Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.
Rusko nedodrželo své závazky, posteskl si arménský premiér v EP
„Země, které měly bezpečnostní závazky vůči Arménii, neudělaly nic pro to, aby nám pomohly. Nechaly nás samotné,“ prohlásil Pašinjan. „Přes sto tisíc Arménů s nečinností ruské mírové mise opustilo své domovy v Náhorním Karabachu během jednoho týdne,“ podotkl.
Arménský premiér rovněž oznámil, že jeho země je do konce roku připravena podepsat dohodu o míru a normalizaci vztahů s Ázerbájdžánem, Baku ale musí být otevřené jednání. „Pokud vše půjde podle plánu, podepsání dohody je velmi reálné,“ uvedl.
Jednání podle něj komplikuje neochota ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Ten mimo jiné před dvěma týdny odmítl mírové rozhovory při summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě. „Měli jsme jedinečnou možnost dosáhnout míru. Alijev ale odmítl účast,“ doplnil Pašinjan.
Lídři Evropské unie doufali, že se v jihošpanělském městě odehrají mírová jednání mezi vůdci obou znepřátelených zemí. Ázerbájdžánský lídr ale po kritických reakcích EU na zářijové obsazení Náhorního Karabachu do Španělska nepřijel.
Arménie je připravena stáhnout vojáky
Pašinjan v Granadě jednal mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, kteří Jerevanu vyjádřili podporu. „Evropa bude i nadále podporovat Arménii,“ uvedla v úterý předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Jerevan označila za důležitého partnera Evropské unie.
Arménie je podle úterního Pašinjanova proslovu připravena stáhnout vojáky a umožnit volný průchod Ázerbájdžáncům i jejich zboží skrze své území, tyto kroky ale musí Baku opětovat. Součástí Ázerbájdžánu je i Nachičevan, který je exklávou a cesta do něj vede přes Arménii. Někteří Arméni mají obavy, že Alijevův režim využije neschopnosti Ruska a nezájmu ostatních zemí a pokusí se dobýt jih Arménie, aby obě oblasti přímo spojil.
Ázerbájdžán na konci září při rychlé operaci v Náhorním Karabachu převzal nad oblastí kontrolu. Místní úřady kapitulovaly a většina z asi 120 tisíc tamních etnických Arménů odtamtud uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
