Bělorusko po jednání s USA propustilo 52 vězňů

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Podle běloruské agentury Belta je mezi propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.

Lidskoprávní organizace Vjasna uvedla, že Bělorusko propustilo novináře Pavla Mažejku, odsouzeného předloni k šesti letům vězení, spolupracovnici polské veřejnoprávní televize TVP Irynu Slaunikavovou, která ve vězení měla strávit pět let, nebo filozofa Uladzimira Mackeviče. Dlouhodobý disident Mikalaj Statkevič podle Vjasny odmítl opustit Bělorusko a je na hranici s Litvou. Tohoto politika soud v roce 2021 poslal na čtrnáct let do vězení spolu s novinářem Iharem Losikem, který byl ve čtvrtek rovněž propuštěn, a v červnu propuštěným opozičním lídrem Sjarhejem Cichanouským.

Ve vězení zůstává tisícovka politických vězňů

Litevský prezident Nauséda ocenil pozitivní signál ze strany Běloruska a propuštění vězňů označil za velký diplomatický úspěch. „Jsem velmi vděčný Spojeným státům a osobně prezidentovi Donaldu Trumpovi za jejich pokračující snahy o propouštění politických vězňů. Dvaapadesát je hodně. Ale více než tisícovka politických vězňů stále zůstává v běloruských věznicích a my nemůžeme ustat, dokud nebudou na svobodě!“ prohlásil. Varoval také Litevce, aby do Běloruska necestovali.

Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská další propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA uvolňují sankce vůči Bělorusku. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky.

Od roku 2020 zemřelo v běloruských věznicích devět politických vězňů.

Američané znovu otevřou ambasádu a zmírní sankce na Belavii

Propuštění předcházelo jednání autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři.

Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský vládce Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...