Bělorusko

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.

Ukrajinští politici a další představitelé budou bojkotovat březnové paralympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Oznámil to ukrajinský ministr sportu Matvij Bidnyj v reakci na to, že na Hrách budou pod svými státními vlajkami soutěžit sportovci z Ruska a Běloruska. Ukrajinští sportovci se paralympiády zúčastní.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady pro mír, napsal server Seznam Zprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ji potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Policie přímo během plenárního zasedání saského sněmu zadržela zemského poslance Jörga Dornaua z Alternativy pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. O zadržení informoval deník Bild, podle kterého je takovéto zadržení v historii saského zákonodárného sboru bezprecedentní. Podle Bildu případ zřejmě souvisí s Dornauovými podnikatelskými aktivitami v Bělorusku. Poslanec už v minulosti čelil kritice kvůli obviněním, že na jeho běloruské farmě nuceně pracují političtí vězni.

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.

Rusko v noci na pondělí zasáhlo soukromé zdravotnické zařízení v Kyjevě, zemřel v něm jeden člověk a další čtyři utrpěli zranění. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko informoval, že zdravotnické zařízení v Obolonské čtvrti zasáhl ruský dron. Šestnáct z 23 pacientů soukromé kliniky záchranáři rozvezli do městských nemocnic. Další člověk zahynul při ruském útoku v Kyjevské oblasti.

Lotyšsko dokončilo stavbu 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Na svém webu to v úterý uvedla lotyšská veřejnoprávní stanice LSM, podle níž budování bariéry trvalo několik let. Projekt je součástí širšího úsilí pobaltských států o posílení bezpečnosti hranic v době zvýšeného napětí s Ruskem, podotkl server The Moscow Times.

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.