Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.
Adekvátní odpověď podle Pavla ovšem neznamená, že každé porušení vzdušného prostoru se bude trestat sestřelením letadla. Bude-li to nicméně nutné a bude-li v tom Rusko pokračovat, zřejmě to bude potřeba, sdělila hlava státu. Prezident je přesvědčen o tom, že pokud by to bylo obráceně a některý ze států NATO by narušil vzdušný prostor Ruska, tak Kreml nebude váhat ani chvilku.
Pavel připomněl, že když stál v čele vojenského výboru NATO, Rusko opakovaně narušilo vzdušný prostor Turecka. „A až teprve při nějakém desátém narušení, které bylo zcela jednoznačně vědomé, byla to provokace a Rusko zkoušelo, kam až může zajít, se Turci naštvali a jedno z těch ruských letadel sestřelili. A byl klid,“ poznamenal prezident. Moskva i přes tehdejší obavy, že to vyvolá eskalaci vztahů s NATO, od dalších pokusů ustoupila.
„A Rusové to dnes stejně tak zkouší s námi. Zkouší, jak funguje protivzdušná obrana jednotlivých států, jak funguje integrovaný systém protivzdušné obrany NATO, jak odhodlaní jsme se postavit za vlastní obranu,“ domnívá se Pavel. Pokud někdo ukáže sílu a odhodlanost, tak má ruský respekt, pokud někdo ukáže zdrženlivost, tak to Rusové vnímají jako slabost, myslí si hlava státu. „A slabost z ruského pohledu si nezaslouží nic jiného, než aby se s ním vytřela podlaha,“ dodal prezident.
Ruské letouny opakovaně narušily vzdušný prostor několika zemí Aliance, mimo jiné Polska a Rumunska, které hraničí s Ukrajinou, a také Estonska, Dánska či Německa.
Rumunsko v úterý na svém území zaznamenalo úlomky ruského dronu
Právě Rumunsko v úterý oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na úterý asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů opakovaně. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Spojené státy na konci října oznámily záměr snížit počet vojáků, kteří jsou umístění na východním křídle NATO. V případě Rumunska by se jednalo o téměř 700 ze 1700 vojáků.
V programu ANO, SPD a Motoristů Pavlovi chybí zmínky o Rusku jako hrozbě
Prezident Pavel se během úterní debaty se studenty středních škol vyjádřil také k návrhu programového prohlášení nově se rodící koalice ANO, SPD a Motoristů. Vznikající koalice poslala prezidentovi do datové schránky návrh programového prohlášení na konci října. Hrad v reakci uvedl, že Pavel k programu očekává ještě bližší komentář od šéfa ANO a možného budoucího premiéra Andreje Babiše.
„Je tam hodně ambiciózních slibů, co se komu dá. Ale už chybí řešení, jak se to konkrétně udělá a zaplatí. Ale to je věc vlády, není úkolem prezidenta mluvit do jejího programu,“ podotkl Pavel, jemuž prý v navrženém programu nejvíc chybí kontext.
„Není tam ani zmínka o mezinárodní a bezpečnostní situaci ve světě, která nás ovlivňuje. Není tam ani zmínka o spojenecké zodpovědnosti a solidaritě, protože my čerpáme nejen benefity spojenectví, ale máme i nějaké závazky,“ připomněl prezident. Kritizoval také to, že v programu koalice nezmiňuje Rusko jako bezpečnostní hrozbu.
Později na tiskové konferenci prezident řekl, že věří, že si Babiš některé z jeho připomínek k programovému prohlášení promyslí a některé věci možná do návrhu doplní. „Chtěl bych Andreji Babišovi říct, že programové prohlášení především třeba v oblasti ekonomické přináší řadu dobrých myšlenek. Na druhou stranu co mně v něm chybí, alespoň v úvodní části, je nějaký bezpečnostní a zahraničněpolitický kontext,“ zopakoval s tím, že je podle něj důležité pojmenovat závazky plynoucí z členství v EU a NATO. Od nové vlády totiž podle Pavla spojenci očekávají buď prohlášení o kontinuitě, nebo definici případných změn.
V debatě se studenty se hlava státu také vrátila mimo jiné k možnému konci muniční iniciativy. První místopředseda ANO Karel Havlíček v neděli v televizi CNN Prima News uvedl, že zjištění formující se vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než hnutí před volbami předpokládalo.
Pavel v úterý zdůraznil, že mu přijde nesmyslné cokoli rušit. Pokud by Česko podporu Ukrajiny napadené Ruskem ukončilo, zřekne se možnosti podílet se na poválečné pomoci, míní. Za zásadní považuje také hodnotovou stránku věci. „Když teď z pomoci ustoupíme, tak nám naši spojenci nebudou rozumět, proč to vlastně děláme, a staneme se nedůvěryhodnými,“ doplnil prezident.
Na odpoledním brífinku Pavel také zmínil, že mu Babiš zatím neposkytl návrh personálního složení nové vlády. Proto o něm ve středu hlava státu s možným budoucím premiérem zatím neplánuje jednat.
