Péter Szijjártó

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Uvedl, že ho překvapily výroky o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Fico v reakci na to na svém profilu na Facebooku napsal, že ho šokuje, jak se o politice slovenské vlády britský velvyslanec vyjadřuje.

Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle něhož se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

NATO se na vilniuském summitu shodlo na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupový proces na jeden krok, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Kyjev však nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Aliance také schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.

Státy Evropské unie přidají další 3,5 miliardy eur (83 miliard korun) do fondu, z něhož financují nákupy zbraní pro Ukrajinu. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí na jednání věnovaném aktuální situaci v Rusku a další podpoře Kyjeva. Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně dvanáct miliard eur.

Tři z jedenácti ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, převezli ukrajinští diplomaté zpět do vlasti. Informoval o tom na Facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

Maďarsko nepodporuje válku, hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters v pravidelném rozhlasovém vystoupení. USA jsou podle něj důležitý spojenec Maďarska, ale názory obou zemí na válku na Ukrajině se liší.

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.