Orbánovy cesty do Ruska či Číny budí v EU nevoli, podle právníků odporují smlouvám

3 minuty
Horizont ČT24: Orbánovy cesty do Ruska či Číny budí v EU nevoli
Zdroj: ČT24

Maďarský premiér Viktor Orbán mluví o mírové misi. Jeho návštěvy vůdců Ruska a Číny a naposledy republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa ale vyvolávají v Evropské unii silnou nevoli. Podle unijních právníků jsou dokonce v rozporu se smlouvami sedmadvacítky. O konkrétní náplni jednání navíc jindy sdílný Orbán prozrazuje jen málo.

Od začátku maďarského předsednictví Evropské unii už stihl navštívit Kyjev, Moskvu i Peking. Při summitu NATO jednal i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Sám Orbán přitom tvrdí, že si uvědomuje, že i přes předsednictví Maďarska nemá žádný mandát o čemkoliv vyjednávat jménem Evropské unie. Odmítá prý ale sedět v křesle se založenýma rukama. „Dělám jedinou věc. Jezdím na místa, kde hrozí nebo kde už je válka, která má negativní dopady na Evropu a Maďarsko a vyjasňuji fakta,“ tvrdí předseda maďarské vlády.

Zatím poslední zastávkou bylo floridské Mar-a-Lago, kde se setkal s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem. Podle Orbána by právě Trump z Bílého domu mír dokázal zařídit.

„Jak víme, tak národní předsednictví od přijetí Lisabonské smlouvy nemá kompetenci v rámci zahraničních vztahů. Tady jsme ale měli pocit, jako kdyby zástupce předsednictví vyjednával ohledně (ruské) války na Ukrajině,“ komentoval Orbánovy cesty polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Kritici navíc upozorňují, že pokud měla Orbánova mise umést cestu míru na Ukrajině, zjevně se minula účinkem. Krátce po jeho setkání s Vladimirem Putinem dopadly ruské střely na dětskou nemocnici v Kyjevě.

„Byla politická chyba jet do Moskvy. Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu...takovou žlutou kartu,“ podotkl předseda Evropské rady Charles Michel.

Právníci EU: Orbán porušuje unijní smlouvy

Ve středu o aktivitách maďarského premiéra jednali velvyslanci členských států. Podle stanoviska unijního právního servisu porušuje Orbán smlouvy, které zakazují jakákoliv opatření, jež by mohla ohrozit unijní cíle, a zavazuje členské země postupovat v zahraniční politice v duchu loajality a vzájemné solidarity.

„Maďarský premiér podkopává pozici Evropské unie a koná v rozporu s našimi zájmy. To musí přestat. Jeho údajná mírová mise je bezpečnostní hrozbou, jeho samostatná komunikace je jen kouřovou clonou pro jeho osobní zájmy a selhala,“ kritizovala Orbána předsedkyně frakce Obnova Evropy v Evropském parlamentu Valérie Hayerová.

O reakci mají zástupci Unie jednat příští týden. Zbavit Maďarsko předsednictví, jak někteří požadují, pravděpodobně nelze. Jednotlivé země ale mohou reagovat například bojkotem neformálních jednání ministrů v Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...