Mette Frederiksenová

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Spojené státy Grónsko neovládnou, prohlásila ve středu po svém příletu na ostrov dánská premiérka Mette Frederiksenová. Jejím cílem je zdůraznit pokračující suverenitu Kodaně a také prohloubit spolupráci s místní autonomní vládou. Administrativa Donalda Trumpa se mezitím snaží spočítat, kolik by ji kontrola největšího ostrova světa stála. Jde o první náznak možné strategie Bílého domu – Kodaň přeplatit.

Dánsko se zřejmě stane třetí zemí v Evropě s povinnou vojenskou službou pro ženy. S návrhem přišla vláda přesně před rokem, teprve teď ale získala v parlamentu dost hlasů pro jeho podporu. Výcvik v armádě by měly všechny Dánky podstupovat od příštího roku.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a USA, uvedl na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Berlín podle německého kancléře Olafa Scholze nepodpoří mírové podmínky, které by byly Kyjevu nadiktované. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že nastal čas na vytvoření evropské armády.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě patnáct miliard dánských korun (50,5 miliardy korun českých). Oznámil to ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a také dálkových dronů pro dohled nad regionem. Nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.

Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.

Spojené státy by mohly převzít kontrolu nad Panamským průplavem, prohlásil zvolený americký prezident Donald Trump. S jeho tvrzením však nesouhlasí řada státníků. Panamský prezident José Raúl Mulino se ohradil, že průplav patří právě Panamě, o suverenitě a nezávislosti země prý „nelze pochybovat“. Podpořila jej i prezidentka Mexika Claudia Sheinbaumová.

Ruské imperiální ambice nemají žádné hranice, dokud je neurčíme, uvedl v projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Moskvy by podle něj vedlo k nestabilitě Evropy. Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití vojenského materiálu, Lipavský nicméně chápe, že někteří spojenci musí řešit určitá dilemata. Za zrušení limitů týkajících se hlavně střel dlouhého doletu a letounů F-16 orodovala na konferenci také dánská premiérka Mette Frederiksenová či finský prezident Alexander Stubb.

Trest čtyři měsíce vězení a zákaz vstupu do Dánska na šest let dostal ve středu u soudu v Kodani devětatřicetiletý Polák, který byl obžalován kvůli červnovému útoku na dánskou premiérku Mette Frederiksenovou v centru Kodaně. Informovala o tom agentura AP s tím, že odsouzený nemá v úmyslu se odvolat. Muž před soudem vinu odmítl a uvedl, že si z incidentu nic nepamatuje, protože byl pod vlivem alkoholu.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

V Evropě došlo za poslední měsíc ke čtyřem fyzickým útokům na politické představitele. Naposledy se to stalo britskému propagátorovi brexitu Nigelu Farageovi. V některých zemích zvažují posílení ochrany volených zastupitelů, jinde politici omezují veřejná vystoupení.

Devětatřicetiletý muž, který v pátek večer napadl a udeřil dánskou premiérku Mette Frederiksenovou, zřejmě neměl k útoku politický motiv. Oznámila to dánská policie po předběžném výslechu muže, který zůstane až do 20. června ve vazbě. Další informace k útočníkovi ani jeho motivu vyšetřovatelé zatím neposkytli. Premiérka při útoku utrpěla šok a lehké poranění krku.

Dánskou premiérku Mette Frederiksenovou v pátek v centru Kodaně napadl a udeřil muž, kterého následně zadržela policie. Informovala o tom agentura Reuters. Frederiksenová utrpěla šok, jinak ale vyvázla bez zranění, uvedla dánská média.

Do české muniční iniciativy už přispělo patnáct zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před úterním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). Polský prezident Andrzej Duda před pracovní večeří prohlásil, že odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu. Lídři pěti zemí Unie, kteří se zúčastnili pracovní večeře, pak ve společném prohlášení potvrdili závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny.

Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Jde o jednu z nejznámějších staveb dánského hlavního města. Plameny zachvátily věž, která se zřítila. Všichni lidé, kteří se nacházeli uvnitř, stihli včas uniknout. Příčina požáru zatím není známá. Na podzim měla dánská metropole oslavit 400 let od jejího vzniku, na místě probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce.

Dánská vláda věnovala Ukrajině celé své dělostřelectvo. Nová děla, ale i některé další nové stroje však dánským vojákům ještě nedorazily. Kabinet jejich nervozitu mírní plány na mohutné posílení obrany.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Šéfové vlád pěti zemí Evropské unie, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS), v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ruské invazi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil pětici evropských lídrů vděčnost. Nutnost dodávek munice pro Ukrajinu zdůraznil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který oznámil, že členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur.

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

Dánská královna Margrethe II. odstoupí 14. ledna z trůnu, který předá svému nejstaršímu synovi, korunnímu princi Frederikovi. Panovnice to oznámila v projevu přenášeném televizí. Třiaosmdesátiletá královna uvedla, že nastal čas předat odpovědnost příští generaci.