Španělsko obnovilo dodávky proudu, po příčinách výpadku pátrá

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a v Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici a někde nefungují semafory na silnicích, informují místní média. Soud v Madridu začal vyšetřovat, zda blackout nezpůsobil kyberútok. Energetici to vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.

Bezprecedentní blackout postihl Pyrenejský poloostrov v pondělí po poledni místního času. V některých oblastech se situace začala lepšit kolem sedmnácté hodiny a asi ve dvacet tři hodin španělský premiér Pedro Sánchez sdělil, že dodávky elektřiny jsou obnovené z téměř padesáti procent. V úterý v sedm hodin ráno energetická společnost oznámila, že situace v dodávkách je v normálu z 99,95 procenta.

V mnoha oblastech Španělska nicméně přetrvávají problémy v železniční dopravě. Společnost Renfe v úterý dopoledne informovala, že jsou stále omezeny spoje z Madridu do několika měst na severu, západě a jihozápadě země. Postupně se obnovuje provoz na tratích z metropole do Barcelony, Valencie, Sevilly či Málagy. V severošpanělské Galicii ale například vlaky společnosti Renfe nejezdí vůbec. Vysokorychlostní vlaky mezi Barcelonou a Madridem jezdí, ale mají zpoždění, napsala hodinu před polednem agentura EFE.

Madridské metro zahájilo provoz v osm ráno s výjimkou jedné linky, v 10:42 bylo oznámeno, že už jezdí i tato linka. Deník El País v úterý napsal, že pondělní výpadek zastavil 44 souprav madridského metra v tunelech, z nichž muselo být evakuováno 150 tisíc lidí.

Barcelonské metro, které kvůli výjimečné situaci fungovalo v omezeném provozu celou noc, nad ránem už mělo v úplném provozu všechny linky. Nicméně příměstské vlaky do Barcelony se kolem 06:30 zcela zastavily, krátce před polednem místní úřady oznámily, že začaly jezdit první spoje, stále ale v omezeném režimu.

Situace ve španělské Valencii den po výpadku proudu
Zdroj: Reuters/Miguel Gutierrez

Problémy v telekomunikacích

Výpadek elektřiny způsobil v pondělí problémy také v telekomunikacích. V úterý dopoledne společnost Vodafone oznámila, že obnovila mobilní služby 95 procentům zákazníků, firma Telefónica vrátila do normálu služby z devadesáti procent. Situace ale není stejná ve všech regionech, například v Galicii jsou mobilní služby obnoveny jen asi z poloviny, zatímco v Madridu či Baskicku jsou téměř stoprocentní. Právě Baskicku se díky dodávkám elektřiny ze sousední Francie podařilo s výpadkem vypořádat nejrychleji.

Blackout postihl pouze pevninské Španělsko, Baleárské a Kanárské ostrovy výpadek elektřiny v pondělí nezaznamenaly. Nicméně v pondělí večer vláda Kanárských ostrovů aktivovala nouzový plán kvůli výpadku mobilních sítí, jejichž provoz se podařilo obnovit z 99 procent až v úterý ráno.

Výpadky zasáhly i Portugalsko. Vláda země v úterý před devátou hodinou ranní oznámila, že všechny dodávky elektřiny byly již obnoveny. Vlaky už jezdí normálně, dodala podle agentury Reuters. Téměř normálně začalo jezdit také metro v Lisabonu a fungují také letiště a přístavy. Provozovatel distribuční sítě REN brzo ráno uvedl, že se mu podařilo uvést všechny rozvodny do provozu ještě před půlnocí.

Premiér Sánchez o příčinách blackoutu zatím nechce spekulovat. Uvedl ale, že v pondělí Španělsko náhle přišlo o patnáct gigawattů energie během pouhých pěti vteřin. Co tuto ztrátu způsobilo, je podle Sáncheze předmětem vyšetřování.

