.
Britský autor byl také čtenářem Karla Čapka. Například během války ve vysílání BBC upozornil na to, že nacistická propaganda využívá slovo robot, které ovšem pochází z dramatu R.U.R. napsaného demokratem, kterého by nacisté pravděpodobně zabili. Čapek, který ve svých textech rovněž varoval před totalitami, se osudu mnohých českých intelektuálů nedožil, zemřel jen pár měsíců před vznikem protektorátu.
Do tuzemských knihkupectví se román 1984 dostal až po sametové revoluci. Na rozdíl od Orwellovy dřívější Farmy zvířat, jejíž překlad stihl vyjít ještě před komunistickým pučem, byť poté byl stažen. Dnes jsou Orwellovy nejznámější knihy dostupné hned v několika různých překladech, česky si mohou lidé přečíst i jeho další romány a eseje.