Bělorusko po jednání s USA propustilo 52 vězňů

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Podle běloruské agentury Belta je mezi propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.

Lidskoprávní organizace Vjasna uvedla, že Bělorusko propustilo novináře Pavla Mažejku, odsouzeného předloni k šesti letům vězení, spolupracovnici polské veřejnoprávní televize TVP Irynu Slaunikavovou, která ve vězení měla strávit pět let, nebo filozofa Uladzimira Mackeviče. Dlouhodobý disident Mikalaj Statkevič podle Vjasny odmítl opustit Bělorusko a je na hranici s Litvou. Tohoto politika soud v roce 2021 poslal na čtrnáct let do vězení spolu s novinářem Iharem Losikem, který byl ve čtvrtek rovněž propuštěn, a v červnu propuštěným opozičním lídrem Sjarhejem Cichanouským.

Ve vězení zůstává tisícovka politických vězňů

Litevský prezident Nauséda ocenil pozitivní signál ze strany Běloruska a propuštění vězňů označil za velký diplomatický úspěch. „Jsem velmi vděčný Spojeným státům a osobně prezidentovi Donaldu Trumpovi za jejich pokračující snahy o propouštění politických vězňů. Dvaapadesát je hodně. Ale více než tisícovka politických vězňů stále zůstává v běloruských věznicích a my nemůžeme ustat, dokud nebudou na svobodě!“ prohlásil. Varoval také Litevce, aby do Běloruska necestovali.

Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská další propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA uvolňují sankce vůči Bělorusku. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky.

Od roku 2020 zemřelo v běloruských věznicích devět politických vězňů.

Američané znovu otevřou ambasádu a zmírní sankce na Belavii

Propuštění předcházelo jednání autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři.

Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský vládce Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 16 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...