Tchaj-wan strana 2 z 5

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená Senátem. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se příspěvky na péči o lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti od července zvýší o desetinu až dvě pětiny. K nejsledovanějším bodům schůze horní komory patřilo přísnější vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. I tuto změnu senátoři večer poslali k posouzení prezidentovi.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, který byl zvolen v lednu, složil v pondělí přísahu a ujal se na příští čtyři roky úřadu. Podle agentury AP se od prezidenta, který užívá i anglické jméno William Lai, očekává, že bude udržovat silné vazby se Spojenými státy. Ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan vojensky zastrašovat. Ostrovní stát nemůže slevit ze své demokracie a svobody, řekl.

Před prezidentskou inaugurací se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Vítěz lednových voleb na ostrově, William Laj z Demokratické pokrokové strany, se ujme funkce v pondělí. Kvůli výrokům z minulosti ho Peking označuje za nebezpečného separatistu a zintenzivňuje vojenská cvičení v blízkosti ostrova. Neklid je ale i mezi tchajwanskými poslanci.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dorazil do Číny na čtyřdenní návštěvu. V Šanghaji se má setkat se zástupci podnikatelů a byznysu, v Pekingu později s politickými špičkami režimu.

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Peking upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí. Už podruhé během roku přivítal čínský prezident Si Ťin-pching bývalou hlavu ostrovního státu Ma Jing-ťioua ze strany Kuomintang, která prohrála volby. Ten nastávající hlavu státu z Demokratické strany kritizuje a obviňuje ze separatismu. Očekává se, že Čína zintenzivní vojenské zastrašování, jakmile se nový tchajwanský prezident Laj Čching-te v květnu ujme úřadu.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Další dvě mrtvá těla našli záchranáři v národním parku Taroko na Tchaj-wanu po silném středečním zemětřesení. Podle údajů agentury Reuters tak bilance otřesů stoupla na dvanáct, tchajwanské úřady ale zatím oficiálně údaj nezvýšily.

Na deset stoupl počet obětí, které si vyžádalo středeční zemětřesení u pobřeží Tchaj-wanu. Zraněných je skoro 1070 a záchranáři pátrají po lidech, kteří se nadále pohřešují. Stovky lidí zůstávají odříznuté od okolního světa. Další zemětřesení udeřilo ve čtvrtek východně od pobřeží prefektury Fukušima na severovýchodě Japonska.

Záchranné práce v Tchaj-wanu komplikuje poškození silnic a další infrastruktury, jež v mnoha případech způsobily sesuvy půdy a kamenů. Zemětřesení si vyžádalo devět mrtvých a přes tisíc zraněných. Jeden člověk zahynul v nejhůře postiženém městě Chua-lien v devítiposchoďové budově Uranus, která zůstává nebezpečně nakloněná poté, co byla při otřesech rozdrcena její spodní část. Dělníci se za pomoci jeřábů a bagrů snaží budovu stabilizovat.

U východního pobřeží Tchaj-wanu ve středu udeřilo silné zemětřesení, které zasáhlo celý ostrov a poničilo řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za pětadvacet let, v jehož důsledku zemřelo nejméně devět lidí a více než tisíc jich utrpělo zranění. Japonské úřady po několika hodinách zrušily varování před vlnou tsunami, na jejíž příchod se chystalo pobřeží malých ostrovů na jihu země.

U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.