Orbán dlouhodobě balancuje mezi EU a Kremlem

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Předseda vládního Fideszu zavítal na Ukrajinu den poté, co Budapešť převzala předsednictví v Radě EU. Předmětem cesty měla být podle médií i otázka práv maďarsky mluvící menšiny, která žije na Ukrajině poblíž společné hranice obou zemí.

„Podmínkou schůzky bylo vyřešení otázky národnostních práv. V uplynulých týdnech bylo dosaženo dohody. Budou to moci oznámit jako úspěch,“ uvedl ještě před jednáním Orbána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zdroj Guardianu z Budapešti, který je obeznámený s přípravou návštěvy.

Zatímco Orbán by měl v Kyjevě vyjednávat především o maďarských zájmech, protější stranu by podle analytiků zajímaly spíše dlouhodobé postoje Budapešti vůči napadené zemi. Maďarská vláda se totiž dlouhodobě staví vůči podpoře Ukrajiny odmítavě, přiklání se naopak k narativům ruského vládce Vladimira Putina.

1 minuta
Viktor Orbán a Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Reuters

Ropné sankce

Na jednom z prvních protiruských sankčních balíků se Evropská komise shodla v září 2022. Mimo jiné měl vytvořit právní základ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Součástí balíku bylo i rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi.

Obsáhlé omezení obchodu s Ruskem mělo dle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové sice omezit ruské příjmy, ovšem zachovat stabilitu na globálním trhu.

O sankčních balících musejí členské státy EU rozhodnout jednomyslně. Orbán však už dopředu oznámil, že bude tento balík sankcí blokovat. Podobně se vymezily Řecko nebo Kypr – tedy země s lodními dopravci, kteří profitují z přepravy ruské ropy.

Společná půjčka Ukrajině

V prosinci téhož roku se velvyslanci zemí EU shodli na společné půjčce osmnácti miliard eur (v tehdejším přepočtu zhruba 440 miliard korun) pro Ukrajinu. Maďarsko dohodu dlouhodobě blokovalo, stejně jako globální patnáctiprocentní zdanění pro velké nadnárodní firmy. Své veto ale Budapešť stáhla – důvodem bylo souběžné jednání o penězích z fondů EU, které měly směřovat právě do maďarské státní kasy.

V rámci dohody tak byl přijat i maďarský plán obnovy, na jehož základě mohla země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu, který se vytvořil v reakci na pandemickou krizi.

Další podporu však Maďarsko nepustilo. V květnu loňského roku zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu. Osmá tranše měla dosahovat částky pěti set milionů eur (zhruba 11,8 miliardy korun).

Unijní pomoc měla směřovat z fondu Evropský mírový nástroj (EPF), který sedmadvacítka zřídila v roce 2021. „Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu,“ vzkázala tehdy maďarská vláda. Pomoc podle Budapešti neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech.

O další podpoře pro napadenou zemi jednali unijní lídři i na sklonku uplynulého roku. Prosincový summit se tehdy kvůli maďarskému vetu opět neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. EK se proto shodla, že do příští schůzky připraví řešení, která by dalšímu krachu jednání měla zabránit.

Orbán během dlouhého nočního jednání zablokoval navýšení víceletého rozpočtu EU – včetně uvolnění dalších padesáti miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) pro Kyjev. Komise však již tehdy naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Potřebné peníze by Kyjev mohl obdržet například skrze dohodu zbývajících 26 zemí.

Možný zlom

Koncem ledna letošního roku premiérův poradce Balázs Orbán nastínil, že Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU prostředky na plánovanou pomoc použila ze svého rozpočtu. Upozornil však, že Budapešť chce mít případně možnost své rozhodnutí ještě změnit.

Deník Financial Times v této souvislosti citoval vysoce postaveného unijního činitele, podle nějž se v Bruselu debatovalo o finančním nátlaku na Maďarsko, který by měl Orbánův kabinet přimět pomoc Ukrajině podpořit.

