Tchaj-wan

Čína má právo zasáhnout proti lidem mimo své hranice, kteří porušují její nový zákon o etnické jednotě. Píše to agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného úředníka z ministerstva spravedlnosti, podle něhož se jedná o legální a nezbytný krok, který je v souladu s mezinárodní praxí.

Peking stupňuje úsilí o izolaci tchajwanského prezidenta na mezinárodní scéně. Nedávno vedl kampaň, aby mu znemožnil let do Afriky. Na rozdíl od předchůdců se Laj Čching-te nedostal ani do Spojených států na tranzitní návštěvu. Čína tak mění taktiku vůči Tchaj-wanu – okázalé demonstrace vojenské síly nahrazuje snaha připravit ho o podporu ve světě. Pod čínským tlakem jsou i zahraniční média. Peking vyhostil zpravodajku amerického deníku New York Times, protože kolega ve Spojených státech vedl s tchajwanským prezidentem on-line rozhovor. Problémy potkaly také evropské a japonské redakce. Posun v čínské taktice přichází ve chvíli, kdy prezident USA Donald Trump zpochybňuje dosavadní jistoty Tchaj-wanu. Naznačuje, že americké dodávky zbraní ostrovu by mohly být součástí vyjednávání s Pekingem.

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.

Litva souhlasila s tím, že Číně umožní otevřít v zemi diplomatické zastoupení na nižší úrovni – úřad chargé d’affaires, uvedl ve středu předseda zahraničního výboru litevského parlamentu Remigijus Motuzas.

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Vláda stále nerozhodla, zda povolí prezidentovi Petru Pavlovi účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. „Čeká na informace od ministra obrany,“ vysvětluje to předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO). Podle něj je mezi Strakovou akademií a Hradem dohoda, že na summit NATO prezident nepojede, ale pojede na valné shromáždění OSN. Senátor avizuje, že premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání Aliance zdůvodní, „proč nejsme schopni dodržet, co jsme slíbili“. „Doufejme, že to pan (prezident USA Donald) Trump pochopí,“ přeje si Schiller a dodává, že Babiš má lepší pozici, protože se s Trumpem zná. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem dále mluvil o budoucnosti českých výdajů na obranu či cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan.

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako trumf v jednáních s Čínou.

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.

Čína nemůže České republice říkat, s kým se má přátelit, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil na úvod návštěvy Tchaj-wanu. Podle tchajwanské tiskové agentury CNA tak reagoval na prohlášení čínského velvyslanectví v Praze, které Vystrčila obvinilo z vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Cesta se koná navzdory tomu, že český kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Vystrčil s delegací přiletěl na Tchaj-wan přímou komerční linkou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio míří s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na jednání do Pekingu, přestože se na něj vztahují čínské sankce. Rubio zřejmě může vstoupit do asijské země jen díky tomu, že čínské úřady loni změnily přepis jeho jména výměnou jednoho znaku. Píše to agentura AFP.

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.

„Respektujeme vládní zahraniční politiku. Proto senátní klub hnutí ANO odmítl jet na Tchaj-wan spolu s předsedou Senátu (Milošem Vystrčilem /ODS/). Vláda cestu nedoporučuje, protože je plánovaná na příliš vysoké politické úrovni. (…) Za poslední tři roky nebyl nikdo z vrcholných evropských politiků na Tchaj-wanu,“ prohlásila v Událostech, komentářích členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Děláme jako Senát parlamentní diplomacii, která rozšiřuje oficiální vládní zahraniční politiku. Vláda může jet do Číny a Senát to doplní cestou na Tchaj-wan. Rozhodně nechceme bránit spolupráci s Čínou, pokud to bude za rovných a výhodných podmínek,“ reagoval přímo šéf Senátu Vystrčil. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).