Místo v Budapešti jednání v Bruselu. EU reaguje na kroky Maďarska

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Podle šéfa unijní diplomacie Borrella během několikahodinové pondělní schůzky 25 států kritizovalo chování Maďarska a premiéra Viktora Orbána. Ten v uplynulých dnech navštívil Rusko i Čínu. Jako symbolický signál, že s vystupováním Budapešti nesouhlasí, se následně Borrell rozhodl svolat jednání ministrů zahraničí do Bruselu ve stejný termín, jako je ten pro maďarskou schůzku.

„Pozice EU zůstává stejná – jediný mírový plán, který Evropská unie podporuje, je mírový plán (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského. Rusko je agresor, Ukrajina je oběť,“ prohlásil Borrell na jednání ministrů zahraničí zemí EU.

Zkritizoval i prohlášení šéfa maďarské diplomacie, které pronesl na jednání Rady bezpečnosti OSN, kde označil EU za unii, která prosazuje válku. „Politika EU není proválečná, to odmítáme. My jen podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit,“ dodal šéf unijní diplomacie. Jediný, kdo chce válku, je podle Borrella ruský vládce Vladimir Putin. „My chceme mír a nikdo nechce mír více než sami Ukrajinci,“ doplnil.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó Borrellův krok, o kterém se spekulovalo již před jeho oznámením, označil za dětinský. „Nechci nikoho urazit, ale člověk má pocit, jako by byl ve školce,“napsal ještě před Borrellovým prohlášením na Facebooku.

Přímo šéfovi maďarské diplomacie podle agentury Reuters během zasedání dalo najevo kritiku k Orbánovým aktivitám několik kolegů – včetně polského či portugalského ministra. Sám Szijjártó uvedl, že se za Budapešť postavilo pouze Slovensko.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski před jednáním navrhoval „kompromis“ – aby se setkání uskutečnilo na Ukrajině. „Logisticky by to bylo nejlepší na západě Ukrajiny, například ve Lvově, ale Maďarsko bylo proti. Bohužel,“ prohlásil Sikorski.

„Respektujeme maďarský lid a maďarskou suverenitu, ale členské státy se drží odsouhlasené pozice, která je, že Ukrajina se musí vrátit do mezinárodně uznaných hranic, že Rusko je agresor a že agresor nemá být za agresi odměňován,“ dodal. Kdyby se jako Maďarsko choval každý a prezentoval svůj vlastní zájem, tak by podle něj „Unie jako celek nepřežila“.

Unijní kritika Orbánových cest

Většina ministrů zahraničí členských zemí EU na pondělním jednání v Bruselu zopakovala, že maďarský premiér Orbán při svých cestách Unii nereprezentuje, uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Schůzka se však podle šéfa Černínského paláce nesla v „atmosféře nejednoty“. Podle Sikorského někteří z přítomných vyjádřili své zklamání z toho, že maďarské předsednictví nerespektuje svou oficiální roli a místo společně schválené pozice prosazuje své vlastní zájmy.

„Klíčová otázka, okolo které se to točilo, byla, jaký mírový plán je tím naším mírovým plánem, a Česko říká, že je to mírový plán prezidenta (Volodymyra Zelenského),“ pokračoval Lipavský.

Podle maďarské diplomacie čelila během jednání Budapešť ohledně své mírové mise „agresivní a válku prosazující hysterii“.

„Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes (v pondělí, pozn. red.) na Radě EU pro zahraniční věci v Bruselu čelil agresivní, válku prosazující hysterii kvůli své mírové misi. Kritizoval selhávající strategii EU pro Ukrajinu a zdůraznil potřebu diplomatických kanálů a mírové strategie,“ napsal na sociální síti X mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.

Szijjártó podle něj ostatním ministrům vysvětloval, že „maďarská mírová mise nikdy netvrdila, že zastupuje EU, a navrhl znovuotevření diplomatických kanálů s Ruskem a zapojení do politických konzultací s Čínou“. Za jedinou zemi, která Maďarsko v jeho pozicích podporovala, označil Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...