Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
Spojené státy minulý týden oznámily plán prodat Tchaj-wanu, který Čína považuje za součást svého území, zbraně v hodnotě 11,1 miliardy dolarů (229 miliard korun). Půjde o největší dodávku zbraní, jakou kdy Američané ostrovu poskytli.
Washington totiž ve své nové bezpečnostní strategii označuje Čínu za hlavního dlouhodobého soupeře, přičemž nejcitlivějším bodem vztahů je právě Tchaj-wan.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Čang Siao-kang na pravidelné tiskové konferenci podle Reuters sdělil, že Spojené státy by měly zastavit všechny „provokace“ a napravit své „nesprávné jednání“.
Resort už minulý týden v reakci na obchod oznámil, že předložil Spojeným státům důrazný protest a vyzval je, aby prodej zbraní Tchaj-wanu okamžitě zastavily. Čínská armáda také podle ministerstva obrany zintenzivní výcvik a přijme „razantní“ opatření, aby ochránila svrchovanost a územní celistvost země.
Demonstrace čínské námořní síly
Peking také kvůli diplomatickému sporu s Japonskem vysílá do vod východní Asie vojenské lodě a plavidla pobřežní stráže. Opakuje přitom, že Tchaj-wanu se nevzdá. Z čínského ministerstva zahraničí například zaznělo, že tchajwanská otázka je „záležitostí čínského lidu“. Žádné vnější zasahování prý nehodlá tolerovat.
Tchajwanská vláda zase říká, že o budoucnosti rozhodnou jen obyvatelé ostrova. Výdaje na obranu zvyšuje, aby vyhověla požadavkům USA. „Podle standardů NATO náš obranný rozpočet příští rok přesáhne tři procenta HDP, do roku 2030 dosáhne pěti procent HDP. Tím dáme najevo odhodlání bránit se,“ ohlásil prezident ostrova Laj Čching-te.
Úspěšná invaze by přinesla čínské komunistické straně velkou prestiž doma. Zároveň by mohla znamenat, že Čína by nahradila USA jako dominantní velmoc v Indopacifiku.
Přestože válka není preferovaným řešením, Peking se na invazi připravuje. Do manévrů zapojuje civilní plavidla nacvičující vyloďování.
„Civilní lodě jsou zásadní. Možná nebudou v útočné vlně, ale jsou nenahraditelné pro přepravu materiálu – potravin, munice, obvazů, paliva,“ vysvětlil americký generálporučík ve výslužbě Wallace Gregson.
Čína také testuje novou dronovou loď. Obojživelná plavidla, zásadní pro invazi, ukázala i na vojenské přehlídce. Podle tchajwanského admirála ve výslužbě Li Si-mina chce vyvinout „velký počet malých obojživelných vyloďovacích plavidel podporovaných civilním sektorem“.
Washington má s Pekingem formální diplomatické vztahy. S Tchaj-wanem sice udržuje vztahy neoficiální, je ale jeho nejdůležitějším dodavatelem zbraní. Spojené státy jsou ze zákona povinny poskytovat ostrovu prostředky k obraně, i když je prodej těchto zbraní trvalým zdrojem napětí s Čínou. Případná invaze by mohla přerůst v širší válku, která by otřásla světovou ekonomikou, což dělá z příprav víc než regionální hrozbu.
