Tchaj-wan

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.

Spojené státy neodloží zavedení zvýšených cel, která začnou podle plánů prezidenta Donalda Trumpa platit ve středu 9. dubna, uvedl podle agentury Reuters ministr obchodu Howard Lutnick. Podle něj cla budou platit nejméně dny či týdny. Zvýšená cla se týkají také států Evropské unie (EU) včetně Česka či asijských států. Některé z nich zřejmě odvetná cla nezavedou.

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Čína se v době mezinárodních změn způsobených mimo jiné nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu obrací kromě globálního Jihu také na Evropu. Zároveň ale nedá dopustit na své vazby na Moskvu. Součástí její zahraniční politiky zůstává i úsilí o znovusjednocení s Tchaj-wanem. Válka je však až krajní možnost.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.

S nadcházejícím návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se Čína chystá na celní válku. Nejtřaskavějším ohniskem mezi dvěma největšími ekonomikami světa ale zůstává Tchaj-wan. Peking ho považuje za odpadlickou provincii a nevylučuje sjednocení silou. V úžině mezi ostrovem a pevninou pořádá stále častěji vojenská cvičení – včetně letošní první bojové hlídky.

Čína ukončila velké manévry svého loďstva v okolí Tchaj-wanu, které byly největším cvičením za několik let. Podle agentury AFP to sdělily tchajwanské úřady, podle nichž Peking za poslední roky zvyšuje svou hrozbu pro bezpečnost ostrova i celé oblasti. Čína podle agentury Reuters uvedla, že je na jejím rozhodnutí, zda a jak velké manévry uspořádá, a že bude její armáda připravena k nasazení proti separatistickým silám.

Tchaj-wan vyzval Čínu, aby ukončila svoji vojenskou aktivitu v jeho okolních vodách. Svými manévry podle něj jednostranně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a narušuje mezinárodní dopravu a obchod. Podle Tchaj-peje jsou manévry největší za téměř tři dekády, napsal web deníku The New York Times (NYT).

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

Tchajwanským úřadům se podařilo spojit se dvěma českými turisty, s nimiž ztratily kontakt, zatímco se k ostrovu blížil supertajfun Kong-rey. Dva Češi, po kterých se pátralo v národním parku Taroko na východě země, úřadům sdělili, že jsou v pořádku, utábořili se v parku a mají dostatek zásob, aby bouři přečkali. Místní hasičský sbor k páru vyšle záchranáře, jakmile to dovolí počasí. Tamní úřady oznámily, že tajfun má již nejméně dvě oběti a 205 zraněných.

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii. Hovořila také o rostoucí agresi čínské komunistické strany vůči Tchaj-wanu nebo o utrpení žen na mnoha místech světa.

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Tchaj-wan čelí více než půl století čínskému zastrašování. Hrozby zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.

Čína provedla další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Označila je za varování před „separatistickými činy“ ostrova. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu. Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že na manévrech se podílelo celkem 125 vojenských letadel a sedmnáct armádních lodí, což je podle něj rekordní počet za jeden den. Žádná střelba ani odpálení raket nebyly zaznamenány, dodalo ministerstvo.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te v projevu k příležitosti státního svátku slíbil, že bude podporovat samosprávný status ostrova a zabrání jeho anexi. Zároveň se zavázal spolupracovat s Pekingem v otázkách, jako je změna klimatu nebo udržování regionální bezpečnosti. Čína na Lajův projev reagovala slovy, že Tchaj-wan „nemá žádnou takzvanou suverenitu“, píše agentura Reuters.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.