EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„Evropa a Spojené státy mají společný zájem na bezpečnosti arktické oblasti, zejména prostřednictvím NATO. Evropská unie bude v tomto regionu hrát silnější roli,“ uvedl Costa na závěrečné tiskové konferenci.

Americký prezident začal přednedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají a většina z nich je členy EU.

Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně. Detaily budoucí možné dohody ale zatím nejsou zřejmé.

Costa po summitu označil Trumpovo středeční oznámení, že na evropské země neuvalí žádná další cla, za pozitivní. „Zavedení dalších cel by bylo neslučitelné s obchodní dohodou mezi EU a USA,“ uvedl předseda vrcholných unijních schůzek. „Cílem zůstává účinná stabilizace obchodních vztahů mezi Evropskou unií a USA. Zároveň bude EU i nadále hájit své zájmy a bude bránit sebe, své členské státy, své občany a své společnosti proti jakékoli formě nátlaku. Má k tomu pravomoc a nástroje a v případě potřeby je použije,“ dodal.

Očekáváme, že USA budou respektovat obchodní dohodu s EU, míní von der Leyenová

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Brusel očekává, že Washington bude respektovat svou stranu obchodní dohody, která byla uzavřena loni v létě ve Skotsku. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznila na tiskové konferenci a zopakovala vyjádření ze svého projevu v Davosu začátkem tohoto týdne: „To je to, co chceme od Spojených států vidět. To je to, co chceme z naší strany splnit.“

Aby EU splnila svůj závazek, musí se ale Evropský parlament opět začít zabývat návrhy, které se týkají právě červencové smlouvy. Zákonodárný sbor EU jejich projednávání ve středu zastavil. Důvodem byly právě Trumpovy výhrůžky adresované Dánsku a Grónsku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Evropská komise podle své šéfky brzy navrhne rozsáhlý investiční balíček pro arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. „Pracujeme na posílení vztahů EU s Grónskem a v rámci toho komise brzy předloží rozsáhlý investiční balíček,“ řekla. Evropská unie podle ní rovněž využije zvýšených výdajů na obranu právě i na vybavení pro Arktidu, v této souvislosti zmínila například evropské ledoborce.

EU se shodla, že musí být připravena reagovat na změny rétoriky USA, sdělil Babiš

Na summitu EU podle českého premiéra Andreje Babiše zaznělo, že pokud by došlo ze strany USA ke změně rétoriky a zavedení opatření vůči Evropské unii, musí být sedmadvacítka připravena reagovat. S kolegy při více než pětihodinovém jednání debatovali o tom, jaký je současný stav transatlantických vazeb. Český premiér v této souvislosti zdůraznil, že spolupráce s USA je velice důležitá.

Babiš označil změnu v Trumpově chování v otázce Grónska za pozitivní zprávu. Zásadní roli v tom, jak budou pokračovat vztahy mezi Evropou a USA, hraje podle něj právě šéf NATO Mark Rutte, který má s prezidentem Trumpem velmi dobré vztahy. „Dánsko trvá na tom, že chce také vyjednávat napřímo. Uvítalo roli generálního tajemníka, ale přece jen se to týká jejich teritoria a chce mít v tomto směru samostatnou roli,“ dodal.

„Americký prezident má svou taktiku, vždycky něco řekne a potom zkrátka změní názor a vyjednává,“ uvedl Babiš s tím, že podobná situace se odehrála už víckrát. „Takže jde o to, abychom s tím počítali a přizpůsobili jsme naše jednání protějšku,“ dodal.

Podle Babiše si lídři na summitu vyměnili názory rovněž i na vznik Trumpovy Rady pro mír. Česko dostalo do rady rovněž pozvání, český premiér ho ale zatím podle svých slov nečetl. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou (Motoristé), že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. „Já neznám detaily, byly na to různé názory, některé země se toho nechtějí zúčastnit, některé říkají, že by tam měly být,“ dodal.

Podle NYT má NATO posílit svou přítomnost v Grónsku

V době, kdy evropští lídři diskutují mimo jiné o budoucnosti Grónska, americký deník New York Times (NYT) přišel s podrobnostmi o dohodě ohledně tohoto území mezi USA a NATO, jež po středečním jednání se šéfem Severoatlantické aliance Ruttem na ekonomickém fóru v Davosu oznámil Trump.

Podle nejmenovaných diplomatických a bezpečnostních zdrojů NYT se jednání o budoucí dohodě nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti v podobě vytvoření nové mise.

Nahrávám video

Dále se mělo hovořit také o tom, že by USA získaly malé části grónského území skrze rozšíření smlouvy z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy, která poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup na ostrov pro výstavbu a provoz vojenských základen. Potenciální dohoda by také bránila nečlenským zemím NATO, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály. Všichni představitelé obeznámení s rokováním však upozornili, že řada detailů zatím nebyla definitivně vyřešena.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 5 mminutami

Po íránském útoku na Kuvajt bylo do nemocnic převezeno přes 60 lidí

Po íránském útoku na mezinárodní letiště v Kuvajtu bylo do nemocnic převezeno 63 lidí, píše AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Úřady předtím informovaly o jednom usmrceném a několika zraněných. Rakety a drony cílily právě na letiště. Společnost Kuwait Airways už obnovila lety z terminálu čtyři, provoz na letišti ale zůstává omezený. Americké ozbrojené síly už během noci sdělily, že odrazily íránské útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Írán dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější útok USA na radarové stanice na Kešmu. Vzájemné údery se odehrály navzdory příměří, které v oblasti platí od dubna.
02:05Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily nejméně jednoho člověka a desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
08:24Aktualizovánopřed 18 mminutami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 3 hhodinami

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 6 hhodinami

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 7 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 14 hhodinami
Načítání...