Bělorusko strana 5 z 5

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Běloruský soud poslal bývalého šéfredaktora opozičního kanálu Nexta Ramana Prataseviče na osm let do vězení. Úřady ho obvinily z řady trestných činů včetně spiknutí s cílem uchvátit moc. Prokuratura pro Prataseviče žádala deset let za mřížemi, žurnalistu a dva jeho kolegy vinila z víc než patnácti set zločinů spojených s protivládními protesty.

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Bělorusko předalo ruským úřadům ruského občana, kterému soud v jeho vlasti uložil dva roky vězení poté, co jeho dcera namalovala obrázek kritický vůči invazi na Ukrajinu. Informoval o tom web OVD-Info, který se zaměřuje na ochranu lidských práv. Alexeji Moskaljovovi úřady dceru odebraly a soud v Moskvě jedná o zbavení rodičovských práv.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Součástí kritické infrastruktury státu jsou nemocnice, energetické společnosti nebo budovy státní správy. Zkrátka vše důležité, co je třeba ochránit pro bezpečné fungování společnosti. Nejde přitom jen o fyzické ohrožení – často na ně míří i kybernetické útoky. Ty mají za cíl instituce ochromit nebo se dostat k citlivým datům. Stopy útoků pak často vedou do států, jako je Rusko, Severní Korea nebo Čína. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Martin Řezníček a Michal Kubal. Řeč byla také o napětí v Jeruzalémě, pořad také ukázal výrobu špičkového francouzského radaru.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek v Moskvě hovořili o tom, jaké bezpečnostní záruky může Rusko poskytnout Bělorusku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však nejednali o rozmístění ruských strategických jaderných zbraní, tedy mezikontinentálních raket, v Bělorusku.

Příběh Alexeje Moskaljova a jeho dcery už několik týdnů sleduje celý svět. Dětská autorka protiválečného obrázku, který přitáhl k rodině pozornost úřadů, skončila u matky. Její otec zřejmě zůstává v Bělorusku, kam unikl z domácího vězení krátce před vynesením rozsudku za diskreditaci ruské armády. Jeho právníci teď bojují o to, aby nepřišel o rodičovská práva.

Bývalý kandidát na běloruského prezidenta Andrej Dzmitryjev byl v Minsku odsouzen k 18 měsícům vězení. Podle verdiktu se provinil tím, že se zúčastnil masových demonstrací, při kterých opozice protestovala proti oficiálním výsledkům voleb a označila je za zfalšované. Vítězem voleb úřady opět vyhlásily autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Polsko se čím dál častěji stává terčem kybernetických útoků. Podle vlády i expertů za nimi stojí Rusko a Bělorusko. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině se jejich počet skoro zdvojnásobil. Hackeři nejčastěji cílí na kritickou infrastrukturu, nevyhýbají se ale ani soukromým firmám. I proto polské úřady vyhlásily vysoký stupeň tohoto ohrožení.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásila v Otázkách Václava Moravce, že české armádní sklady stále disponují technikou, kterou je možné poslat na Ukrajinu. Je podle ní třeba tlačit na Rusko, aby ukončilo válku co nejdřív, nevadilo by jí, kdyby to zprostředkovala Čína. Exministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.

Olympijský vítěz David Svoboda skončí v Komisi sportovců Českého olympijského výboru. Řekl to po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) dva dny poté, co v rozhovoru v České televizi relativizoval ruskou válku proti Ukrajině. Svoboda je člen Dukly, a tedy voják. V armádě dostal za své výroky důtku.

Dokud bude rusko-ukrajinská válka pokračovat, tak by to mělo znamenat stop pro účast ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 předseda podvýboru pro sport Poslanecké sněmovny Jakub Janda (ODS). Poslanec SPD Jaroslav Foldyna v diskusi řekl, že pokud by se podobný přístup uplatňoval po druhé světové válce vůči USA, tak bychom kvůli jejich válkám například ve Vietnamu či Iráku „americké sportovce vůbec nepoznali.“

Ruský otec, kterého soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery, byl zadržen v Minsku. Agentuře Reuters to potvrdil advokát a obránce lidských práv Dmitrij Zachvatov, který byl s odsouzeným Alexejem Moskaljovem po jeho útěku v kontaktu.

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země, uvedl v reakci na oznámení šéfa Kremlu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Bělorusko se stalo rukojmím ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí Kyjev. Ukrajina chce kvůli ruským plánům svolat Radu bezpečnosti OSN. Za nezodpovědné označilo chování Moskvy i NATO.

Ukrajina dlouhodobě spekuluje o možné roli Běloruska v nynějším konfliktu s Ruskem. Na možný útok Moskvy zpoza běloruské hranice jakožto na potenciální hrozbu se i v minulých týdnech Ukrajinci intenzivně připravovali. Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Šilhan natáčel s jednotkou, která strávila většinu roku na dohled Běloruska – připravena střežit hranice.

Moskva umístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ve státní televizi to v sobotu prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že s Minskem uzavřeli příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být umístěno deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. Putin tvrdí, že tím Moskva neporušuje žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní, a reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu. Podle amerického ministerstva obrany neexistují náznaky, že by se Moskva chystala zbraně použít.

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly. Rozsudek je podle agentury AFP ukázkou nelítostných represí proti kritikům režimu v Minsku.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.