TÉMA

Charles Michel

Íránu po smrti Raísího kondolují státníci i teroristé

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.
včeraAktualizovánopřed 21 h hodinami|

V Tbilisi se policie snažila rozehnat demonstranty plynem i vodním dělem

Gruzínské pořádkové síly a demonstranti se v úterý večer střetli v centru hlavního města u sídla parlamentu, který v druhém čtení jednal o kontroverzním návrhu zákona o zahraničním vlivu. Policie použila pepřový i slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty k rozehnání demonstrace. Při srážkách byla zraněna i jedna opoziční poslankyně z uskupení uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho.
30. 4. 2024|

„Spravedlivý mír a bezpečnost lze udržet jen silou.“ Zelenskyj děkuje za schválení pomoci USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.
20. 4. 2024Aktualizováno20. 4. 2024, 23:36|

Bezpečnost a konkurenceschopnost by měly být prioritami, řekl Fiala po summitu EU

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.
18. 4. 2024Aktualizováno18. 4. 2024, 20:14|

Česká iniciativa může dodávat munici na Ukrajinu od června, předestřel Fiala v Litvě

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
2. 4. 2024|

Německo pošle Ukrajině zbrojní balík za půl miliardy eur. Na munici přispějí i Finsko a Kanada

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.
19. 3. 2024|

Summit EU schválil padesát miliard eur pro Kyjev a vyzval k urychlení dodávek munice

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
1. 2. 2024Aktualizováno1. 2. 2024, 17:46|

Michel jde do evropských voleb. Když uspěje, rezignuje na post šéfa Evropské rady

Předseda Evropské rady Charles Michel se v červnu zúčastní voleb do Evropského parlamentu, a pokud v nich uspěje, rezignuje v polovině července na svůj post. Michel to řekl v rozhovoru s belgickým deníkem De Standaard. Portál Politico v návaznosti na toto oznámení napsal, že případný odchod Michela z vrcholné unijní funkce vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán.
7. 1. 2024|

Orbán blokuje pomoc Ukrajině. Unie se východisko pokusí najít v lednu

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.
15. 12. 2023Aktualizováno15. 12. 2023, 22:19|

EU rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Peníze pro ni však Orbán zablokoval

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.
14. 12. 2023Aktualizováno15. 12. 2023, 09:20|

Kyjev je členství v EU vzdálen „několik světelných let“, tvrdí Orbán

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.
2. 12. 2023|

Zemřel americký diplomat Henry Kissinger. Kondolence přicházejí z celého světa, objevuje se i kritika

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.
30. 11. 2023Aktualizováno1. 12. 2023, 02:00|

Většina zemí EU chce financovat pomoc Ukrajině, hodnotí summit Fiala

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.
27. 10. 2023Aktualizováno27. 10. 2023, 17:03|

EU podpořila právo Izraele na sebeobranu. Volá po humanitárních pauzách

Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
26. 10. 2023Aktualizováno26. 10. 2023, 23:30|

Arabští představitelé v Egyptě kritizovali Izrael. Hamásu jde o vykopání příkopu, znělo z Evropy

Desítky představitelů především z evropských a arabských zemí se zúčastnili mírového summitu v Egyptě. Zástupci stran v konfliktu Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás na něm však chyběli. Arabské země kritizovaly Izrael za blokádu Pásma Gazy a útoky na civilní obyvatelstvo, zatímco zástupci Británie, Německa či Itálie mluvili o právu židovského státu na obranu před útoky teroristů. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k posílení přepravy humanitární pomoci do Pásma Gazy. Z konference nevzešlo žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří.
21. 10. 2023Aktualizováno21. 10. 2023, 20:17|

Hamás viní Izrael ze zabití stovek lidí v nemocnici v Gaze. Podle Tel Avivu výbuch způsobila palestinská raketa

Nejméně pět set lidí zahynulo podle teroristické organizace Hamás ovládající Gazu při izraelském náletu na nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Izraelská armáda uvedla, že výbuch způsobila raketa palestinské teroristické organizace Islámský džihád. O odpovědnosti Izraele nepochybuje řada muslimských zemí, které událost důrazně odsoudily. Ze Západu zní obecná prohlášení, že nelze zasahovat civilní cíle, a výzvy k vyčkání na potvrzení informací.
17. 10. 2023Aktualizováno18. 10. 2023, 01:09|

Scholz v Tel Avivu podpořil Izrael, do země se chystá Biden. Jedná se i o pomoci civilistům v Gaze

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.
17. 10. 2023Aktualizováno17. 10. 2023, 21:34|

Rusko nedodrželo své závazky, posteskl si arménský premiér v EP

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.
17. 10. 2023|

Světoví lídři odsoudili útoky na Izrael, zasedne Rada bezpečnosti OSN

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.
7. 10. 2023Aktualizováno7. 10. 2023, 19:33|

Polsko na summitu EU zablokovalo společné prohlášení o migraci

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.
6. 10. 2023Aktualizováno6. 10. 2023, 19:05|

Navalnyj dostal 19 let za extremismus. Trest si má odpykat ve vězení s nejpřísnějšími podmínkami

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.
4. 8. 2023Aktualizováno4. 8. 2023, 20:30|

EU hodlá v Latinské Americe investovat 45 miliard eur. Chce omezit sílící vliv Číny

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
17. 7. 2023Aktualizováno17. 7. 2023, 21:21|

Summit skončil beze shody. Polsko a Maďarsko zablokovaly závěry kvůli migraci

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.
30. 6. 2023Aktualizováno30. 6. 2023, 18:56|

Světoví politici sledují situaci v Rusku. „Naprostá slabost,“ uvedl Zelenskyj

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.
24. 6. 2023Aktualizováno24. 6. 2023, 22:21|