Španělsko obnovilo dodávky proudu, po příčinách výpadku pátrá

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a v Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici a někde nefungují semafory na silnicích, informují místní média. Soud v Madridu začal vyšetřovat, zda blackout nezpůsobil kyberútok. Energetici to vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.

Bezprecedentní blackout postihl Pyrenejský poloostrov v pondělí po poledni místního času. V některých oblastech se situace začala lepšit kolem sedmnácté hodiny a asi ve dvacet tři hodin španělský premiér Pedro Sánchez sdělil, že dodávky elektřiny jsou obnovené z téměř padesáti procent. V úterý v sedm hodin ráno energetická společnost oznámila, že situace v dodávkách je v normálu z 99,95 procenta.

V mnoha oblastech Španělska nicméně přetrvávají problémy v železniční dopravě. Společnost Renfe v úterý dopoledne informovala, že jsou stále omezeny spoje z Madridu do několika měst na severu, západě a jihozápadě země. Postupně se obnovuje provoz na tratích z metropole do Barcelony, Valencie, Sevilly či Málagy. V severošpanělské Galicii ale například vlaky společnosti Renfe nejezdí vůbec. Vysokorychlostní vlaky mezi Barcelonou a Madridem jezdí, ale mají zpoždění, napsala hodinu před polednem agentura EFE.

Madridské metro zahájilo provoz v osm ráno s výjimkou jedné linky, v 10:42 bylo oznámeno, že už jezdí i tato linka. Deník El País v úterý napsal, že pondělní výpadek zastavil 44 souprav madridského metra v tunelech, z nichž muselo být evakuováno 150 tisíc lidí.

Barcelonské metro, které kvůli výjimečné situaci fungovalo v omezeném provozu celou noc, nad ránem už mělo v úplném provozu všechny linky. Nicméně příměstské vlaky do Barcelony se kolem 06:30 zcela zastavily, krátce před polednem místní úřady oznámily, že začaly jezdit první spoje, stále ale v omezeném režimu.

Situace ve španělské Valencii den po výpadku proudu
Zdroj: Reuters/Miguel Gutierrez

Problémy v telekomunikacích

Výpadek elektřiny způsobil v pondělí problémy také v telekomunikacích. V úterý dopoledne společnost Vodafone oznámila, že obnovila mobilní služby 95 procentům zákazníků, firma Telefónica vrátila do normálu služby z devadesáti procent. Situace ale není stejná ve všech regionech, například v Galicii jsou mobilní služby obnoveny jen asi z poloviny, zatímco v Madridu či Baskicku jsou téměř stoprocentní. Právě Baskicku se díky dodávkám elektřiny ze sousední Francie podařilo s výpadkem vypořádat nejrychleji.

Blackout postihl pouze pevninské Španělsko, Baleárské a Kanárské ostrovy výpadek elektřiny v pondělí nezaznamenaly. Nicméně v pondělí večer vláda Kanárských ostrovů aktivovala nouzový plán kvůli výpadku mobilních sítí, jejichž provoz se podařilo obnovit z 99 procent až v úterý ráno.

Výpadky zasáhly i Portugalsko. Vláda země v úterý před devátou hodinou ranní oznámila, že všechny dodávky elektřiny byly již obnoveny. Vlaky už jezdí normálně, dodala podle agentury Reuters. Téměř normálně začalo jezdit také metro v Lisabonu a fungují také letiště a přístavy. Provozovatel distribuční sítě REN brzo ráno uvedl, že se mu podařilo uvést všechny rozvodny do provozu ještě před půlnocí.

Premiér Sánchez o příčinách blackoutu zatím nechce spekulovat. Uvedl ale, že v pondělí Španělsko náhle přišlo o patnáct gigawattů energie během pouhých pěti vteřin. Co tuto ztrátu způsobilo, je podle Sáncheze předmětem vyšetřování.

Lídr největší španělské opoziční strany Alberto Núňez Feijóo kritizoval premiéra Sáncheze za to, že nevyhlásil v pondělí okamžitě po blackoutu nouzový stav v celé zemi. Podle šéfa Lidové strany Feijóa nebylo správné, že vláda aktivovala nouzový plán jen v autonomních regionech, které o to požádaly.

Soudce José Luis Calama ze speciálního soudu, který vyšetřuje například teroristické činy, vyzval národní kybernetický úřad a také energetickou společnost Red Eléctrica, aby do deseti dnů vypracovaly zprávy, v nichž uvedou možné příčiny blackoutu. O podobnou zprávu soud požádal i policejní ředitelství.

Nahrávám video

Vzácný meteorologický jev ani kyberútok za výpadek nemohl

Distribuční síť REN v průběhu pondělního odpoledne dle agentury Reuters informovala také o tom, že výpadek způsobil vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí. Tuto zprávu ale zmíněná agentura později stáhla.

Podle ředitele sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS Miroslava Šuly je příčina události stále v šetření a ještě nějakou dobu známá nebude. „Sejde se k tomu mezinárodní expertní tým, který bude poruchu vyhodnocovat a dá k tomu nějaké stanovisko a případně i nějaká nápravná opatření, aby se to už neopakovalo,“ popsal a dodal, že se jedná o jednu z nejzávažnějších poruch za posledních dvacet let.

Nahrávám video

Španělská energetická společnost Red Eléctrica uvedla, že na základě předběžného šetření vylučuje jako příčinu blackoutu kybernetický útok. „Dnes (v úterý) ráno jsme došli k závěru, že nešlo o žádné vniknutí do řídicích systémů elektrické sítě,“ oznámila firma, která má na starost elektrickou infrastrukturu v zemi. Dodala ale, že „toto nejsou definitivní závěry“ a že příčiny se vyšetřují. Před výpadkem byl systém stabilní a zabezpečený, informovala Red Eléctrica.

Kybernetický útok již předtím označili za nepravděpodobný i experti oslovení deníkem El País, podle nichž by byla koordinace tak rozsáhlého a synchronizovaného útoku extrémně složitá.

Někteří uvádějí, že výpadek mohla způsobit „náhlá změna teplot“ ve vnitrozemí, jiní tvrdí, že incident mohl vyvolat silný vítr. Obě možnosti jsou ale velmi nepravděpodobné, řekl meteorolog Mario Picazo deníku El Periódico.

Připravenost sítě

Podle Šuly je práce na obnově dodávek při výpadku podobného rozsahu velmi náročná. „Musí se zjistit, jaké zdroje jsou k dispozici, v jakém stavu je síť a poté postupně probíhá obnova napájení v jednotlivých uzlech soustavy. To znamená, že se připojí nějaký zdroj, potom se k tomu připojí nějaká spotřeba a poté další zdroj a takto se to postupně po malých krocích obnovuje v celé síti,“ popsal postup práce.

Pro podobné případy jsou podle Šuly připraveny plány obnovy, které určují postup a strategii toho, jakým způsobem se napětí a zásobování elektrickou energií bude obnovovat. „Těch způsobů je více. Máme některé elektrárny, které jsou schopny najet ze stavu bez napětí (...). Většinou jsou to vodní elektrárny,“ upřesnil a dodal, že další možností je využití napětí ze zahraničí, k čemuž došlo právě v případě Španělska, kde pomáhaly státy jako Francie a Maroko.

Jak podobným situacím předejít, pak řeší plán obrany. „Na to je celá řada nařízení a postupů, které musí každý provozovatel přenosové soustavy dodržovat,“ uzavřel Šula.

Po požáru, který 20. března vyřadil z provozu britské letiště Heathrow, se jednalo o druhý vážný výpadek proudu v Evropě během necelých šesti týdnů, uvedla agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 4 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.