Česko dostalo pozvání do Trumpovy Rady pro mír. Vyjádřeme se až dle podmínek, nabádá Pavel

Česko dostalo pozvánku ke členství v Radě pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla ve čtvrtek mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro kabinet nyní dle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Prezident Petr Pavel míní, že by se tuzemsko mělo k celé věci vyjádřit až podle podmínek a případných pravomocí rady. Trump spolu s pozvanými státníky organizaci formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu.

„Bude určitě zajímavé, pokud budeme toto pozvání posuzovat, k čemu by taková rada měla sloužit, za jakých podmínek, s jakými pravomocemi, podle jakých pravidel a teprve potom se k tomu vyjádřit,“ je přesvědčený Pavel. Nikdo dosud neviděl statut nebo mandát rady, neví se o ní skoro nic, doplnil.

Hlava státu také připomněla, že dlouhodobé členství v radě je spojené s vysokým finančním vkladem a že se Trump do jejího čela jmenoval s právem veta.

Nahrávám video

Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánská hlava státu Ilham Alijev.

Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, dle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě šéfa Bílého domu jen devatenáct činitelů. Naopak například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.

Nahrávám video

Rada se má nejprve zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy, chce se ale věnovat i dalším konfliktům. Trump se nechal slyšet, že nová mezinárodní instituce dohlédne na demilitarizaci a obnovu Gazy.

To zmínil i Pavel, který řekl, že byť byla rada původně zamýšlena jako projekt na dočasnou správu Gazy, nyní to dle něj vypadá tak, že šéf Bílého domu organizaci vidí „spíše jako náhradu nebo bypass OSN, případně Rady bezpečnosti OSN“.

Placené členství a doživotní předseda

Agentura Reuters dříve informovala, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou Rady pro mír a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun) – jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pondělí, tedy předtím, než Česko obdrželo oficiální pozvánku, prohlásil, že inzerovaná cena (za členství) je pro možnosti tuzemského státního rozpočtu asi nemyslitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 50 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 5 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.