Bělorusko

Bělorusko propustilo z vězení opozičního novináře Andreje Pačobuta, je jedním z deseti vězňů, které si v úterý Minsk a Varšava vyměnily, informovala agentura Reuters. Varšava v rámci této výměny podle agentury AFP propustila mimo jiné ruského archeologa Alexandra Buťagina, jehož vydání po Polsku žádala Ukrajina, která ho viní z ničení kulturního dědictví kvůli provádění vykopávek na Ruskem okupovaném Krymu.

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana. Stejná síť ruských špionů podle Kyjeva plánovala i vraždy ukrajinských novinářů a příslušníka vojenské rozvědky HUR.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.

Polsko zaznamenalo výrazný pokles počtu nelegálního překročení hranice. Úřady zadržely až o 96 procent migrantů méně než před čtyřmi roky. Běžence podle Varšavy k hranicím posílá ruský a běloruský režim s cílem destabilizovat státy Evropské unie. Polsko přitom stále buduje ještě silnější bariéry a další opatření.

Rusko se znovu pokouší zatáhnout Bělorusko do války proti Ukrajině, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích po poradě s hlavním velitelem armády. Poukázal na zprávy rozvědky o přeskupování ruských sil, pohybech vojsk v Bělorusku, výstavbě silnic a dělostřeleckých postavení u hranic s Ukrajinou.

Rusko v noci na pátek vyslalo na Ukrajinu jednu balistickou střelu a 172 dronů, ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 147 z nich. Ruské údery zasáhly Oděskou či Dněpropetrovskou oblast, kde zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni. Cizí dron zaznamenalo také Rumunsko, a to nedaleko ukrajinské hranice. Rusko tvrdí, že sestřelilo 62 ukrajinských bezpilotních letounů.

Lotyšský parlament ve středu 1. dubna v závěrečném čtení schválil novely zákona o zemědělství a rozvoji venkova, které prodlužují zákaz dovozu zemědělských a krmných produktů z Ruska a Běloruska do 1. července 2027.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko navštívil v minulých dnech Severní Koreu, kde se svým tamním protějškem Kim Čong-unem podepsal smlouvu o přátelství a spolupráci. Oba autokraté, kteří podporují ruskou válku proti Ukrajině, se naposledy setkali loni v září v Pekingu.

Drony, které během časného středečního rána vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinu a Rize ukrajinské stroje. Kyjev je nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.

Ukrajinští politici a další představitelé budou bojkotovat březnové paralympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Oznámil to ukrajinský ministr sportu Matvij Bidnyj v reakci na to, že na Hrách budou pod svými státními vlajkami soutěžit sportovci z Ruska a Běloruska. Ukrajinští sportovci se paralympiády zúčastní.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady pro mír, napsal server Seznam Zprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ji potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Policie přímo během plenárního zasedání saského sněmu zadržela zemského poslance Jörga Dornaua z Alternativy pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. O zadržení informoval deník Bild, podle kterého je takovéto zadržení v historii saského zákonodárného sboru bezprecedentní. Podle Bildu případ zřejmě souvisí s Dornauovými podnikatelskými aktivitami v Bělorusku. Poslanec už v minulosti čelil kritice kvůli obviněním, že na jeho běloruské farmě nuceně pracují političtí vězni.

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.