Ilham Alijev

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.

Prezident Petr Pavel bude znovu kandidovat na svou funkci, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Zároveň ho nesmí zradit zdraví jeho nebo někoho z rodiny, řekl při návštěvě Prostějova. Řekl také, že se nebrání diskusi s vládou o nových schválených velvyslancích, kteří by v příštích měsících měli nastoupit do diplomatických misí. Odmítnutí všech by ale považoval jen za snahu negovat vše, co dělal předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).

Česko dostalo pozvánku ke členství v Radě pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla ve čtvrtek mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro kabinet nyní dle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Prezident Petr Pavel míní, že by se tuzemsko mělo k celé věci vyjádřit až podle podmínek a případných pravomocí rady. Trump spolu s pozvanými státníky organizaci formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu.

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.

Když lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijali v srpnu v Bílém domě text vzájemné mírové dohody, americký prezident Donald Trump to prezentoval jako konec několik desetiletí trvajícího konfliktu obou zemí. Ze strany Jerevanu a Baku šlo ale pouze o předběžný souhlas – a k formálnímu uzavření dohody jen tak nedojde. Hlavní důvodem je podmínka, která v textu ani není a která by mohla celý mírový proces zhatit.

Vladimir Putin slíbil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, řekl ruský vládce podle agentury Reuters při čtvrtečním setkání obou lídrů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe.

Baku po ruských leteckých úderech na ázerbájdžánské energetické objekty na Ukrajině zvažuje zrušení embarga na dodávky zbraní z vlastních zásob pro Kyjev. Ruská propaganda v reakci pohrozila Baku „speciální vojenskou operací“. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity si Ázerbájdžán může export zbraní dovolit, jeho zájmem je pak navíc to, aby Rusko vyšlo z invaze na Ukrajinu co nejvíce oslabené.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.

Pitva dvou Ázerbájdžánců zatčených ruskou policií odhalila, že k jejich úmrtí došlo na následky bití. K případu, který vyvolal napětí mezi Baku a Kremlem, to v úterý podle agentury Reuters uvedl zástupce ázerbájdžánského ministerstva zdravotnictví. Prokuratura kavkazského státu uvedla, že zahájila vyšetřování pro podezření z vraždy.

Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření ministerstva kultury. Ázerbájdžánská policie zároveň podnikla razii v kancelářích ruské agentury Sputnik v Baku a zatkla tři novináře. Kreml vyjádřil znepokojení ohledně situace ruských novinářů v Ázerbájdžánu a předvolal si velvyslance zakavkazské země.

Dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem měla vyřešit březnová mírová dohoda. Místo podpisu ale na společné hranici narůstá napětí a země se navzájem obviňují z porušování příměří. Je proto otázkou, zda by měl pakt v případě potvrzení váhu, zvlášť pokud za sebou ani jedna ze znepřátelených zemí nemá silného zákulisního hráče, říká expertka Petra Košťálová.

Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, sdělil komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Slovenské údaje nyní experti analyzují a eurokomisař uvedl, že bere velmi vážně, když „mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech“.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev obvinil Rusko, že se snaží krýt situaci kolem pádu letadla v Kazachstánu z konce prosince. Při něm zemřelo 38 lidí, dalších 29 vyvázlo se zraněním. Podle Ázerbájdžánu zasáhla stroj ruská protivzdušná obrana a od Moskvy žádá potrestání viníků a odškodné pro rodiny obětí. Kreml slíbil, že úřady incident prošetří.

Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl v neděli podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně.

Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska, kvůli mlze v hlavním městě Čečenska bylo ale přesměrováno. Nehodu přežilo 29 lidí, kteří utrpěli těžká či středně závažná zranění, uvedly kazachstánské úřady. Na palubě bylo dle ázerbájdžánských aerolinek AZAL 62 pasažérů a pět členů posádky. Aerolinky až do vyšetření nehody pozastavily všechny lety do Čečenska.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Arménie hledá partnery na Západě, tradiční spojenectví Jerevanu s Moskvou se drolí. Může za to ruská nečinnost ohledně dění v Náhorním Karabachu a nenaplněné smlouvy o dodávkách zbraní, ale i příklon Arménie na stranu Kyjeva v rusko-ukrajinském konfliktu. Z Moskvy znějí jako odpověď výroky proti arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Ten zároveň čelí i domácímu tlaku – protestům s násilnými střety, které se odehrávaly před sídlem jeho vlády.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Čelí obvinění z terorismu a vedení „agresivní války“, píší agentury AFP a TASS. Arménie zatýkání bývalých představitelů Náhorního Karabachu odsoudila. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii, aby lépe zvládla nápor sta tisíc uprchlíků. Ti utekli kvůli strachu z etnických čistek poté, co Náhorní Karabach ovládl Ázerbájdžán.