Tchaj-wan strana 3 z 5

Neshody Číny a Filipín kvůli sporným vodám v Jihočínském moři pokračují. Přibývá incidentů, při kterých čínské lodě blokují a ohrožují filipínská plavidla. Poslední se odehrál v pátek. Filipíny přitom stále důrazněji vzdorují. Ve snaze připravit se na čínskou hrozbu se v oblasti koná námořní cvičení devíti zemí v čele se Spojenými státy.

Peking přesvědčuje čínskou veřejnost o hrozbě, kterou podle něj představují cizinci. V rámci ideologického boje se Západem proto stupňuje kampaň proti údajným špionům. Ta přichází po přijetí trojice zákonů, které se zaměřují na kontakty čínských obyvatel a institucí s občany jiných zemí. I proto představuje nová legislativa riziko pro zahraniční firmy, které v Číně působí.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za posledních 24 hodin registrovalo ve svém okolí stovku čínských vojenských letadel. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde o neobvykle velký počet. Tchajwanské ministerstvo obrany v této souvislosti vyzvalo Čínu, aby zastavila „destruktivní, jednostrannou akci“, která může prudce zvýšit napětí mezi oběma zeměmi.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Tajfun Saola zasáhl jihočínskou provincii Kuang-tung a také města Šen-čen, Hongkong či Macao. Vyvracel stromy, rozbíjel okna a strhával ze střech solární panely. Vyžádal si jednu oběť, ale nezpůsobil tak velké škody, jak se obývaly místní úřady, které kvůli němu vyhlásily nejvyšší stupeň varování. Obnovena už byla i železniční a letecká doprava v Hongkongu.

Dvaadvacetiletý voják Tsai Tsung-lin, který byl v červenci propuštěn z armády, se vydal před měsícem na cestu po Tchaj-wanu. Smyslem jeho cesty je šířit povědomí o možném konfliktu s Čínou, která provádí vojenská cvičení poblíž ostrova. Jeho poselství se rozšířilo i na sociálních sítích a lidé ho snadno poznají podle vojenské uniformy, plastové modré pušky, tchajwanské vlajky a žlutého transparentu „Buďte připraveni na válku“. Tsai Tsung-lin ušel více než devět set kilometrů. Zatím netuší, jak dlouho jeho cesta potrvá, ale chce svou zprávu rozšířit do všech koutů ostrova.

Tchaj-wan v sobotu zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení se podle něj kromě letadel účastní rovněž osm lodí.

Plodnost čínských žen klesá ještě rychleji, než se očekávalo. Nové údaje ukazují, že tato asijská velmoc se v dalších letech bude nutně potýkat s velkým poklesem populace – pokud se něco dramaticky nezmění.

Čína tvrdě odsoudila nynější návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie ve Spojených státech a slíbila tvrdou odpověď. Peking Laie označil za „potížistu“. Jeho návštěvu ve Spojených státech vnímá jako další pokus Tchaj-wanu o získání nezávislosti. Čína ostrov, který funguje od roku 1949 de facto nezávisle, považuje za součást svého území. Podle tchajwanských úřadů Lai New Yorkem jen projíždí na své cestě na inauguraci paraguayského prezidenta Santiaga Peni, napsaly agentury AFP a Reuters. Čína v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Podle expertů možná chystá blokádu.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Americké úřady pátrají po záškodnickém programu, takzvaném malwaru, o kterém se domnívají, že ho do amerických systémů nainstalovali čínští hackeři. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times. Američtí představitelé se obávají, že by takový program mohl vyvolat problémy ve správě energetických a telekomunikačních sítí či v dodávkách americkým vojenským základnám doma a v zahraničí. Peking by mohl program využít například při ozbrojeném konfliktu s Tchaj-wanem.

Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Oznámil to Bílý dům. Rozhodnutí je prvním velkým balíčkem Bidenovy administrativy určeným na pomoc Tchaj-wanu v boji proti Číně, který čerpá z vlastních amerických zásob. Rozhodnutí se pravděpodobně setká s nevolí Číny, která považuje ostrov za součást svého území.

