Bělorusko strana 5 z 5

Běloruský autoritativní vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil Sofiji Sapegaovou, bývalou partnerku novináře Ramana Prataseviče, která byla loni v květnu odsouzena k šesti letům vězení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na běloruskou státní agenturu Belta. Její reportér uvedl, že 25letá Sapegaová byla již propuštěna z věznice.

Rusové v poslední době změnili podobu svých útoků na Ukrajině. Zaměřují se především na Kyjev, ale i další města, používají kromě raket také velké množství dronů a útočí masivně, často v několika vlnách. Podle analytiků se tím Moskva zřejmě snaží před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou podlomit protivzdušnou obranu Kyjeva a také zesílit psychologický teror vůči obyvatelům bránící se země.

Premiér Petr Fiala (ODS) v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.

Sotva překonal neznámé onemocnění, začal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko znovu hrát s jadernou kartou. Vojenští odborníci však upozorňují, že zdaleka nejde o tak silnou kartu, jak by se mohlo zdát. Politologové pak dodávají, že jeho už tak značná závislost na Moskvě se tím bude ještě zvyšovat. Podle některých dokonce natolik, že Bělorusko může ještě v tomto desetiletí dojít z nadstandardních integračních vazeb se svým mocným sousedem až do stavu úplného pohlcení Ruskem.

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí ve čtvrtek podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Poláci našli hlavici rakety, která loni v prosinci dopadla nedaleko Bydhoště (Bydgoszcz) na severozápadě Polska. Podle polských médií o tom informoval šéf prezidentské kanceláře Pawel Szrot. Řekl, že hlavice neobsahovala výbušniny, byla vyrobená z betonu.

Bělorusko, jeden z nejbližších spojenců Ruska, částečně obnovuje kontroly na hranici se svým východním sousedem, oznámil běloruský ministr zahraničí Sjarhej Alejnik. Jako důvod uvedl potřebu zamezit nekontrolovanému příchodu občanů třetích zemí. Podle kritiků je však opatření zaměřeno na Rusy, kteří se chtějí vyhnout válce na Ukrajině. Kontroly na bělorusko-ruské hranici dlouhé 1239 kilometrů se obnovují poprvé po 28 letech, napsala agentura AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Německa poprvé setkal s představitelkou běloruské opozice v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Stalo se tak v neděli v Cáchách u příležitosti předání ceny Karla Velikého ukrajinskému lidu. Oba politici si ale jen podali ruku a k žádnému jednání mezi nimi nedošlo, což symbolizuje spíše chladné vztahy Kyjeva k běloruské opozici.

Od začátku roku se snažilo polsko-běloruskou hranici nelegálně překročit už přes sedm a půl tisíce lidí, většinou z Blízkého východu a Afriky. Migranty na hranici cíleně posílá režim diktátora Alexandra Lukašenka. Nejméně sedmatřicet běženců už na polské straně hranice zemřelo.

Běloruská státní média zveřejnila fotografie a video, které podle Minsku zachycují vůdce Alexandra Lukašenka na aktuální návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Stalo se tak v době spekulací o jeho zdravotním stavu. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská v reakci na dohady o vůdcově údajné vážné nemoci uvedla, že je třeba se připravit „na jakýkoli scénář“.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko se v neděli neobjevil na ceremonii k poctě státní vlajky, která se konala v Minsku. Jak napsala agentura DPA, stalo se tak poprvé po 29 letech. Osmašedesátiletého vůdce zastoupil premiér Raman Haloučanka, což přiživilo spekulace o Lukašenkově zhoršujícím se zdravotním stavu. Ukrajinská média dokonce informovala, že je v nemocnici.

Polské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že v polském vzdušném prostoru byl odhalen neznámý objekt, který přiletěl od Běloruska. Podle ministerstva se pravděpodobně jednalo o pozorovací balon.

Na severozápadě Polska byly v dubnu objeveny trosky zřejmě ruské střely, uvedla tento týden tamní média. Nález vzbudil pochybnosti o postupu při pátrání po raketě. Ministr obrany Mariusz Blaszczak oznámil, že armáda loni v prosinci dostala od Ukrajinců upozornění, že se k Polsku blíží letící objekt a že možná jde o raketu, ale jeho ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země o tom šéf armádního velitelství pro operace neinformoval. Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska. Opozice ostře kritizuje ministra obrany a požaduje jeho trestní stíhání.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Běloruský soud poslal bývalého šéfredaktora opozičního kanálu Nexta Ramana Prataseviče na osm let do vězení. Úřady ho obvinily z řady trestných činů včetně spiknutí s cílem uchvátit moc. Prokuratura pro Prataseviče žádala deset let za mřížemi, žurnalistu a dva jeho kolegy vinila z víc než patnácti set zločinů spojených s protivládními protesty.

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Bělorusko předalo ruským úřadům ruského občana, kterému soud v jeho vlasti uložil dva roky vězení poté, co jeho dcera namalovala obrázek kritický vůči invazi na Ukrajinu. Informoval o tom web OVD-Info, který se zaměřuje na ochranu lidských práv. Alexeji Moskaljovovi úřady dceru odebraly a soud v Moskvě jedná o zbavení rodičovských práv.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Součástí kritické infrastruktury státu jsou nemocnice, energetické společnosti nebo budovy státní správy. Zkrátka vše důležité, co je třeba ochránit pro bezpečné fungování společnosti. Nejde přitom jen o fyzické ohrožení – často na ně míří i kybernetické útoky. Ty mají za cíl instituce ochromit nebo se dostat k citlivým datům. Stopy útoků pak často vedou do států, jako je Rusko, Severní Korea nebo Čína. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Martin Řezníček a Michal Kubal. Řeč byla také o napětí v Jeruzalémě, pořad také ukázal výrobu špičkového francouzského radaru.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.