Tchaj-wan

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Provoz dopravních letadel Airbus A320 se vrací k normálu. Aerolinky musely urychleně odstranit problém se softwarem, jak jim to v pátek nařídil výrobce těchto letadel. Problémy v sobotu narušovaly leteckou dopravu v Evropě i v Asii, ohroženy ale byly i cestovní plány lidí ve Spojených státech. V Asii tvoří stroje Airbus A320 páteř regionální letecké dopravy, zejména v Číně a v Indii, kde ekonomický růst umožnil cestovat letadlem milionům lidí.

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby „neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu“. Usiloval také o zmírnění jejích slov ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Supertajfun Fung-wong, který se v neděli přehnal přes Filipíny, si v této asijské zemi dosud vyžádal čtyři životy, píše agentura AP. Živel způsobil bleskové záplavy, sesuvy půdy a výpadky dodávek elektřiny v zasažených provinciích. Kvůli supertajfunu bylo na Filipínách evakuováno přes 1,4 milionu lidí. Podle meteorologů bouře zeslábla a přesouvá se na severozápad směrem k Tchaj-wanu.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji shodli na důležitosti posílení vzájemné spolupráce. Jednalo se o první setkání obou státníků od zvolení Takaičiové do funkce. Čínská diplomacie zaujala před schůzí opatrný postoj kvůli obavám z tvrdého přístupu Takaičiové vůči Pekingu a kvůli její podpoře Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.

Trumpovi se podařilo uzavřít příměří ve válce, kterou sám rozpoutal, komentoval setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem europoslanec Jan Farský (STAN). Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila se jedná teprve o začátek a „cestu dobrým směrem“. Své postřehy v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem přidali také sinolog Martin Hála a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Čínští celníci zabavili v provincii Šan-tung na východě země šedesát tisíc map, které podle nich chybně označovaly Tchaj-wan. Podle serveru BBC News Peking neupřesnil konkrétní nesrovnalosti. Čína považuje ostrov za svou vzbouřenou provincii.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

V rámci oslav 80. výročí vládnoucí Korejské strany práce v Pchjongjangu se na hlavním pódiu zaplněného Stadionu 1. máje ve čtvrtek k vůdci KLDR Kim Čong-unovi připojili čínský premiér Li Čchiang, ruský exprezident Dmitrij Medvěděv či vietnamský vůdce To Lam. Přítomny v totalitní zemi byly také zahraniční delegace a diplomaté, píše Reuters.

Vládnoucí Liberálnědemokratická strana (LDP) v Japonsku zvolila poprvé v historii do čela ženu, která má šanci stát se v příštích dnech premiérkou. Konzervativní nacionalistka Sanae Takaičiová chce změnit pacifistickou ústavu a uzavřít bezpečnostní alianci s Tchaj-wanem. Jejím cílem je stát se japonskou „Železnou lady“. Podle expertů polarizuje společnost a hrozí zhoršení vztahů Tokia s asijskými zeměmi.

Tchajwanský soud poslal za špionáž pro Čínu za mříže exporadce prezidenta a další tři bývalé členy vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP). Určil jim tresty v délce od čtyř do deseti let za vyzrazení státních tajemství, informuje v pátek server britské BBC.

Záchranáři na Tchaj-wanu snížili počet obětí, které si v oblasti vyžádal tajfun Ragasa. Podle nich živel nepřežilo čtrnáct lidí, nikoliv dříve oznámených sedmnáct, dalších dvacet úřady pohřešují. Hongkong, který tajfun rovněž zasáhl, začíná rozvolňovat bezpečnostní opatření. Znovu bylo otevřeno mezinárodní letiště, činnost obnovily podniky, otevřela se většina škol.

Zatím nejsilnější bouře letošního roku Ragasa zasáhla jihočínské město Jang-ťiang a míří k městu Mao-ming v provincii Kuang-tung, kde jsou jedny z největších ropných rafinérií v Číně, píše agentura Reuters. Tamní úřady z ohrožených oblastí evakuovaly už více než dva miliony lidí. V Hongkongu supertajfun omezil provoz mezinárodního letiště a uzavřel některé školy. Tchaj-wan hlásí nejméně 17 obětí a stejný počet lidí se pohřešuje.

Poté, co supertajfun Ragasa v pondělí zasáhl severní část Filipín, pokračuje k pevninské Číně, kde by měl ve středu zasáhnout provincii Kuang-tung, a také k Hongkongu. Město vydalo varování před tajfunem osmého stupně, což je třetí nejvyšší stupeň, který vyžaduje uzavření většiny podniků a dopravních služeb. Evakuovány jsou statisíce obyvatel a rušeny stovky letů. Tchaj-wan tajfun přímo nezasáhl, na jeho východním pobřeží ale způsobil silné deště – z břehů se tam vylilo horské bariérové jezero a dva lidé zahynuli, dalších třicet se pohřešuje.

Tchaj-wan připravil příručku pro své obyvatele, jak se chovat v případě napadení ostrova cizím nepřítelem, tedy Čínou. Uvádí se v ní mimo jiné, že zprávy o tom, že se vláda v Tchaj-peji již vzdala, jsou falešné. Je v ní i seznam různých scénářů, které by mohly nastat: od poničení podmořských kabelů přes kybernetické útoky až po vyhlášení bezletové zóny nad ostrovem v případě napadení. Pro dobu případné války pak nabízí rady, kam se schovat. Úřady také upozorňují na podobnost tchajwanských a čínských vojenských uniforem. Proto lidem doporučují, aby se co nejvíc vyhýbali jakýmkoli ozbrojeným osobám.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.