Lídr největší španělské opoziční strany Alberto Núňez Feijóo kritizoval premiéra Sáncheze za to, že nevyhlásil v pondělí okamžitě po blackoutu nouzový stav v celé zemi. Podle šéfa Lidové strany Feijóa nebylo správné, že vláda aktivovala nouzový plán jen v autonomních regionech, které o to požádaly.

Soudce José Luis Calama ze speciálního soudu, který vyšetřuje například teroristické činy, vyzval národní kybernetický úřad a také energetickou společnost Red Eléctrica, aby do deseti dnů vypracovaly zprávy, v nichž uvedou možné příčiny blackoutu. O podobnou zprávu soud požádal i policejní ředitelství.

7 minut
Události: Obnovení dodávek elektřiny ve Španělsku
Zdroj: ČT24

Vzácný meteorologický jev ani kyberútok za výpadek nemohl

Distribuční síť REN v průběhu pondělního odpoledne dle agentury Reuters informovala také o tom, že výpadek způsobil vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí. Tuto zprávu ale zmíněná agentura později stáhla.

Podle ředitele sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS Miroslava Šuly je příčina události stále v šetření a ještě nějakou dobu známá nebude. „Sejde se k tomu mezinárodní expertní tým, který bude poruchu vyhodnocovat a dá k tomu nějaké stanovisko a případně i nějaká nápravná opatření, aby se to už neopakovalo,“ popsal a dodal, že se jedná o jednu z nejzávažnějších poruch za posledních dvacet let.

7 minut
Studio ČT24: Ředitel sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS Miroslav Šula o výpadku proudu ve Španělsku a Portugalsku
Zdroj: ČT24

Španělská energetická společnost Red Eléctrica uvedla, že na základě předběžného šetření vylučuje jako příčinu blackoutu kybernetický útok. „Dnes (v úterý) ráno jsme došli k závěru, že nešlo o žádné vniknutí do řídicích systémů elektrické sítě,“ oznámila firma, která má na starost elektrickou infrastrukturu v zemi. Dodala ale, že „toto nejsou definitivní závěry“ a že příčiny se vyšetřují. Před výpadkem byl systém stabilní a zabezpečený, informovala Red Eléctrica.

Kybernetický útok již předtím označili za nepravděpodobný i experti oslovení deníkem El País, podle nichž by byla koordinace tak rozsáhlého a synchronizovaného útoku extrémně složitá.

Někteří uvádějí, že výpadek mohla způsobit „náhlá změna teplot“ ve vnitrozemí, jiní tvrdí, že incident mohl vyvolat silný vítr. Obě možnosti jsou ale velmi nepravděpodobné, řekl meteorolog Mario Picazo deníku El Periódico.

Připravenost sítě

Podle Šuly je práce na obnově dodávek při výpadku podobného rozsahu velmi náročná. „Musí se zjistit, jaké zdroje jsou k dispozici, v jakém stavu je síť a poté postupně probíhá obnova napájení v jednotlivých uzlech soustavy. To znamená, že se připojí nějaký zdroj, potom se k tomu připojí nějaká spotřeba a poté další zdroj a takto se to postupně po malých krocích obnovuje v celé síti,“ popsal postup práce.

Pro podobné případy jsou podle Šuly připraveny plány obnovy, které určují postup a strategii toho, jakým způsobem se napětí a zásobování elektrickou energií bude obnovovat. „Těch způsobů je více. Máme některé elektrárny, které jsou schopny najet ze stavu bez napětí (...). Většinou jsou to vodní elektrárny,“ upřesnil a dodal, že další možností je využití napětí ze zahraničí, k čemuž došlo právě v případě Španělska, kde pomáhaly státy jako Francie a Maroko.

Jak podobným situacím předejít, pak řeší plán obrany. „Na to je celá řada nařízení a postupů, které musí každý provozovatel přenosové soustavy dodržovat,“ uzavřel Šula.

Po požáru, který 20. března vyřadil z provozu britské letiště Heathrow, se jednalo o druhý vážný výpadek proudu v Evropě během necelých šesti týdnů, uvedla agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 19 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...