Petr Pavel strana 3 z 5

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis, na schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) „zahájili komunikaci“ a dohodli se, že v ní budou pokračovat. Předseda vlády schůzku svolal v reakci na některé informace médií a spekulace, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Uvedl, že je v zájmu bezpečnosti, aby se některé věci vyjasnily.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Protesty, debaty, výstava či koncert připomínají v Česku třetí výročí dne, kdy Rusko zahájilo plnohodnotný vojenský útok proti Ukrajině. Solidaritu napadené zemi vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který vystoupil s mimořádným projevem, v němž sdělil, že mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu. Prezident Petr Pavel na Hradě poděkoval dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny v Česku. Ocenil, že se nenechali odradit poraženeckými názory nebo osobními útoky.

Tisíce lidí se sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Na akci, kterou na Staroměstské náměstí svolaly nevládní organizace, vystoupil i prezident Petr Pavel. „Je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo a kdo je obětí, na jejíž straně bychom měli stát,“ řekl. Shromáždění nazvané Společně za Ukrajinu se konalo zároveň i v Brně.

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.

Prezident Petr Pavel u novely vysokoškolského zákona nepovažuje způsob přijímání legislativy za správný, snahou by podle něj mělo být odpoutat se v co nejvyšší míře od přílepků. Své výhrady sdělil i ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN). Novela, která má přinést větší samostatnost Národního akreditačního úřadu nebo reformu doktorandského studia, aktuálně čeká na prezidentův podpis.

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne na Pražském hradě setkal s ministrem pro místní rozvoj (MMR) Petrem Kulhánkem (STAN). Na programu byla podpora bydlení, digitalizace stavebního řízení nebo plán ministerstva na pomoc slabším regionům. Rovněž hovořili o pomoci povodněmi zasaženým oblastem. Tématem jednání byla také sanace území v okolí Vrbětic na Zlínsku, kterou podle ministra nadále probírají resorty pro místní rozvoj, obrany, vnitra i financí.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a USA, uvedl na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Berlín podle německého kancléře Olafa Scholze nepodpoří mírové podmínky, které by byly Kyjevu nadiktované. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že nastal čas na vytvoření evropské armády.

Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Na summitu v Paříži to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Na šest desítek zemí včetně Česka podepsalo na summitu deklaraci o AI. USA a Velká Británie ale chybí.

Umělá inteligence (AI) může způsobit revoluci, pokud se bude využívat zodpovědně. Může pomoci k průlomům ve zdravotnictví, vzdělání či v energetice, řekl prezident Petr Pavel na summitu o AI, který hostí Francie. Události se účastní lídři dalších států, při své první zahraniční cestě na něj zavítal americký viceprezident JD Vance.