Tchaj-wan

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je na čínském vládci Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale šéf Bílého domu naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Trump to uvedl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude.

Svět oslavil příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Postupně následovaly další země od Nového Zélandu přes Čínu, Thajsko či Katar až po Evropu, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku, v 9:00 pak i na západní pobřeží USA. Jako poslední do roku 2026 ve 13:00 SEČ vstoupily neobydlené tichomořské atoly Bakerův ostrov a Howlandův ostrov.

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Japonsko v úterý vyslalo stíhačky, aby sledovaly jedenáct ruských a čínských vojenských letadel provádějících společné hlídky kolem souostroví. S odvoláním na japonské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters. Ruské a čínské letouny tentýž den narušily i jihokorejský vzdušný prostor.

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se zmíněné letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Provoz dopravních letadel Airbus A320 se vrací k normálu. Aerolinky musely urychleně odstranit problém se softwarem, jak jim to v pátek nařídil výrobce těchto letadel. Problémy v sobotu narušovaly leteckou dopravu v Evropě i v Asii, ohroženy ale byly i cestovní plány lidí ve Spojených státech. V Asii tvoří stroje Airbus A320 páteř regionální letecké dopravy, zejména v Číně a v Indii, kde ekonomický růst umožnil cestovat letadlem milionům lidí.

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby „neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu“. Usiloval také o zmírnění jejích slov ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Supertajfun Fung-wong, který se v neděli přehnal přes Filipíny, si v této asijské zemi dosud vyžádal čtyři životy, píše agentura AP. Živel způsobil bleskové záplavy, sesuvy půdy a výpadky dodávek elektřiny v zasažených provinciích. Kvůli supertajfunu bylo na Filipínách evakuováno přes 1,4 milionu lidí. Podle meteorologů bouře zeslábla a přesouvá se na severozápad směrem k Tchaj-wanu.