Péter Szijjártó

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl v Moskvě maďarský premiér Viktor Orbán ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal. Orbán jednal s Putinem vedle možností uzavření míru v rusko-ukrajinské válce také o dodávkách energií. Maďarský premiér je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii.

Bosenský ministr obrany odmítl ve středu nechat přistát vojenský letoun s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Republice srbské (RS) kvůli podpoře kroků nyní už odvolaného separatistického prezidenta Milorada Dodika ze strany Budapešti. Ministr obrany Zukan Helez uvedl, že Maďarsko neposkytlo vysvětlení, proč byl Szijjártó v letadle, které chtělo přistát v Banja Luce, hlavním městě Republiky srbské.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí tlaku veřejnosti kvůli luxusnímu sídlu. Pozornost vzbudila nahrávka, kterou na místě pořídil jeden z opozičních politiků. Orbán tvrdí, že objekt je farma a patří jeho otci, podle jeho odpůrců ho však využívá pro sebe a opravuje ho za státní peníze. Tyto argumenty premiér označuje za předvolební boj.

Ropovodem Družba opět proudí ruská ropa do Maďarska a na Slovensko. Oznámily to ve čtvrtek ráno maďarská energetická společnost MOL a také slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Přerušení provozu bylo důsledkem jednoho z útoků, za nímž stála Ukrajina, jež se čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli formou slovní hříčky naznačil, že vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem, stejně jako pokračování existence ropovodu Družba, nyní závisí na pozici Maďarska. Navázal tak na diplomatickou rozepři mezi oběma zeměmi vzniklou v návaznosti na nedávné ukrajinské útoky na Družbu, kterou Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. „Důrazně odmítáme zastrašování ze strany ukrajinského prezidenta,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, napsala média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča. V důsledku úderu neteče ropa na Slovensko a do Maďarska. Výpadek podle ministrů zahraničí obou zemí potrvá nejméně pět dnů. Uvedli to ve společném dopise adresovaném Evropské komisi.

Dodávky ropy na Slovensko prostřednictvím ropovodu Družba se obnovily, informoval tamní resort hospodářství. Ruská surovina už znovu proudí také do Maďarska, oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó. Surovina přestala z Ruska proudit na Slovensko a do Maďarska v pondělí. Podle pondělního oznámení ukrajinské armády je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu na ruském území.

Do Maďarska neproudí ruská ropa, dle tamního ministra zahraničí Pétera Szijjártó je příčinou ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha vzkázal Szijjártóvi, ať si jeho země stěžuje Rusku. Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,89 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,11 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server Telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.

Evropská komise (EK) navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie (EU).

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.