Tchaj-wan strana 2 z 5

Tchajwanský prezident Laj Čching-te v projevu k příležitosti státního svátku slíbil, že bude podporovat samosprávný status ostrova a zabrání jeho anexi. Zároveň se zavázal spolupracovat s Pekingem v otázkách, jako je změna klimatu nebo udržování regionální bezpečnosti. Čína na Lajův projev reagovala slovy, že Tchaj-wan „nemá žádnou takzvanou suverenitu“, píše agentura Reuters.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Silný tajfun, který v posledních dnech sužuje Tchaj-wan, si k pátku vyžádal nejméně dvě oběti, jeden člověk se pohřešuje. V pátek vítr zeslábl na tropickou tlakovou níži. Jih ostrova se již pustil do odklízení trosek a obnovy infrastruktury. Úřady ve městě Kao-siung a v sousedním okrese Pching-tung vyhlásily už čtvrtý den volna a doufají v brzké obnovení dodávek pitné vody a elektřiny.

V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Bývalou spolupracovnici dvou newyorských guvernérů Lindu Sunovou obvinila prokuratura Spojených států z toho, že tajně pracovala pro čínskou vládu. Žena měla podle obžaloby blokovat přístup Tchaj-wanu k vedení města a téměř dekádu prosazovat zájmy Pekingu v New Yorku. Obvinění si kromě Sunové vyslechl také její manžel.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

Východní Asii sužují záplavy vyvolané tajfunem Gaemi. Silně zasažených je pět čínských provincií a příhraniční oblasti v Severní Koreji. Živel zabil nejméně pětašedesát lidí ve čtyřech zemích. Po desítkách pohřešovaných pátrají záchranáři. Vysoké jsou i první odhady materiálních škod. Čína už uvolnila na obnovu zasažených regionů v přepočtu půl druhé miliardy korun. Tajfun Gaemi postupoval přes Filipíny, Tchaj-wan a následně udeřil na pevninskou Čínu.

Filipíny se snaží zabránit masivnímu úniku ropy poté, co se ve čtvrtek u pobřeží potopil tanker přepravující skoro 1,5 milionu litrů průmyslového paliva. Podle BBC ropná skvrna sahá do vzdálenosti několika kilometrů od místa nehody a hrozí, že by mohla dosáhnout až k břehům hlavního města Manily. Pobřežní stráž nasadila do akce plovoucí bariéry a sací hadice. Podle úřadů nyní nafta zatím uniká z motoru, nikoli z nákladní nádrže.

Čína a Filipíny jednají o zmírnění napětí v Jihočínském moři. Mezi oběma zeměmi však stále přetrvávají významné rozdíly včetně nového konfliktu o filipínskou zásobovací loď. Čína se rozpíná i ve vodách kolem Tchaj-wanu. U jeho ostrovů nedaleko pevniny zabavila tchajwanskou rybářskou loď.

Americká společnost Onsemi rozšíří výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Plánuje investovat dvě miliardy dolarů, což je v aktuálním přepočtu 46,3 miliardy korun. Jde tak o jednu z nejvýznamnějších zahraničních investic v tuzemsku. Kromě Česka se firma rozhodovala ještě mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, kde má své další závody. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na pracovní návštěvě Washingtonu oznámil, že Česko by mohlo získat peníze z navrženého amerického fondu na podporu spojenců Tchaj-wanu. S kongresmany i zástupci administrativy prezidenta Joea Bidena jednal mimo jiné také o podpoře pro schválení víz E1, která by zjednodušila přístup českým podnikatelům.

Čínská armáda bude konat „s rozhodností a sílou“, aby zajistila, že se Tchaj-wan nestane nezávislým, prohlásil čínský ministr obrany Tung Ťün. Peking podle něj chce nenásilné sjednocení s ostrovem, ovšem tuto myšlenku podkopávají „separatisté“ a zahraniční síly. Informovala o tom agentura AFP. Tchajwanská vláda vzápětí vyjádření čínského ministra obrany označila za „provokativní a iracionální“. O nezávislosti Tchaj-wanu vede Čína dlouhodobé diplomatické spory s USA, s nimiž se navíc v posledních týdnech přou i o podpoře Filipín.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená Senátem. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se příspěvky na péči o lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti od července zvýší o desetinu až dvě pětiny. K nejsledovanějším bodům schůze horní komory patřilo přísnější vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. I tuto změnu senátoři večer poslali k posouzení prezidentovi.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, který byl zvolen v lednu, složil v pondělí přísahu a ujal se na příští čtyři roky úřadu. Podle agentury AP se od prezidenta, který užívá i anglické jméno William Lai, očekává, že bude udržovat silné vazby se Spojenými státy. Ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan vojensky zastrašovat. Ostrovní stát nemůže slevit ze své demokracie a svobody, řekl.

Před prezidentskou inaugurací se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Vítěz lednových voleb na ostrově, William Laj z Demokratické pokrokové strany, se ujme funkce v pondělí. Kvůli výrokům z minulosti ho Peking označuje za nebezpečného separatistu a zintenzivňuje vojenská cvičení v blízkosti ostrova. Neklid je ale i mezi tchajwanskými poslanci.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dorazil do Číny na čtyřdenní návštěvu. V Šanghaji se má setkat se zástupci podnikatelů a byznysu, v Pekingu později s politickými špičkami režimu.