Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
„Byla jsem u Jeho Veličenstva krále a oznámila, že po dlouhých vyjednáváních může vláda vzniknout,“ řekla Frederiksenová. Uvedla také, že v úterý představí vládní program a že jmenování ministrů by se mohlo uskutečnit ve středu.
Sociální demokraté ve volbách zvítězili, ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Levicové strany jako celek těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou se tak stali centrističtí Umírnění v čele s dosavadním ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem, jejichž podporu si Frederiksenová vyjednala.
Podle prohlášení královského paláce ve vládě zasednou zástupci čtyř stran. Vedle sociálních demokratů a Umírněných to budou další dvě levicové strany. Dohromady však koaliční síly mají jen 82 křesel. Pro získání většiny budou potřebovat podporu alespoň jedné další parlamentní strany.
Politička, která byla u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí u voličů pomůže. Volební kampaň však ovládla spíše domácí témata, jako jsou stav dánského hospodářství a životní náklady.
