EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„Evropa a Spojené státy mají společný zájem na bezpečnosti arktické oblasti, zejména prostřednictvím NATO. Evropská unie bude v tomto regionu hrát silnější roli,“ uvedl Costa na závěrečné tiskové konferenci.

Americký prezident začal přednedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají a většina z nich je členy EU.

Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně. Detaily budoucí možné dohody ale zatím nejsou zřejmé.

Costa po summitu označil Trumpovo středeční oznámení, že na evropské země neuvalí žádná další cla, za pozitivní. „Zavedení dalších cel by bylo neslučitelné s obchodní dohodou mezi EU a USA,“ uvedl předseda vrcholných unijních schůzek. „Cílem zůstává účinná stabilizace obchodních vztahů mezi Evropskou unií a USA. Zároveň bude EU i nadále hájit své zájmy a bude bránit sebe, své členské státy, své občany a své společnosti proti jakékoli formě nátlaku. Má k tomu pravomoc a nástroje a v případě potřeby je použije,“ dodal.

Očekáváme, že USA budou respektovat obchodní dohodu s EU, míní von der Leyenová

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Brusel očekává, že Washington bude respektovat svou stranu obchodní dohody, která byla uzavřena loni v létě ve Skotsku. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznila na tiskové konferenci a zopakovala vyjádření ze svého projevu v Davosu začátkem tohoto týdne: „To je to, co chceme od Spojených států vidět. To je to, co chceme z naší strany splnit.“

Aby EU splnila svůj závazek, musí se ale Evropský parlament opět začít zabývat návrhy, které se týkají právě červencové smlouvy. Zákonodárný sbor EU jejich projednávání ve středu zastavil. Důvodem byly právě Trumpovy výhrůžky adresované Dánsku a Grónsku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Evropská komise podle své šéfky brzy navrhne rozsáhlý investiční balíček pro arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. „Pracujeme na posílení vztahů EU s Grónskem a v rámci toho komise brzy předloží rozsáhlý investiční balíček,“ řekla. Evropská unie podle ní rovněž využije zvýšených výdajů na obranu právě i na vybavení pro Arktidu, v této souvislosti zmínila například evropské ledoborce.

EU se shodla, že musí být připravena reagovat na změny rétoriky USA, sdělil Babiš

Na summitu EU podle českého premiéra Andreje Babiše zaznělo, že pokud by došlo ze strany USA ke změně rétoriky a zavedení opatření vůči Evropské unii, musí být sedmadvacítka připravena reagovat. S kolegy při více než pětihodinovém jednání debatovali o tom, jaký je současný stav transatlantických vazeb. Český premiér v této souvislosti zdůraznil, že spolupráce s USA je velice důležitá.

Babiš označil změnu v Trumpově chování v otázce Grónska za pozitivní zprávu. Zásadní roli v tom, jak budou pokračovat vztahy mezi Evropou a USA, hraje podle něj právě šéf NATO Mark Rutte, který má s prezidentem Trumpem velmi dobré vztahy. „Dánsko trvá na tom, že chce také vyjednávat napřímo. Uvítalo roli generálního tajemníka, ale přece jen se to týká jejich teritoria a chce mít v tomto směru samostatnou roli,“ dodal.

„Americký prezident má svou taktiku, vždycky něco řekne a potom zkrátka změní názor a vyjednává,“ uvedl Babiš s tím, že podobná situace se odehrála už víckrát. „Takže jde o to, abychom s tím počítali a přizpůsobili jsme naše jednání protějšku,“ dodal.

Podle Babiše si lídři na summitu vyměnili názory rovněž i na vznik Trumpovy Rady pro mír. Česko dostalo do rady rovněž pozvání, český premiér ho ale zatím podle svých slov nečetl. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou (Motoristé), že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. „Já neznám detaily, byly na to různé názory, některé země se toho nechtějí zúčastnit, některé říkají, že by tam měly být,“ dodal.

Podle NYT má NATO posílit svou přítomnost v Grónsku

V době, kdy evropští lídři diskutují mimo jiné o budoucnosti Grónska, americký deník New York Times (NYT) přišel s podrobnostmi o dohodě ohledně tohoto území mezi USA a NATO, jež po středečním jednání se šéfem Severoatlantické aliance Ruttem na ekonomickém fóru v Davosu oznámil Trump.

Podle nejmenovaných diplomatických a bezpečnostních zdrojů NYT se jednání o budoucí dohodě nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti v podobě vytvoření nové mise.

Nahrávám video
Události, komentáře: Vladimír Votápek a Cyril Svoboda o vztahu k Rusku
Zdroj: ČT24

Dále se mělo hovořit také o tom, že by USA získaly malé části grónského území skrze rozšíření smlouvy z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy, která poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup na ostrov pro výstavbu a provoz vojenských základen. Potenciální dohoda by také bránila nečlenským zemím NATO, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály. Všichni představitelé obeznámení s rokováním však upozornili, že řada detailů zatím nebyla definitivně vyřešena.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Setkání evropských lídrů věnované Grónsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Masivní ruský útok na Kyjev má oběť a desítky zraněných, terčem byla i Oděsa

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů, informovali místní činitelé. Úřady hlásí jednoho mrtvého a 29 zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské a Černihivské oblasti. V Oděse agresor cílil na přístav a železnici.
04:56AktualizovánoPrávě teď

Čína a USA se mohou kvůli Tchaj-wanu dostat do střetu, varoval Si Trumpa

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes, píší agentury. Státníci mluvili mimo jiné o lepších vztazích. Později podle čínských médií Si během jednání s Trumpem uvedl, že Čína a Spojené státy se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Aby zběhl k Ukrajincům, zastřelil dva Rusy. Dezertérů mezi okupanty přibývá

Ukrajina, která se již pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi, tvrdí, že přibývá ruských vojáků, kteří se dobrovolně vzdávají ukrajinské armádě. Někteří z nich se prý dokonce chtějí přidat do řad ukrajinské armády.
před 1 hhodinou

Rusko bájí s AI o vítězstvích, na frontě je ale příběh jiný

Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.
před 2 hhodinami

Izrael asi čekají předčasné volby, koalice chce hlasovat o rozpuštění parlamentu

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.
před 9 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Senát USA potvrdil Kevina Warshe do funkce šéfa Fedu

Americký Senát ve středu potvrdil Kevina Warshe (56) jako nového šéfa centrální banky USA (Fed). Warsh nahradí Jeroma Powella (73), který je dlouhodobě terčem kritiky prezidenta Donalda Trumpa, protože nesnížil úrokové sazby tak, jak si přál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko podniklo jeden z nejdéle trvajících útoků na Ukrajinu

Rusko ve středu vyslalo proti Ukrajině přinejmenším osm set dronů. Zabily šest lidí, desítky dalších zranily, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že po dronech mohou následovat i ruské rakety a střely. Útoky ruských dronů na Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde žije početná maďarská menšina, odsoudilo Maďarsko. Ukrajina podle slovenské policie kvůli masivnímu celodennímu náletu asi na dvě hodiny uzavřela hraniční přechody se Slovenskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...