Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.
Předseda parlamentu Jorge Rodríguez ve čtvrtek oznámil, že venezuelské úřady zahájily propouštění velkého počtu domácích i zahraničních vězňů. Neuvedl ovšem, kolik vězňů se chystají propustit. Podle lidskoprávních aktivistů neexistuje ani žádný oficiální zveřejněný seznam lidí, kteří by měli opustit věznice.
Organizace Justicia, Encuentro y Perdón v pátek odpoledne SEČ oznámila, že úřady pustily na svobodu jedenáct lidí. Podle ní je tak zatím velký rozdíl mezi Rodríguezovým prohlášením a skutečností. V pátek večer SEČ další organizace Foro Penal potvrdila propuštění devíti lidi. Podle Foro Penal jsou mezi propuštěnými i dva opoziční politici. Obě skupiny ale nemají totožné seznamy politických a neoprávněně držených lidí. Justicia, Encuentro y Perdón tvrdí, že ve Venezuele je na 1100 politických vězňů a neprávem zadržovaných, zatímco Foro Penal uvádí o zhruba tři stovky nižší počet.
„Proces propuštění se děje v těchto okamžicích,“ prohlásil šéf parlamentu ve čtvrtek pozdě odpoledne SEČ. „Je to jednostranné mírové gesto, které nebylo dojednáno se žádnou stranou,“ dodal Rodríguez. Za diplomatické nasazení však poděkoval španělskému expremiérovi Josému Zapaterovi, brazilskému prezidentovi Luizi Ináciovi Lulovi da Silva a Kataru.
Z věznice Helicoide v Caracasu, kterou provozuje tajná služba a která figurovala ve zprávách nezávislých expertů OSN o porušování lidských práv, se na svobodu dostal i dvaašedesátiletý venezuelský politik Enrique Márquez. Zatčen byl před rokem v lednu poté, co zpochybnil vítězství Madura ve volbách z července 2024. Podle opozice v nich vyhrál její kandidát Edmund González, který pak před možnými represemi utekl do Španělska.
Propuštěni jsou občané Španělska či Itálie
Venezuela vězní mimo jiné několik desítek občanů zemí Evropské unie. Jedná se ve velké míře o lidi pocházející z Venezuely, kteří mají španělské či italské občanství. V pátek přicestovala do Madridu pětice propuštěných Španělů. Čtyři z nich mají jen španělský pas. Podle Madridu se jedná „o pozitivní krok v nové etapě, ve které se nachází Venezuela“. Podle dřívějších prohlášení Španělska bylo ve venezuelských věznicích neoprávněně zadržováno patnáct až dvacet jeho občanů, většinou lidí, kteří mají i venezuelský pas.
Španělský ministr zahraničí José Albares potvrdil, že mezi propuštěnými Španěly je i známá lidskoprávní advokátka Rocío San Miguelová, která má španělské a venezuelské občanství. San Miguelová byla ve vězení od února roku 2024 kvůli obvinění z terorismu, což odmítala. Propuštění San Miguelové i její dobrý zdravotní stav potvrdila agentuře AFP její obhájkyně. Albares v rozhovor pro stanici RNE uvedl, že by se propuštění Španělé mohli vrátit do Evropy v pátek.
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla v pátek odpoledne, že se na svobodu dostal novinář a bývalý poslanec Biagio Pilieri, který má venezuelské i italské občanství. Podle premiérky se očekává, že vězení opustí i další muž s italským občanstvím, o jehož propuštění úřady podle ní už rozhodly. Osud dalších vězněných Italů nechtěla komentovat. Podle agentury ANSA se očekává, že propouštění bude pokračovat i o víkendu.
Zatím ale nejsou žádné bližší informace o italském humanitárním pracovníkovi Albertovi Trentinim, jehož případ média bedlivě sledují. Trentini, který pochází z Benátska, je ve venezuelském vězení déle než rok.
Podle nevládní organizace Foro Penal je mezi politickými vězni i stovka žen. Většina jsou civilisté a 175 politických vězňů jsou podle Foro Penal vojáci. Čech Jan Darmovzal byl zatčen předloni v září spolu s dalšími cizinci s tím, že se chystal podílet na státním převratu. Podle české diplomacie taková obvinění postrádají jakýkoli reálný základ.
Propouštění následuje po americké víkendové akci
Rodríguezovo oznámení přichází poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly venezuelského diktátora Nicoláse Madura a unesly ho do USA. Do čela země pak nastoupila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, která čelí silnému tlaku především od Spojených států.
Americký prezident Donald Trump ale nyní dal přednost pokračování režimu a ve vedení země podpořil Rodríguezovou, zřejmě ve snaze udržet tam stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a asi i proto, aby zabránil větší migrační vlně. Trump tlačí venezuelskou vládu ke spolupráci s USA výhrůžkou dalšího vojenského úderu, Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro. Předseda parlamentu Rodríguez je její bratr.
Americká vláda neuznala po volbách z roku 2024 Madurův prezidentský mandát a za vítěze voleb označila opozičního lídra Gonzáleze.
Redaktor ČT: USA nechtějí ve Venezuele chaos
„Američané dali opakovaně jasně najevo, že chtějí mít ve Venezuele klid. A vsadili v tomto případě na současný režim,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce České televize Ondřej Nekola. Americké rozhodnutí je podle Nekoly pragmatické a bez emocí.
Nekola doplnil, že organizace Crisis International Group, která se zabývá prevencí konfliktů, upozornila v říjnu 2025 Washington, že pokud sesadí Nicoláse Madura, můžou v zemi vypuknout nepokoje. Dokonce je možné působení guerillových skupin, bojující proti nové vládě. Tyto skupiny by vzešly z podporovatelů současného režimu, jehož podpora se odhaduje na třicet procent obyvatelstva.
