Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Nahrávám video
Andrea Sedláčková napsala další knihu o Toyen
Zdroj: ČT24

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.

Toyen, vlastní jménem Marie Čermínová, byla nezávislou, svobodomyslnou a nekompromisní umělkyní. Rodačka z pražského Smíchova zemřela v Paříži a dnes se řadí mezi nejdráže prodávané výtvarnice dvacátého století.

Režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková Toyen věnovala před dvěma lety výpravnou biografii První dáma surrealismu, která zvítězila v anketě Kniha roku 2023 Lidových novin.

Nové objevy autorku vedly k novému psaní a bádání. U jednoho sběratele totiž viděla knihy, které Toyen doplnila odvážnými kresbami. „Knížky ilustrované a kolorované Toyen jsou nesmírně vzácné, existují někdy jenom v jednom, unikátním exempláři,“ říká Sedláčková.

Erotické kresby pocházejí z dvacátých let a období první republiky. „V českém kontextu neexistuje žádná jiná žena, která by v této době dělala takovéto erotické ilustrace, a také to bylo postihované cenzurou, takže proto ona v některých knihách vystupuje pouze pod písmenkem T,“ upozornila spisovatelka.

Ne pornografie, ale umění

Současníci umělkyně by tyto kresby považovali za pornografické. Toyen se ale vyhýbala vulgární obscénnosti a dnes její erotické kresby jednoznačně vnímáme jako umělecká díla, uvádí nakladatelství Prostor, jež knihu Andrey Sedláčkové vydalo. Surrealistická výtvarnice spojovala erotiku s lyrikou, dramatičností i humorem.

Po „létech erotických“ malířky Toyen pátrala Sedláčková v archivech, včetně pařížských. Do knihy tak mohla zařadit řadu dosud nepublikovaných fotografií. Velký prostor věnuje rovněž výtvarnému působení i osobnímu životu Jindřicha Štyrského – přítele a uměleckého druha Toyen. Ke slovu se navíc dostávají další malířčiny souputníci té doby, jako je psychoanalytik Bohuslav Brouk nebo básníci Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas.

Knižní novinku pokřtila herečka Eliška Balzerová, která také načetla předchozí biografii Toyen jako audioknihu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 1 hhodinou

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 2 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 7 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 20 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 23 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026
Načítání...