Političtí vězni

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.

Šestá nejoblíbenější kniha v Česku – Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho – vyšla poprvé v češtině před šedesáti lety. Historický román o egyptském lékaři tehdy přeložila Marta Hellmuthová, která si knihu přečetla poprvé právě při svém pobytu v Egyptě. Rozhodla se dokonce sama naučit finsky, aby román mohla přeložit přímo z originálu. Pro komunisty se i se svým manželem ale stala nepohodlnou a překlad oblíbené knihy musela dokonce dokončit jako politická vězenkyně ze mřížemi v Pardubicích.

Archeologové již týden pátrají po ostatcích obětí komunistického režimu na Ďáblickém hřbitově v Praze. Po odkrytí první ze čtyř vrstev však zjistili, že nejde o hledaný šachtový hrob číslo čtrnáct, ve kterém mají být pohřbeni tři zavraždění političtí vězni – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok. Archivní data nekorespondují s nalezenými ostatky a nový nález dokonce neodpovídá žádnému z dosud zmapovaných hrobů. Podle historiků je problém hlavně v nejasném číslovaní šachet. Experti teď proto řeší, jak postupovat dál. Další kroky by měl schválit pražský magistrát i vláda.

Běloruský bloger Raman Pratasevič, který byl v minulosti považován za politického vězně režimu, je už několik let agentem běloruské tajné služby. Prohlásil to podle agentury DPA běloruský vládce Alexandr Lukašenko.

Na pražském Ďáblickém hřbitově začala exhumace ostatků tří politických vězňů. Vilém Sok, Karel Sabela a Miloslav Jebavý byli za protikomunistický odboj zavražděni v pankrácké věznici před 76 lety. Jejich těla byla tajně uložena do šachtového hrobu číslo čtrnáct, který nyní archeologové a antropologové odkrývají. Odborníci dál pokračují i s hledáním informací o druhém odboji. Těla jeho členů, včetně parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, by měla být v šachtách na samém konci hřbitova.

Političtí vězni, příslušníci druhého odboje, ale i kolaboranti – ti všichni leží v hromadných hrobech na pražském Ďáblickém hřbitově. V posledních letech se mluví o možnosti jejich exhumace a naději živí i úspěšný případ vyzvednutí pozůstatků umučeného Josefa Toufara v roce 2014. Historici navíc nedávno objevili přelomový dokument, který jim pomáhá určit polohu těl jednotlivých obětí. V nejbližších dnech tak začnou na Ďáblickém hřbitově další exhumace.

Z hrdinů národa třídní nepřátelé – takový osud potkal 11 československých hokejistů, kteří v roce 1949 přivezli zlaté medaile z mistrovství světa. Národ je miloval, prezident Gottwald a další komunisté jim posílali blahopřejné telegramy. Uběhlo pouhých 386 dní a z těchto oslavovaných sportovců se stali zatčení zrádci režimu, kteří měli ve vykonstruovaném procesu přesně před 75 lety dostat dokonce trest smrti. Bachaři na ně měli navíc kvůli slavným jménům spadeno – týrali je hladem i bitím.

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla na síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Politik byl odsouzen k osmnácti letům vězení, připomněla agentura Reuters. Spolu s ním se dostalo na svobodu dalších třináct politických vězňů. Mluvčí běloruského vládce Alexandra Lukašenka sdělil, že všichni byli propuštěni na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Diktátor Alexandr Lukašenko vede Bělorusko od roku 1994 a v letošních „volbách“ se o nejvyšší post hodlá znovu ucházet. Opozice, která funguje v polském exilu, tvrdí, že po brutálním potlačení demonstrací po posledních „volbách“ před pěti lety se teď žádné protesty nechystají. Bývalý ministr kultury a diplomat Pavel Latuško nabádá Bělorusy, aby na volebních lístcích využili možnost zaškrtnout „ne“ a alespoň touto formou vyslali vzkaz, že ani po pěti letech svůj pohled na totalitu nezměnili.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Noví vládci Sýrie slibují stíhat bývalé vysoké státní úředníky odpovědné za mučení a zločiny na obyvatelstvu. Na informace o nich dokonce vypsali odměnu, přičemž jednoho z tamních dozorců již údajně zadrželi. V centru systematického útlaku byl komplex věznic a detenčních center určených k potlačení sebemenších náznaků odporu.

Národní kulturní památka Rudá věž smrti v Ostrově na Karlovarsku přejde do vlastnictví státu a stane se součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Stavba připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v 50. letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově. Stát objekt převezme od Konfederace politických vězňů (KPV), informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Kijanúš Sandžarí je po smrti. Přední kritik íránského režimu spáchal ve středu sebevraždu na protest proti tomu, že nebyli propuštěni čtyři političtí vězni. Na svém webu o tom informuje britská BBC. Sandžarí podle ní o současném íránském režimu mluvil jako o diktatuře nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.

Kvůli sobotnímu požáru ve věznici Evín v Teheránu, v níž tamní režim zadržuje i mnoho politických vězňů, zemřeli podle místních úřadů čtyři lidé, dalších 61 jich bylo zraněno. Úřady ještě v noci uváděly, že požár si vyžádal pouze několik zraněných a že při něm nikdo nezahynul, uvedla agentura Reuters.

Bývalí političtí vězni se sešli na pietní akci Jáchymovské peklo. Věnce na symbolickém hrobě uprostřed starého hornického hřbitova byly připomenutím těch, kteří za nelidských podmínek v pracovních táborech uranových dolů přišli o zdraví a životy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.