Tajfun Doksuri si na Tchaj-wanu vyžádal jednu oběť a na sedm desítek zraněných, narušil také dodávky elektřiny tisícům domácností a vyvracel stromy. Poté se přesunul k čínské pevnině, kde postihl více než 724 tisíc lidí. V provincii Fu-ťien bylo před příchodem tajfunu evakuováno více než 416 tisíc obyvatel, informoval zpravodajský server CNN.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel jako dar tričko se svým portrétem a nápisem „Já jsem Tchajwanec“ od ministra tchajwanské Národní rozvojové rady Kung Ming-sina. Nápis odráží Vystrčilova slova z jeho návštěvy Tchaj-wanu v roce 2020, kdy parafrázoval výrok amerického prezidenta Johna Kennedyho: „Ich bin ein Berliner,“ a tamním poslancům česky i mandarínsky řekl: „Já jsem Tchajwanec.“

Přímá letecká linka mezi Českem a Tchaj-wanem zahájila svůj provoz. První letadlo dopravce China Airlines přiletělo z Tchaj-wanu ve středu před sedmou hodinou ráno, opačným směrem se vydalo v poledne. První let směrem do Prahy byl téměř vyprodaný. A stejně to vypadá až do října. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) může linka posouvat demokracii jak v Česku, tak na Tchaj-wanu. O zavedení linky se jednalo patnáct let.

Ve městech napříč pevninskou Čínou i na ostrově Tchaj-wan se konal tradiční festival dračích lodí. Tento festival, který se zpravidla koná pátého dne pátého měsíce čínského kalendáře, má sloužit k uctění předků, modlitbě za štěstí a odehnání zlých duchů. Lidé slaví, připravují společně rýžové knedlíčky cung-c' a závodí na lodích. Závody mají připomínat pátrání po těle básníka a vlastence Čchü Jüana, který ze zoufalosti nad korupcí a válkou spáchal sebevraždu skokem do řeky Mi-luo-ťiang.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

V pražské zoologické zahradě se vylíhla mláďata želvy dlaždicovité, která patří k ohroženému druhu. Zoo v pražské Troji se povedlo druh odchovat jako první zoo v Evropě, informoval mluvčí zahrady Filip Mašek. Želvy se podařilo rozmnožit díky samci z Tchaj-wanu. Dospělé jedince mohou návštěvníci spatřit ve velemlokáriu, mláďata, která se vylíhla na začátku června, k vidění zatím nejsou.

Čína se podle prezidenta Petra Pavla chová na mezinárodním poli jinak než Rusko, sleduje ale podobné cíle. Řekl to na pražské konferenci nevládní organizace Evropské hodnoty, které se účastnil také tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. Pavel apeloval na jednotu mezi západními zeměmi. Podpora demokratického světa Tchaj-wanu je podle něj naprosto nezbytná.

Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu se odpoledne sešel s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). V pražském Valdštejnském paláci je čekalo asi půlhodinové soukromé jednání, následovala schůzka delegací. Podle tiskové tajemnice Senátu Lady Faldynové mluvili například o strategické závislosti na Rusku a Číně a jejích dopadech, věnovali se i situaci na Ukrajině, otázce zapojení Pekingu do tohoto konfliktu a další tchajwanské pomoci napadené zemi.

Tchaj-wan nasadil stíhačky, lodě a pozemní raketové systémy poté, co desítka čínských letadel překročila takzvanou středovou linii Tchajwanského průlivu. Ministerstvo obrany ostrovního státu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, uvedlo, že čtyři čínská plavidla v oblasti vykonávala bojové hlídky.

Čína se dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově, tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z americké administrativy. Stanice by mohla posloužit k odposlechu a sledování elektronické komunikace ve Spojených státech. Kubánská vláda by měla podle listu od Pekingu dostat za možnost vybudování špionážní základny několik miliard dolarů. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o ničem neví, a tudíž se ani nemůže vyjádřit. Podle Bílého domu nejsou informace deníku přesné. Kubánská diplomacie článek označila za nepravdivý a nepodložený.