Tchaj-wan

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii. Hovořila také o rostoucí agresi čínské komunistické strany vůči Tchaj-wanu nebo o utrpení žen na mnoha místech světa.

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Tchaj-wan čelí více než půl století čínskému zastrašování. Hrozby zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.

Čína provedla další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Označila je za varování před „separatistickými činy“ ostrova. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu. Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že na manévrech se podílelo celkem 125 vojenských letadel a sedmnáct armádních lodí, což je podle něj rekordní počet za jeden den. Žádná střelba ani odpálení raket nebyly zaznamenány, dodalo ministerstvo.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te v projevu k příležitosti státního svátku slíbil, že bude podporovat samosprávný status ostrova a zabrání jeho anexi. Zároveň se zavázal spolupracovat s Pekingem v otázkách, jako je změna klimatu nebo udržování regionální bezpečnosti. Čína na Lajův projev reagovala slovy, že Tchaj-wan „nemá žádnou takzvanou suverenitu“, píše agentura Reuters.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Silný tajfun, který v posledních dnech sužuje Tchaj-wan, si k pátku vyžádal nejméně dvě oběti, jeden člověk se pohřešuje. V pátek vítr zeslábl na tropickou tlakovou níži. Jih ostrova se již pustil do odklízení trosek a obnovy infrastruktury. Úřady ve městě Kao-siung a v sousedním okrese Pching-tung vyhlásily už čtvrtý den volna a doufají v brzké obnovení dodávek pitné vody a elektřiny.

V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Bývalou spolupracovnici dvou newyorských guvernérů Lindu Sunovou obvinila prokuratura Spojených států z toho, že tajně pracovala pro čínskou vládu. Žena měla podle obžaloby blokovat přístup Tchaj-wanu k vedení města a téměř dekádu prosazovat zájmy Pekingu v New Yorku. Obvinění si kromě Sunové vyslechl také její manžel.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

Východní Asii sužují záplavy vyvolané tajfunem Gaemi. Silně zasažených je pět čínských provincií a příhraniční oblasti v Severní Koreji. Živel zabil nejméně pětašedesát lidí ve čtyřech zemích. Po desítkách pohřešovaných pátrají záchranáři. Vysoké jsou i první odhady materiálních škod. Čína už uvolnila na obnovu zasažených regionů v přepočtu půl druhé miliardy korun. Tajfun Gaemi postupoval přes Filipíny, Tchaj-wan a následně udeřil na pevninskou Čínu.

Filipíny se snaží zabránit masivnímu úniku ropy poté, co se ve čtvrtek u pobřeží potopil tanker přepravující skoro 1,5 milionu litrů průmyslového paliva. Podle BBC ropná skvrna sahá do vzdálenosti několika kilometrů od místa nehody a hrozí, že by mohla dosáhnout až k břehům hlavního města Manily. Pobřežní stráž nasadila do akce plovoucí bariéry a sací hadice. Podle úřadů nyní nafta zatím uniká z motoru, nikoli z nákladní nádrže.

Čína a Filipíny jednají o zmírnění napětí v Jihočínském moři. Mezi oběma zeměmi však stále přetrvávají významné rozdíly včetně nového konfliktu o filipínskou zásobovací loď. Čína se rozpíná i ve vodách kolem Tchaj-wanu. U jeho ostrovů nedaleko pevniny zabavila tchajwanskou rybářskou loď.

Americká společnost Onsemi rozšíří výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Plánuje investovat dvě miliardy dolarů, což je v aktuálním přepočtu 46,3 miliardy korun. Jde tak o jednu z nejvýznamnějších zahraničních investic v tuzemsku. Kromě Česka se firma rozhodovala ještě mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, kde má své další závody. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na pracovní návštěvě Washingtonu oznámil, že Česko by mohlo získat peníze z navrženého amerického fondu na podporu spojenců Tchaj-wanu. S kongresmany i zástupci administrativy prezidenta Joea Bidena jednal mimo jiné také o podpoře pro schválení víz E1, která by zjednodušila přístup českým podnikatelům.

Čínská armáda bude konat „s rozhodností a sílou“, aby zajistila, že se Tchaj-wan nestane nezávislým, prohlásil čínský ministr obrany Tung Ťün. Peking podle něj chce nenásilné sjednocení s ostrovem, ovšem tuto myšlenku podkopávají „separatisté“ a zahraniční síly. Informovala o tom agentura AFP. Tchajwanská vláda vzápětí vyjádření čínského ministra obrany označila za „provokativní a iracionální“. O nezávislosti Tchaj-wanu vede Čína dlouhodobé diplomatické spory s USA, s nimiž se navíc v posledních týdnech přou i o podpoře Filipín.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená Senátem. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se příspěvky na péči o lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti od července zvýší o desetinu až dvě pětiny. K nejsledovanějším bodům schůze horní komory patřilo přísnější vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. I tuto změnu senátoři večer poslali k posouzení prezidentovi.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.