Orbánovy cesty do Ruska či Číny budí v EU nevoli, podle právníků odporují smlouvám

Nahrávám video
Horizont ČT24: Orbánovy cesty do Ruska či Číny budí v EU nevoli
Zdroj: ČT24

Maďarský premiér Viktor Orbán mluví o mírové misi. Jeho návštěvy vůdců Ruska a Číny a naposledy republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa ale vyvolávají v Evropské unii silnou nevoli. Podle unijních právníků jsou dokonce v rozporu se smlouvami sedmadvacítky. O konkrétní náplni jednání navíc jindy sdílný Orbán prozrazuje jen málo.

Od začátku maďarského předsednictví Evropské unii už stihl navštívit Kyjev, Moskvu i Peking. Při summitu NATO jednal i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Sám Orbán přitom tvrdí, že si uvědomuje, že i přes předsednictví Maďarska nemá žádný mandát o čemkoliv vyjednávat jménem Evropské unie. Odmítá prý ale sedět v křesle se založenýma rukama. „Dělám jedinou věc. Jezdím na místa, kde hrozí nebo kde už je válka, která má negativní dopady na Evropu a Maďarsko a vyjasňuji fakta,“ tvrdí předseda maďarské vlády.

Zatím poslední zastávkou bylo floridské Mar-a-Lago, kde se setkal s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem. Podle Orbána by právě Trump z Bílého domu mír dokázal zařídit.

„Jak víme, tak národní předsednictví od přijetí Lisabonské smlouvy nemá kompetenci v rámci zahraničních vztahů. Tady jsme ale měli pocit, jako kdyby zástupce předsednictví vyjednával ohledně (ruské) války na Ukrajině,“ komentoval Orbánovy cesty polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Kritici navíc upozorňují, že pokud měla Orbánova mise umést cestu míru na Ukrajině, zjevně se minula účinkem. Krátce po jeho setkání s Vladimirem Putinem dopadly ruské střely na dětskou nemocnici v Kyjevě.

„Byla politická chyba jet do Moskvy. Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu...takovou žlutou kartu,“ podotkl předseda Evropské rady Charles Michel.

Právníci EU: Orbán porušuje unijní smlouvy

Ve středu o aktivitách maďarského premiéra jednali velvyslanci členských států. Podle stanoviska unijního právního servisu porušuje Orbán smlouvy, které zakazují jakákoliv opatření, jež by mohla ohrozit unijní cíle, a zavazuje členské země postupovat v zahraniční politice v duchu loajality a vzájemné solidarity.

„Maďarský premiér podkopává pozici Evropské unie a koná v rozporu s našimi zájmy. To musí přestat. Jeho údajná mírová mise je bezpečnostní hrozbou, jeho samostatná komunikace je jen kouřovou clonou pro jeho osobní zájmy a selhala,“ kritizovala Orbána předsedkyně frakce Obnova Evropy v Evropském parlamentu Valérie Hayerová.

O reakci mají zástupci Unie jednat příští týden. Zbavit Maďarsko předsednictví, jak někteří požadují, pravděpodobně nelze. Jednotlivé země ale mohou reagovat například bojkotem neformálních jednání ministrů v Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...