Petr Pavel

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

Česko upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí nově hlásit plán překročit hranice a oznamovat účel cesty, její trasu a dobu či místo pobytu. Zpřísnění režimu, o které informoval web Parlamentní listy, potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Prezident Petr Pavel označil změny za správný krok.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).

Status velvyslance a vedoucího stálých misí se liší, „tu druhou skupinu (…) vybírá a de facto jmenuje ministr zahraničí“, uvedl v Interview ČT24 poslanec Tomáš Doležal (SPD). Vládní koalice chtěla novelou prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, což však Petr Pavel ve čtvrtek vetoval. „Mělo jít o narovnání stavu de iure a de facto,“ řekl poslanec, avšak uznal, že by byla nejspíš před přijetím novely nutná ústavní úprava. Čeká, že o věci rozhodne Ústavní soud. Doležal se také domnívá, že předkladatelé novely v čele s poslancem Liborem Vondráčkem (SPD/Svobodní) postupovali v dobré víře. „Myslím, že můžu dát ruku do ohně, že to nebyl nějaký naschvál,“ prohlásil. S moderátorem Jiřím Václavkem dále hovořili například o schodku rozpočtu či o výši výdajů na obranu.

Vládní koalice se dohodla na podobě státního rozpočtu pro příští rok. Po zasedání koaliční rady to oznámili lídři vládních uskupení – ANO, SPD a Motoristů. Navržený schodek 389 miliard korun, který dříve představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by podle zástupců koalice mohl klesnout o jednotky miliard. Ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný přiznal, že se nikomu ve vládě tak velký schodek nelíbí, koalice prý zahájila kroky, které mají vést ke snižování schodku. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Lukáš Vlček označil „čtyřistamiliardový schodek státního rozpočtu“ za „ekonomický zločin na České republice“. Vládě vytknul předkládání takového schodku během hospodářského růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.

Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů. Oznámila to šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Brusel ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by mohl v dubnu navštívit Čínu, uvedl v Událostech, komentářích předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura s tím, že návštěvu předjednal a hovořil o ní i s premiérem. Předseda ODS Martin Kupka připustil, že by cesta mohla být užitečná, pokud přinese konkrétní výsledky, například propuštění zadržovaného Čecha nebo zrušení sankcí vůči Tatra Trucks. Hosté pořadu moderovaného Lukášem Dolanským se věnovali i vztahům vlády s prezidentem Petrem Pavlem a přípravě státního rozpočtu.

Prezident Petr Pavel jednal v pondělí na Hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řešili mimo jiné zahraniční politiku. Státníci se naposledy sešli na konci srpna po zasedání Bezpečnostní rady státu. Fakt, že se prezident s premiérem znovu sešli, hodnotí exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) jako „Babišovo ustoupení z agresivního postoje vůči hlavě státu“. Lipavský se domnívá, že si premiér po červencovém summitu NATO v Ankaře vyhodnotil, že mu vyhrocený vztah s prezidentem nepřináší výsledek, který od toho očekával. Důsledkem je pondělní setkání. „Proběhl dialog, což si myslím, že je dobře a domnívám se, že by měla v další fázi přijít plnohodnotná schůzka nejvyšších ústavních činitelů tak, abychom se konečně rok po volbách dostali k tomu, že se obnoví základní komunikace mezi nejvyššími ústavními činiteli,“ dodal Lipavský v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Ještě nedávno odmítal premiér Andrej Babiš (ANO) obnovit schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. V pondělí se ale premiér s prezidentem setkají. Řešit mají zahraniční politiku. „Určitě jsme svědky dobré vůle scházet se,“ uvedl v pátečních Událostech, komentářích exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Je velmi dobře, že se scházejí, že se obnovily schůzky mezi předsedou vlády a prezidentem republiky,“ dodal. „Teoreticky by na smíru měli mít zájem oba,“ míní analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Platí ale podle něj, že zahraniční politika je do velké míry „zajatcem“ politiky vnitřní. Debatou provázel Petr Obrovský.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.