Tchaj-wan strana 2 z 5

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.

O křeslo prezidenta Tchaj-wanu usilují tři kandidáti. Volby, které se mají uskutečnit 13. ledna, budou s napětím sledovat i obě velmoci, Spojené státy a Čína. Vztah ostrova k Pekingu je jedním z hlavních motivů předvolební kampaně.

Spojené státy posílí takzvané Malé síly na Tchaj-wanu jako signál Číně, která kolem ostrova zintenzivňuje vojenské manévry. Americké jednotky se rozrostou ze sto na dvě stě mužů a žen. Jejich úkolem je hlavně pomáhat s výcvikem tchajwanské armády. Hlavní americké síly v oblasti mají základny nedaleko na japonské Okinawě. Česká televize natáčela cvičení japonské armády s americkou polní nemocnicí.

Nejméně 127 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení na severozápadě Číny, kde záchranáři v mrazivých podmínkách dál pátrají po možných přeživších. Na základě nové bilance o tom v úterý informovala agentura Reuters. Živel o síle 6,2 stupně udeřil v provinciích Kan-su a Čching-chaj, kde zničil mnoho domů, některé silnice a zranil více než sedm set lidí.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl v příštím roce navštívit Čínu, podle Otázek Václava Moravce to bude ještě před evropskými volbami. V Pekingu byl už na začátku listopadu jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by cílem diplomatického úsilí mělo být to, aby se v kontextu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezhoršila také situace na Tchaj-wanu. Cestu předsedy vlády do Pekingu nepotvrdil, opozice by takovou návštěvu podpořila.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

Neshody Číny a Filipín kvůli sporným vodám v Jihočínském moři pokračují. Přibývá incidentů, při kterých čínské lodě blokují a ohrožují filipínská plavidla. Poslední se odehrál v pátek. Filipíny přitom stále důrazněji vzdorují. Ve snaze připravit se na čínskou hrozbu se v oblasti koná námořní cvičení devíti zemí v čele se Spojenými státy.

Peking přesvědčuje čínskou veřejnost o hrozbě, kterou podle něj představují cizinci. V rámci ideologického boje se Západem proto stupňuje kampaň proti údajným špionům. Ta přichází po přijetí trojice zákonů, které se zaměřují na kontakty čínských obyvatel a institucí s občany jiných zemí. I proto představuje nová legislativa riziko pro zahraniční firmy, které v Číně působí.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za posledních 24 hodin registrovalo ve svém okolí stovku čínských vojenských letadel. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde o neobvykle velký počet. Tchajwanské ministerstvo obrany v této souvislosti vyzvalo Čínu, aby zastavila „destruktivní, jednostrannou akci“, která může prudce zvýšit napětí mezi oběma zeměmi.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Tajfun Saola zasáhl jihočínskou provincii Kuang-tung a také města Šen-čen, Hongkong či Macao. Vyvracel stromy, rozbíjel okna a strhával ze střech solární panely. Vyžádal si jednu oběť, ale nezpůsobil tak velké škody, jak se obývaly místní úřady, které kvůli němu vyhlásily nejvyšší stupeň varování. Obnovena už byla i železniční a letecká doprava v Hongkongu.

Dvaadvacetiletý voják Tsai Tsung-lin, který byl v červenci propuštěn z armády, se vydal před měsícem na cestu po Tchaj-wanu. Smyslem jeho cesty je šířit povědomí o možném konfliktu s Čínou, která provádí vojenská cvičení poblíž ostrova. Jeho poselství se rozšířilo i na sociálních sítích a lidé ho snadno poznají podle vojenské uniformy, plastové modré pušky, tchajwanské vlajky a žlutého transparentu „Buďte připraveni na válku“. Tsai Tsung-lin ušel více než devět set kilometrů. Zatím netuší, jak dlouho jeho cesta potrvá, ale chce svou zprávu rozšířit do všech koutů ostrova.

Tchaj-wan v sobotu zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení se podle něj kromě letadel účastní rovněž osm lodí.

Plodnost čínských žen klesá ještě rychleji, než se očekávalo. Nové údaje ukazují, že tato asijská velmoc se v dalších letech bude nutně potýkat s velkým poklesem populace – pokud se něco dramaticky nezmění.

Čína tvrdě odsoudila nynější návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie ve Spojených státech a slíbila tvrdou odpověď. Peking Laie označil za „potížistu“. Jeho návštěvu ve Spojených státech vnímá jako další pokus Tchaj-wanu o získání nezávislosti. Čína ostrov, který funguje od roku 1949 de facto nezávisle, považuje za součást svého území. Podle tchajwanských úřadů Lai New Yorkem jen projíždí na své cestě na inauguraci paraguayského prezidenta Santiaga Peni, napsaly agentury AFP a Reuters. Čína v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Podle expertů možná chystá blokádu.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.