V Bruselu se ve čtvrtek večer sešli lídři evropských zemí na mimořádném summitu, kde mají projednat dění kolem Grónska a nároky amerického prezidenta Donalda Trumpa na toto poloautonomní území Dánska. Schůzka, kterou narychlo svolal předseda Evropské rady António Costa, trvá již tři hodiny. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO). Politici by měli během neformální večeře diskutovat o transatlantických vztazích a koordinovat své další kroky.
Před začátkem jednání Costa jménem všech účastníků vyjádřil soustrast španělskému premiérovi Pedru Sanchézovi v souvislosti s nedávnými tragickými nehodami vlaků v zemi. Evropští představitelé následně drželi minutu ticha k uctění památky obětí.
Několik evropských politiků včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze při příchodu na summit uvítalo deeskalaci situace kolem Grónska poté, co Trump ve středu v Davosu prohlásil, že pro získání arktického ostrova nepoužije sílu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump sdělil, že vzniká rámcová dohoda o budoucnosti Grónska, podrobnosti však nejsou jasné.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na čtvrteční summit poděkovala evropským státům za podporu. Je podle ní důležité, že kontinent zůstal jednotný.
Trump ve středu rovněž upustil od rozhodnutí uvalit od 1. února dodatečná desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které s jeho plány na připojení Grónska k USA nesouhlasily. Jednalo se o Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii, Nizozemsko a z Finsko. Norsko a Británie nejsou členy EU.
Mnozí komentátoři od summitu před středečním posunem očekávali zásadní rozhodnutí a zadání pro Evropskou komisi ohledně toho, jaké má podniknout další kroky. Francie i Německo zmínily, že by EU mohla proti USA použít opatření namířená proti ekonomickému nátlaku. Tento nástroj Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země hospodářský tlak. Vzhledem k odpadnutí hrozby dalších sankcí se tak ale podle všeho nestane.
Podle NYT má NATO posílit svou přítomnost v Grónsku
V době, kdy evropští lídři diskutují mimo jiné o budoucnosti Grónska, americký deník New York Times (NYT) přišel s podrobnostmi o dohodě ohledně tohoto území mezi USA a NATO, jež po středečním jednání se šéfem Severoatlantické aliance Ruttem na ekonomickém fóru v Davosu oznámil Trump.
Podle nejmenovaných diplomatických a bezpečnostních zdrojů NYT se jednání o budoucí dohodě nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti v podobě vytvoření nové mise.
Dále se mělo hovořit také o tom, že by USA získaly malé části grónského území skrze rozšíření smlouvy z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy, která poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup na ostrov pro výstavbu a provoz vojenských základen. Potenciální dohoda by také bránila nečlenským zemím NATO, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály. Všichni představitelé obeznámení s rokováním však upozornili, že řada detailů zatím nebyla definitivně vyřešena.
