EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„Evropa a Spojené státy mají společný zájem na bezpečnosti arktické oblasti, zejména prostřednictvím NATO. Evropská unie bude v tomto regionu hrát silnější roli,“ uvedl Costa na závěrečné tiskové konferenci.

Americký prezident začal přednedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají a většina z nich je členy EU.

Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně. Detaily budoucí možné dohody ale zatím nejsou zřejmé.

Costa po summitu označil Trumpovo středeční oznámení, že na evropské země neuvalí žádná další cla, za pozitivní. „Zavedení dalších cel by bylo neslučitelné s obchodní dohodou mezi EU a USA,“ uvedl předseda vrcholných unijních schůzek. „Cílem zůstává účinná stabilizace obchodních vztahů mezi Evropskou unií a USA. Zároveň bude EU i nadále hájit své zájmy a bude bránit sebe, své členské státy, své občany a své společnosti proti jakékoli formě nátlaku. Má k tomu pravomoc a nástroje a v případě potřeby je použije,“ dodal.

Očekáváme, že USA budou respektovat obchodní dohodu s EU, míní von der Leyenová

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Brusel očekává, že Washington bude respektovat svou stranu obchodní dohody, která byla uzavřena loni v létě ve Skotsku. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznila na tiskové konferenci a zopakovala vyjádření ze svého projevu v Davosu začátkem tohoto týdne: „To je to, co chceme od Spojených států vidět. To je to, co chceme z naší strany splnit.“

Aby EU splnila svůj závazek, musí se ale Evropský parlament opět začít zabývat návrhy, které se týkají právě červencové smlouvy. Zákonodárný sbor EU jejich projednávání ve středu zastavil. Důvodem byly právě Trumpovy výhrůžky adresované Dánsku a Grónsku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Evropská komise podle své šéfky brzy navrhne rozsáhlý investiční balíček pro arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. „Pracujeme na posílení vztahů EU s Grónskem a v rámci toho komise brzy předloží rozsáhlý investiční balíček,“ řekla. Evropská unie podle ní rovněž využije zvýšených výdajů na obranu právě i na vybavení pro Arktidu, v této souvislosti zmínila například evropské ledoborce.

EU se shodla, že musí být připravena reagovat na změny rétoriky USA, sdělil Babiš

Na summitu EU podle českého premiéra Andreje Babiše zaznělo, že pokud by došlo ze strany USA ke změně rétoriky a zavedení opatření vůči Evropské unii, musí být sedmadvacítka připravena reagovat. S kolegy při více než pětihodinovém jednání debatovali o tom, jaký je současný stav transatlantických vazeb. Český premiér v této souvislosti zdůraznil, že spolupráce s USA je velice důležitá.

Babiš označil změnu v Trumpově chování v otázce Grónska za pozitivní zprávu. Zásadní roli v tom, jak budou pokračovat vztahy mezi Evropou a USA, hraje podle něj právě šéf NATO Mark Rutte, který má s prezidentem Trumpem velmi dobré vztahy. „Dánsko trvá na tom, že chce také vyjednávat napřímo. Uvítalo roli generálního tajemníka, ale přece jen se to týká jejich teritoria a chce mít v tomto směru samostatnou roli,“ dodal.

„Americký prezident má svou taktiku, vždycky něco řekne a potom zkrátka změní názor a vyjednává,“ uvedl Babiš s tím, že podobná situace se odehrála už víckrát. „Takže jde o to, abychom s tím počítali a přizpůsobili jsme naše jednání protějšku,“ dodal.

Podle Babiše si lídři na summitu vyměnili názory rovněž i na vznik Trumpovy Rady pro mír. Česko dostalo do rady rovněž pozvání, český premiér ho ale zatím podle svých slov nečetl. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou (Motoristé), že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. „Já neznám detaily, byly na to různé názory, některé země se toho nechtějí zúčastnit, některé říkají, že by tam měly být,“ dodal.

Podle NYT má NATO posílit svou přítomnost v Grónsku

V době, kdy evropští lídři diskutují mimo jiné o budoucnosti Grónska, americký deník New York Times (NYT) přišel s podrobnostmi o dohodě ohledně tohoto území mezi USA a NATO, jež po středečním jednání se šéfem Severoatlantické aliance Ruttem na ekonomickém fóru v Davosu oznámil Trump.

Podle nejmenovaných diplomatických a bezpečnostních zdrojů NYT se jednání o budoucí dohodě nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti v podobě vytvoření nové mise.

Nahrávám video
Události, komentáře: Vladimír Votápek a Cyril Svoboda o vztahu k Rusku
Zdroj: ČT24

Dále se mělo hovořit také o tom, že by USA získaly malé části grónského území skrze rozšíření smlouvy z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy, která poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup na ostrov pro výstavbu a provoz vojenských základen. Potenciální dohoda by také bránila nečlenským zemím NATO, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály. Všichni představitelé obeznámení s rokováním však upozornili, že řada detailů zatím nebyla definitivně vyřešena.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Setkání evropských lídrů věnované Grónsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
08:23Aktualizovánopřed 42 mminutami

Kurdové chtějí svrhnout režim v Íránu, revoluční gardy ale mají navrch

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.
před 53 mminutami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že izraelské útoky zabily od pondělí 217 lidí a zranily dalších 798.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
06:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Moskva dává Íránu informace pro útoky na lodě i letadla USA

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.
před 1 hhodinou

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
04:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Island uspořádá referendum o obnovení jednání o vstupu do EU

Islandská vláda v pátek rozhodla o uspořádání referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie, která byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.
12:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Britská policie zatkla čtyři muže podezřelé ze špionáže pro Írán

Britská policie zatkla čtyři muže podezřelé ze špionáže pro Írán, kteří podle ní sledovali místa a osoby spojené s londýnskou židovskou komunitou. Podle agentury Reuters to v pátek oznámila londýnská metropolitní policie, která proti mužům provedla zásahy ve čtvrti Barnet na severu Londýna a ve městě Watford, které leží asi 24 kilometrů na sever od hlavního města.
před 5 hhodinami
Načítání...