EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„Evropa a Spojené státy mají společný zájem na bezpečnosti arktické oblasti, zejména prostřednictvím NATO. Evropská unie bude v tomto regionu hrát silnější roli,“ uvedl Costa na závěrečné tiskové konferenci.

Americký prezident začal přednedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají a většina z nich je členy EU.

Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně. Detaily budoucí možné dohody ale zatím nejsou zřejmé.

Costa po summitu označil Trumpovo středeční oznámení, že na evropské země neuvalí žádná další cla, za pozitivní. „Zavedení dalších cel by bylo neslučitelné s obchodní dohodou mezi EU a USA,“ uvedl předseda vrcholných unijních schůzek. „Cílem zůstává účinná stabilizace obchodních vztahů mezi Evropskou unií a USA. Zároveň bude EU i nadále hájit své zájmy a bude bránit sebe, své členské státy, své občany a své společnosti proti jakékoli formě nátlaku. Má k tomu pravomoc a nástroje a v případě potřeby je použije,“ dodal.

Očekáváme, že USA budou respektovat obchodní dohodu s EU, míní von der Leyenová

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Brusel očekává, že Washington bude respektovat svou stranu obchodní dohody, která byla uzavřena loni v létě ve Skotsku. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznila na tiskové konferenci a zopakovala vyjádření ze svého projevu v Davosu začátkem tohoto týdne: „To je to, co chceme od Spojených států vidět. To je to, co chceme z naší strany splnit.“

Aby EU splnila svůj závazek, musí se ale Evropský parlament opět začít zabývat návrhy, které se týkají právě červencové smlouvy. Zákonodárný sbor EU jejich projednávání ve středu zastavil. Důvodem byly právě Trumpovy výhrůžky adresované Dánsku a Grónsku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Evropská komise podle své šéfky brzy navrhne rozsáhlý investiční balíček pro arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. „Pracujeme na posílení vztahů EU s Grónskem a v rámci toho komise brzy předloží rozsáhlý investiční balíček,“ řekla. Evropská unie podle ní rovněž využije zvýšených výdajů na obranu právě i na vybavení pro Arktidu, v této souvislosti zmínila například evropské ledoborce.

EU se shodla, že musí být připravena reagovat na změny rétoriky USA, sdělil Babiš

Na summitu EU podle českého premiéra Andreje Babiše zaznělo, že pokud by došlo ze strany USA ke změně rétoriky a zavedení opatření vůči Evropské unii, musí být sedmadvacítka připravena reagovat. S kolegy při více než pětihodinovém jednání debatovali o tom, jaký je současný stav transatlantických vazeb. Český premiér v této souvislosti zdůraznil, že spolupráce s USA je velice důležitá.

Babiš označil změnu v Trumpově chování v otázce Grónska za pozitivní zprávu. Zásadní roli v tom, jak budou pokračovat vztahy mezi Evropou a USA, hraje podle něj právě šéf NATO Mark Rutte, který má s prezidentem Trumpem velmi dobré vztahy. „Dánsko trvá na tom, že chce také vyjednávat napřímo. Uvítalo roli generálního tajemníka, ale přece jen se to týká jejich teritoria a chce mít v tomto směru samostatnou roli,“ dodal.

„Americký prezident má svou taktiku, vždycky něco řekne a potom zkrátka změní názor a vyjednává,“ uvedl Babiš s tím, že podobná situace se odehrála už víckrát. „Takže jde o to, abychom s tím počítali a přizpůsobili jsme naše jednání protějšku,“ dodal.

Podle Babiše si lídři na summitu vyměnili názory rovněž i na vznik Trumpovy Rady pro mír. Česko dostalo do rady rovněž pozvání, český premiér ho ale zatím podle svých slov nečetl. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou (Motoristé), že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. „Já neznám detaily, byly na to různé názory, některé země se toho nechtějí zúčastnit, některé říkají, že by tam měly být,“ dodal.

Podle NYT má NATO posílit svou přítomnost v Grónsku

V době, kdy evropští lídři diskutují mimo jiné o budoucnosti Grónska, americký deník New York Times (NYT) přišel s podrobnostmi o dohodě ohledně tohoto území mezi USA a NATO, jež po středečním jednání se šéfem Severoatlantické aliance Ruttem na ekonomickém fóru v Davosu oznámil Trump.

Podle nejmenovaných diplomatických a bezpečnostních zdrojů NYT se jednání o budoucí dohodě nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti v podobě vytvoření nové mise.

Nahrávám video

Dále se mělo hovořit také o tom, že by USA získaly malé části grónského území skrze rozšíření smlouvy z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy, která poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup na ostrov pro výstavbu a provoz vojenských základen. Potenciální dohoda by také bránila nečlenským zemím NATO, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály. Všichni představitelé obeznámení s rokováním však upozornili, že řada detailů zatím nebyla definitivně vyřešena.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
12:42Aktualizovánopřed 35 mminutami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
16:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 4 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 5 hhodinami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.