Naději pro „demokratické Rusko“ vyjádřil Kara-Murza na začátek Fora 2000

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

„Dnešní Rusko drží ve věznicích víc politických vězňů než někdejší Sovětský svaz,“ uvedl Kara-Murza. V předminulém roce získal Cenu Václava Havla za lidská práva za rok 2022. Loni pak dostal cenu Fora 2000 za odvahu a odpovědnost. Nemohl ji převzít, sám byl ve vězení. Ocenění tehdy převzala jeho žena.

Kara-Murza, který dnes působí jako novinář a aktivista, řekl, že považuje cenu za uznání pro všechny Rusy, kteří mají odvahu se postavit nynějšímu ruskému režimu a protestovat proti útoku na Ukrajinu.

Rusko podle něj není zemí ruského vládce Vladimira Putina, ale zavražděného opozičního politika Borise Němcova či kritika režimu Alexeje Navalného, který ve vězení zemřel. Kara-Murza zmínil naději v „mírové, demokratické Rusko zítřka“.

Ocenění pro vězněnou venezuelskou právničku

Mezinárodní cenu Fora 2000 za odvahu a odpovědnost získala na zahájení konference vězněná venezuelská právnička Rocío San Miguelová. Převzala ji za ni její zástupkyně. Skleněnou plastiku jí předal Vystrčil.

„Přes osm měsíců je odvážná žena za mřížemi. Tato skutečnost dokazuje, za jak nebezpečné její myšlenky a činnost venezuelský režim považuje,“ uvedl na adresu laureátky šéf Senátu.

Podle něj odvážní lidé představují naději pro utlačované a hrozbu pro autokraty. „Odvážní a odpovědní lidé, odvážná a odpovědná společenství jsou největší nadějí pro ty, kteří žijí v útlaku a nesvobodě. Zároveň jsou také největším nebezpečím a hrozbou – a tak je to správně – pro ty, pro které jsou šikana a násilí nástrojem k získávání moci,“ řekl Vystrčil.

Dodal, že pokud chceme povýšit v době sílících autokratických režimů naději na změny, je potřeba důsledně stát za evropskými hodnotami.

Bývalá tchajwanská prezidentka

Na zahájení konference dorazila tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Na síti X uvedla, že přicestovala do Evropy na návštěvu přátel Tchaj-wanu a k posílení vzájemných vztahů se spřátelenými demokraciemi. Jako první zastávku zmínila Česko jako „jednoho z nejstálejších evropských partnerů“. V sále ji přivítal šéf Senátu Vystrčil.

Pro Cchaj Jing-wen, která opustila úřad v květnu, se jedná o první cestu do Evropy. Zprávy o návštěvě evropských zemí vyvolaly reakci Pekingu, který pohlíží na Tchaj-wan jako na vzbouřeneckou provincii a považuje politické síly blízké exprezidentce za separatisty.

Konference se v příštích dnech zúčastní také prezident Petr Pavel, který po úvodním projevu vystoupí i v panelové diskusi na téma globálních demokratických partnerství. Dalšími účastníky budou například běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská nebo bývalý polský prezident a vůdce polské Solidarity Lech Walesa.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...