Tchaj-wan strana 2 z 5

Záchranné práce v Tchaj-wanu komplikuje poškození silnic a další infrastruktury, jež v mnoha případech způsobily sesuvy půdy a kamenů. Zemětřesení si vyžádalo devět mrtvých a přes tisíc zraněných. Jeden člověk zahynul v nejhůře postiženém městě Chua-lien v devítiposchoďové budově Uranus, která zůstává nebezpečně nakloněná poté, co byla při otřesech rozdrcena její spodní část. Dělníci se za pomoci jeřábů a bagrů snaží budovu stabilizovat.

U východního pobřeží Tchaj-wanu ve středu udeřilo silné zemětřesení, které zasáhlo celý ostrov a poničilo řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za pětadvacet let, v jehož důsledku zemřelo nejméně devět lidí a více než tisíc jich utrpělo zranění. Japonské úřady po několika hodinách zrušily varování před vlnou tsunami, na jejíž příchod se chystalo pobřeží malých ostrovů na jihu země.

U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zakončil návštěvu Japonska. Šéf tuzemské diplomacie vedle vzájemných vztahů mezi Prahou a Tokiem jednal s japonskými partnery také o bezpečnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že konflikty jsou v současné době globální a vzájemně propojené, vyžadují proto užší spolupráci. V Japonsku má také v příštím roce vzniknout český pavilon.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Oznámení ruských úřadů o smrti opozičního lídra Alexeje Navalného v době začátku mnichovské bezpečnostní konference představuje vzkaz, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 ruský opozičník a bojovník za lidská práva Garri Kasparov. Šéf Kremlu Vladimir Putin podle něj chce demonstrovat sílu a lhostejnost. Navalnyj věřil, že se věci v Rusku mohou změnit a jeho vražda ukazuje, že jakékoliv očekávání změny v této zemi je marné, zdůraznil Kasparov.

Americký Senát schválil po dlouhé rozpravě návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Podpořila ho i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by nicméně stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Řada obyvatel Hongkongu, kteří se v minulých letech zapojili do prodemokratického hnutí, byla obviněna z výtržnictví a následně je úřady sledovaly na každém kroku. Raději se tak rozhodli odejít do exilu na Tchaj-wanu, který Čína považuje za odpadlickou provincii. Povolení k pobytu už dostaly desetitisíce lidí.

Čínské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo americkou diplomacii, že Tchaj-wanu vysílá špatné signály, když ministr zahraničí Antony Blinken pogratuloval tchajwanskému viceprezidentovi Williamu Lajovi k sobotnímu volebnímu vítězství v prezidentských volbách. Americká prohlášení podle Číny podporují tchajwanské separatisty. Podobnou kritiku vyjádřila i čínská velvyslanectví v řadě dalších zemí, jejichž reprezentace vzkázaly na Tchaj-wan své gratulace.

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.

O křeslo prezidenta Tchaj-wanu usilují tři kandidáti. Volby, které se mají uskutečnit 13. ledna, budou s napětím sledovat i obě velmoci, Spojené státy a Čína. Vztah ostrova k Pekingu je jedním z hlavních motivů předvolební kampaně.

Spojené státy posílí takzvané Malé síly na Tchaj-wanu jako signál Číně, která kolem ostrova zintenzivňuje vojenské manévry. Americké jednotky se rozrostou ze sto na dvě stě mužů a žen. Jejich úkolem je hlavně pomáhat s výcvikem tchajwanské armády. Hlavní americké síly v oblasti mají základny nedaleko na japonské Okinawě. Česká televize natáčela cvičení japonské armády s americkou polní nemocnicí.

Nejméně 127 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení na severozápadě Číny, kde záchranáři v mrazivých podmínkách dál pátrají po možných přeživších. Na základě nové bilance o tom v úterý informovala agentura Reuters. Živel o síle 6,2 stupně udeřil v provinciích Kan-su a Čching-chaj, kde zničil mnoho domů, některé silnice a zranil více než sedm set lidí.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl v příštím roce navštívit Čínu, podle Otázek Václava Moravce to bude ještě před evropskými volbami. V Pekingu byl už na začátku listopadu jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by cílem diplomatického úsilí mělo být to, aby se v kontextu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezhoršila také situace na Tchaj-wanu. Cestu předsedy vlády do Pekingu nepotvrdil, opozice by takovou návštěvu podpořila.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).