Bělorusko po jednání s USA propustilo 52 vězňů

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Podle běloruské agentury Belta je mezi propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.

Lidskoprávní organizace Vjasna uvedla, že Bělorusko propustilo novináře Pavla Mažejku, odsouzeného předloni k šesti letům vězení, spolupracovnici polské veřejnoprávní televize TVP Irynu Slaunikavovou, která ve vězení měla strávit pět let, nebo filozofa Uladzimira Mackeviče. Dlouhodobý disident Mikalaj Statkevič podle Vjasny odmítl opustit Bělorusko a je na hranici s Litvou. Tohoto politika soud v roce 2021 poslal na čtrnáct let do vězení spolu s novinářem Iharem Losikem, který byl ve čtvrtek rovněž propuštěn, a v červnu propuštěným opozičním lídrem Sjarhejem Cichanouským.

Ve vězení zůstává tisícovka politických vězňů

Litevský prezident Nauséda ocenil pozitivní signál ze strany Běloruska a propuštění vězňů označil za velký diplomatický úspěch. „Jsem velmi vděčný Spojeným státům a osobně prezidentovi Donaldu Trumpovi za jejich pokračující snahy o propouštění politických vězňů. Dvaapadesát je hodně. Ale více než tisícovka politických vězňů stále zůstává v běloruských věznicích a my nemůžeme ustat, dokud nebudou na svobodě!“ prohlásil. Varoval také Litevce, aby do Běloruska necestovali.

Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská další propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA uvolňují sankce vůči Bělorusku. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky.

Od roku 2020 zemřelo v běloruských věznicích devět politických vězňů.

Američané znovu otevřou ambasádu a zmírní sankce na Belavii

Propuštění předcházelo jednání autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři.

Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský vládce Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo a další utrpěli zranění. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU sdělily, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady informují o ruských úderech na Dnipro, Záporožskou oblast či Charkov a uvádějí zraněné.
08:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

Demonstranti v Bolívii blokují zásobování La Pazu, policie zadržela desítky lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Pazu bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády, které brání zásobování La Pazu, trvají už dva týdny. V La Pazu sídlí bolivijská vláda, oficiálním hlavním městem země je Sucre.
10:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli bombě z druhé světové války evakuují ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Evakuace by podle policie mohla trvat ještě několik hodin. Dosud není jasné, kdy během dne bude bomba vážící 1,8 tuny zneškodněna.
před 5 hhodinami

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
04:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 13 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...