Političtí vězni

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.

Kvůli sobotnímu požáru ve věznici Evín v Teheránu, v níž tamní režim zadržuje i mnoho politických vězňů, zemřeli podle místních úřadů čtyři lidé, dalších 61 jich bylo zraněno. Úřady ještě v noci uváděly, že požár si vyžádal pouze několik zraněných a že při něm nikdo nezahynul, uvedla agentura Reuters.

Bývalí političtí vězni se sešli na pietní akci Jáchymovské peklo. Věnce na symbolickém hrobě uprostřed starého hornického hřbitova byly připomenutím těch, kteří za nelidských podmínek v pracovních táborech uranových dolů přišli o zdraví a životy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

I více než tři desetiletí po pádu komunismu jsou okem zákona považováni za zločince někteří lidé, kteří se tehdejšímu režimu znelíbili. Mezi ně patří i lidé, kteří odmítli nastoupit základní vojenskou službu, většinou k tomu měli náboženské důvody. Soudy rozhodují o každém jednotlivém případu, snahy rehabilitaci začaly již v 90. letech.

Nová izraelská vláda Naftaliho Bennetta se ostře vymezila vůči nově zvolenému prezidentovi Íránu. Tím je ultrakonzervativní Ebráhím Raísí, který ovládl páteční volby, jež provázela nejnižší účast od založení islámské republiky. Inaugurován bude na začátku srpna. Podle Izraele bude nový režim znepřáteleného státu „režimem brutálního popravčího“. K procesu voleb se negativně vyjadřují Spojené státy. Teherán to považuje za vměšování.

Ve vězení v Bělorusku zemřel jeden z aktivistů odsouzených do vězení za účast na loňských protestech proti autoritářskému vládci země Alexandrovi Lukašenkovi. List Naša Niva napsal, že Vitoľdu Ašurakovi bylo 50 let. Příčinou smrti byl podle deníku infarkt.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Komunisté poslali Josefa Sedláka na konci padesátých let do vězení kvůli jeho víře, ke které byl od dětství vychováván. Pronásledovali celou skupinu jihlavské křesťanské mládeže, v akci K byl odsouzen i Josefův bratr. Byla to podle něj opět víra, která ho přes životní útrapy přenesla a byla pro něj vodítkem ke spokojenému životu i v dobách totality.

Tisícové davy přišly v Praze na Václavské náměstí podpořit skupinu dvaceti lidí, kteří tam již týden drželi hladovku na protest proti bývalé politice i současnému postavení KSČ. Poslechněte si, co o svých útrapách za minulého režimu vypověděli někteří z účastníků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.