Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.
Tlak na polskou hranici roste, ochranná opatření ale likvidují turistický ruch
2 minuty
Horizont ČT24: Opatření na polsko-běloruské hranici
Východní hranice Polska v posledních dnech zažívá dvě velmi odlišné reality. Součástí té první je policejní honička s ujíždějícími migranty, kteří se hlídce ztratili v lese. Po chvíli se je podařilo vypátrat, skrývali se v blízkém rybníku. „Stáli v něm po krk ve vodě,“ objasnil policejní mluvčí Marcin Malody. Po dopadení skončili v detenci.
Podobných případů je ale čím dál více, přibývá totiž migrantů, kteří často za pomoci běloruských složek zdolávají loni dostavěný plot na hranici s Běloruskem.
Stejné místo ale nabízí i zcela jiný zážitek. S teplým počasím začali přijíždět návštěvníci, kteří míří do zdejšího Bělověžského pralesa. Ten živí místní turistický ruch. „Skrze plot neměla proklouznout ani myš. A sledujte, jak to je,“ stěžuje si majitel restaurace v Bělověži Sławomir Droń na to, jak současná situace komplikuje obchod.
Zakázaná zóna budí vášně
Sílící migraci se rozhodla vláda čelit vyhlášením dvousetmetrové zakázané zóny, která je na dvou místech široká přes dva kilometry a zasahuje do vyhledávaných částí lesa. Turisté tak ze strachu ruší své zarezervované pobyty a podnikatelé cítí propad tržeb. Podle Łukasze Synowieckého, který návštěvníky provádí Bělověžským parkem, je to „vražda turistiky“ celého regionu.
Proti nárazníkové zóně se zvedla vlna odporu. Podle kritiků, zejména z řad aktivistů, problémy s migrací ani neřeší.
Zatímco lidé žijící v pohraničí nárazníkové pásmo spíše odmítají, v červnovém průzkumu se pro jeho zřízení vyslovilo 48 procent Poláků s tím, že jim nevadí ani částečné omezení některých občanských práv tamních obyvatel.
Na tématu migrace znovu sbírá body opozice a štěpí i vládní koalici. Levice kritizuje zejména nelegální vývozy migrantů zpět do Běloruska, kde jim hrozí nelidské zacházení. „Rusko a Bělorusko proti Polsku vedou hybridní válku. Chtějí destabilizovat naši zemi a chtějí, abychom opustili naše zásady. A naší zásadou je, že pokud civilista prosí o pomoc, pomůžeme,“ prohlásil poslanec z klubu Levice Maciej Konieczny.
Levice odmítá i návrh premiéra, který po sérii potyček vojáků s migranty navrhoval, aby na hranici mohli téměř beztrestně používat střelné zbraně.
Polská prokuratura mezitím překvalifikovala stíhání dvou vojáků, kteří počátkem června na migranty vypálili výstražné výstřely. Už jim nehrozí propuštění a během dalšího vyšetřování budou pobírat plný plat.