Balík se nakonec počátkem února podařilo schválit, Orbán rozhodnutí neblokoval. Dostal prý ujištění, že prostředky, které Unie Maďarsku kvůli zmrazení některých fondů blokovala, neskončí na Ukrajině.

Opětovná blokace

Maďarsko vedle přímé pomoci z unijního rozpočtu blokuje také další unijní iniciativu – výtěžky ze zmrazených ruských aktiv. EU už potvrdila, že by tyto prostředky v celkové výši 1,4 miliardy eur (zhruba 34,9 miliardy korun) mohly pomoci Ukrajině. Podle nedávného prohlášení končícího šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by peníze mohly zamířit do Kyjeva už v tomto týdnu.

Blok Budapešti nemůže zaslání peněz zastavit, tvrdí právníci z Rady EU. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už deklaroval, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zastavit.

Zatím poslední balík pomoci Ukrajině nachystala EU ve výši 6,7 až 6,9 miliardy eur (zhruba 170 miliard korun). Podporu Kyjevu ovšem Maďarsko opět blokuje. Důvodem je podle Borrella obava Budapešti z toho, jakým způsobem se na Ukrajině zachází s maďarskými menšinami.

Kyjevští představitelé ovšem argumentují, že jsou zapojeni do intenzivních kontaktů s maďarskou stranou, které mají požadavky uspokojit.

Minorita u společné hranice

Budapešť opakovaně viní Kyjev z diskriminace maďarské menšiny na jihozápadě Ukrajiny, což ukrajinské vedení odmítá. Podle oficiálních údajů z roku 2019 žije v Zakarpatí 95 tisíc příslušníků maďarské menšiny. Mnoho z nich však od začátku ruské invaze emigrovalo.

Orbán dlouhodobě obviňuje ukrajinskou vládu z porušování práv etnických Maďarů žijících převážně v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Tvrdí, že jsou jim omezována práva na používání jejich rodného jazyka ve školství a veřejné správě.

„Spor týkající se maďarské menšiny v Zakarpatí trvá více než deset let. Začalo to po událostech na Majdanu, kdy se ukrajinská vláda snažila více vytěsnit ruský jazyk z ukrajinského prostranství, takže začala zavádět nové zákony, které měly podpořit ukrajinský jazyk. To ale mělo vliv i na jiné menšiny včetně té maďarské. Týkalo se to maďarských škol, kdy bylo zavedeno více hodin ukrajinského jazyka než například toho maďarského,“ přiblížila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová.

8 minut
Zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová o návštěvě Orbána na Ukrajině (2. 7. 2024)
Zdroj: ČT24

V roce 2017 přijal Kyjev zákon na posílení národního jazyka, podle kterého je studium ukrajinštiny povinné od páté třídy. Ačkoli se zákon zaměřil především na ruštinu, nevyhnutelně se dotkl i jazyků dalších menšin, jako jsou Poláci, Maďaři, Rumuni, Slováci a Řekové.

Pozdější novela stanovila, že od první do čtvrté třídy může být sto procent výuky v jazyce menšiny EU. Od páté třídy by mělo být nejméně dvacet procent studijní doby v ukrajinštině, postupně až čtyřicet procent v deváté třídě a šedesát procent ve dvanácté třídě.

Práva menšin podle analytiků mohou zbrzdit přístupová jednání Kyjeva s Bruselem. Zákon z roku 2017 byl několikrát novelizován, aby vyhověl menšinám, přičemž přechodné období bylo prodlouženo ze tří na pět let až do roku 2022. Po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu bylo přechodné období prodlouženo o další rok. Novela se nevztahuje na soukromé školy.

Orbán, Putin a Zelenskyj

I když se Unii povedlo dosáhnout dílčích úspěchů ve finanční podpoře Ukrajiny, je Orbán konzistentní v odmítavých postojích vůči dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Na rozdíl od většiny sedmadvacítky Maďarsko opakovaně zpochybňovalo potřebu Ukrajinu vojensky podporovat, místo toho vyzývalo k příměří.

Těsně po začátku ruské agrese Orbán dílčí podporu Ukrajině přislíbil. Zavázal se, že jeho země je na příchod válečných uprchlíků z Ukrajiny připravena. Útok na Ukrajinu odsoudil.

