Orwellův rok 1984 Čechoslováci nečetli, ale žili

Nahrávám video
Orwell a Československo jako téma výstavy
Zdroj: ČT24

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

„Na moderních diktaturách je strašné to, že pro ně neexistuje naprosto žádný precedens. Jejich konec nelze předvídat. V minulosti lidé dříve nebo později svrhli každou tyranii, opírajíce se o lidskou přirozenost, která svou podstatou toužila po svobodě. (…) Rádio, cenzura tištěného slova, standardizovaná výchova a tajná policie všechno změnily,“ obával se George Orwell.

Jeho román 1984 – který dopsal v roce 1949 nedlouho před svou smrtí – se stal nejslavnější antiutopickou vizí totalitního světa. V době, kdy se román odehrává, zešedlo Československo normalizací, jejímž cílem bylo zahladit stopy po svobodném nadechnutí krátkého pražského jara.

1984 v samizdatu

Lidé na východní straně železné opony zažívali podobné pocity, jaké líčí fiktivní příběh – udržování hrozby válečného konfliktu, manipulace s informacemi, sledování osob. Stejně jako v Orwellově knize existoval oficiálně formovaný svět. A vedle něho ten bez dohledu Velkého bratra.

To si českoslovenští čtenáři ale uvědomit nemohli. V komunistickém Československu kniha nevyšla. V undergroundových podmínkách ale vznikal její překlad v letech 1983 a 1984. Vyšel v nakladatelství Index v německém Kolíně.

„Někteří z disidentů vnímali hlavní postavu jako jim velmi blízkou. Řada z nich prošla podobným vývojem – byli před rokem 1968 členy strany a po srpnové okupaci odešli nebo byli vyhozeni,“ podotýká historik Petr Blažek, který stojí v čele Muzea paměti XX. století.

Čtenář Čapka

Orwell sice Československo nikdy nenavštívil, o dění v zemi se ale zajímal. Název románu 1984 navíc svádí k výkladům, že letopočet je reakcí na komunistický puč v Československu z roku 1948.

Britský autor byl také čtenářem Karla Čapka. Například během války ve vysílání BBC upozornil na to, že nacistická propaganda využívá slovo robot, které ovšem pochází z dramatu R.U.R. napsaného demokratem, kterého by nacisté pravděpodobně zabili. Čapek, který ve svých textech rovněž varoval před totalitami, se osudu mnohých českých intelektuálů nedožil, zemřel jen pár měsíců před vznikem protektorátu.

Do tuzemských knihkupectví se román 1984 dostal až po sametové revoluci. Na rozdíl od Orwellovy dřívější Farmy zvířat, jejíž překlad stihl vyjít ještě před komunistickým pučem, byť poté byl stažen. Dnes jsou Orwellovy nejznámější knihy dostupné hned v několika různých překladech, česky si mohou lidé přečíst i jeho další romány a eseje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 1 hhodinou

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 9 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...