Zkraje dubna 2022 navrhl Orbán Putinovi – do té doby dlouhodobému „spojenci“ – okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu rovněž pozval na mírová jednání do Budapešti, kterých se měl údajně zúčastnit i ukrajinský prezident Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Orbán tehdy tvrdil, že Putin na pozvánku údajně reagoval pozitivně, byť s řadou připomínek.

Před avizovanou a následně neuskutečněnou schůzkou šéf maďarské vlády rovněž prohlásil, že nemá problém platit za dodávky ruské ropy a plynu v rublech. Reagoval tím na dřívější Putinův výnos, kterým Kreml požadoval platby za tyto suroviny od evropských zákazníků výhradně v rublech.

Stále blízké vztahy s Moskvou ilustrovalo Maďarsko opakovaně i na evropské půdě. Tamní diplomaté odmítli dovoz zbraní na Ukrajinu, Budapešť nepovolila ani jejich transport přes své území. Zdržela se také přímé kritiky Putina za vojenskou agresi.

Orbán vztahy s Ruskem hodnotil před ruskou agresí na Ukrajině jako „výhodné“. Na Putina v souvislosti s děním na Ukrajině vydal zatykač Mezinárodní trestní soud kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v březnu loňského roku prohlásil, že Maďarsko by šéfa Kremlu nezadrželo, pokud by vstoupil na jeho území.

Naproti tomu Zelenského Orbán po vítězných parlamentních volbách v dubnu roku 2022 zařadil na seznam „odpůrců“. Ti se prý vůči Orbánovi spikli a podpořili maďarskou opozici.

Osobní setkání, gratulace a ruský slovník

Prokremelskou rétoriku udržoval maďarský premiér i v červnu loňského roku. Připomněl mimo jiné, že v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou usiluje „hlavně o mír“. Odmítl pak tvrzení části západních lídrů, že by byl Putin válečným zločincem. Zpochybnil také, že by Ukrajina mohla vyhrát, oproti Rusku prý nemá dostatek vojáků.

Veřejně a osobně se Putin s Orbánem setkali naposledy loni v říjnu v Číně. Ruský vládce tehdy vyjádřil spokojenost s úrovní vztahů mezi Moskvou a Budapeští. „Vzhledem k současným geopolitickým podmínkám jsou možnosti udržovat kontakty a rozvíjet vztahy velmi omezené. Je ale uspokojivé, že (Rusko) udržuje vztahy s mnoha evropskými zeměmi a Maďarsko je jednou z nich,“ řekl Putin podle AFP Orbánovi. Podle šéfa Kremlu je „velmi důležité mít možnost vyměňovat si názory se zemí Evropské unie“.

Šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi sdělil agentuře Reuters, že Orbán s Putinem jednal o dodávkách plynu a ropy a také o jaderné energetice. Na základě smlouvy z roku 2014 staví ruský energetický gigant Rosatom v Maďarsku jadernou elektrárnu.

Schůzka pobouřila představitele zemí Severoatlantické aliance. Například americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová upozornila, že Orbán zaměnil slovo válka za „vojenskou operaci“, použil tedy kremelský slovník. „Maďarsko nikdy nemělo cíl čelit Rusku. Naopak. Chtěli jsme budovat co nejlepší kontakty. To se nám podařilo. Jenže kvůli vojenské operaci a evropským sankcím naše vztahy hodně ztratily,“ prohlásil maďarský premiér.

K poslednímu veřejnému kontaktu mezi maďarským premiérem a šéfem Kremlu podle médií došlo letos v březnu, kdy Orbán Putinovi pogratuloval ke znovuzvolení v ruských prezidentských „volbách“. Na inaugurační ceremonii vyslalo své diplomaty šest zemí EU – vedle Maďarska Slovensko, Malta, Řecko, Kypr a Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 14 mminutami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
20:25Aktualizovánopřed 20 mminutami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 54 mminutami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
před 1 hhodinou

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
17:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...