EU

Soudní dvůr Evropské unie v úterý rozhodl, že Malta musí ukončit svůj program takzvaných zlatých pasů, který umožňuje bohatým cizincům koupit si maltské občanství. Podle soudu udělování pasů odměnou za milionové investice je v rozporu s právem Evropské unie, informovala agentura Reuters.

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil nové finanční příspěvky pro domácnosti s nižšími příjmy ve výši jedné miliardy eur (25 miliard korun) a program veřejných investic. Nájemníkům třeba vrátí jeden měsíční nájem ročně. Učinil tak poté, co se země stala jedním z mála členů Evropské unie, kteří v roce 2024 vykázali přebytek rozpočtu. Napsala to agentura AP. Řecko ale zároveň mělo loni ze všech států EU nejvyšší míru zadlužení.

Resort dopravy chce podpořit výzkum, který by dal ještě šanci spalovacím motorům. I proto, že taková auta budou v provozu zůstávat. Aby prostor dostaly různé technologie, prosazuje Česko také v rámci Evropské unie. Otázkou je zatím dostupnost alternativních paliv a vyšší cena.

Italská premiérka Giorgia Meloniová se prezentuje jako blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa a prostředník mezi Washingtonem a Bruselem. Jenže krize vyvolané americkými cly nebo vyjednáváním o příměří v rusko-ukrajinském konfliktu oba celky oddálily a pozici Meloniové ztížily. Ve čtvrtek zamíří italská pravicová politička do Bílého domu, kde se setká s Trumpem jako první unijní lídr od zavedení amerických cel.

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Kvůli rostoucímu zájmu o zkoušky z českého jazyka a reálií zvyšuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP) kapacity. Míst ke zkouškám chce letos nabídnout o polovinu více než loni. Testuje také nový přihlašovací systém, řekl ČT zástupce ředitelky ÚJOP Pavel Pečený. Zájem o zkoušky z češtiny a kulturních znalostí, které jsou nezbytné pro žadatele o české občanství, byl loni rekordní.

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Evropskou unii zasáhlo zdražování vajec. Jejich ceny v březnu výrazně stouply především v Česku a Belgii, a to jak meziměsíčně, tak meziročně. Ve Spojených státech amerických pak jejich cena dosáhla nového rekordu, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia.

Rusko si u nás testuje nové hybridní strategie, bylo velmi významně zapojeno do gruzínských voleb prostřednictvím propagandy, technologií a technik, které pomohly vládnoucí straně zmanipulovat volby, řekla v rozhovoru se zahraničním zpravodajem ČT Davidem Miřejovským pátá gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.

Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters. Evropské akcie skončily ve středu se ztrátami.

Je velká vůle nesedět s rukama v klíně, přijít s konkrétní reakcí, uvedl v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v souvislosti s odvetnými cly ze strany Evropské unie na americké zboží. Dodal, že balík, se kterým nyní Evropa přichází – zavedení cel na hliník a ocel – je první reakcí. „Zároveň ale říkáme, že nesmíme rozpoutat hysterii a jít do celní války. Výsledkem musí být dohoda,“ podotkl.

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Toulavé kočky představují problém, který trápí řadu měst a obcí. Kolik takových zvířat je, není jasné. V tuzemsku se totiž neevidují ani počty těch, které žijí v domácnostech. I kvůli lepší evidenci by měly kočky v příštích letech povinně dostávat čipy. Příslušný zákon teď projednává i Evropská unie. U psů přitom stejné nařízení platí už pět let.

Nové domy by postupně měly vznikat v bezemisním standardu. Počítá s tím unijní směrnice o energetické náročnosti budov. Bude se týkat i těch stávajících, ale ne tak přísně, a ministerstvo průmyslu chce při úpravách legislativy brát ohled na české podmínky. Právě budovy přitom spotřebují čtyřicet procent energie. Na jejich renovace má jít do konce dekády z různých zdrojů asi 200 miliard korun.

Spojené státy neodloží zavedení zvýšených cel, která začnou podle plánů prezidenta Donalda Trumpa platit ve středu 9. dubna, uvedl podle agentury Reuters ministr obchodu Howard Lutnick. Podle něj cla budou platit nejméně dny či týdny. Zvýšená cla se týkají také států Evropské unie (EU) včetně Česka či asijských států. Některé z nich zřejmě odvetná cla nezavedou.

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.

Rozhodně to je začátek vyjednávání s většinou zemí světa a americká administrativa očekává nějakou odpověď, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška v souvislosti s ohlášenými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podotkl, že administrativa USA v tuto chvíli operuje s velmi málo lidmi a podle toho rozhodnutí vypadají. Trumpa podle něj nezajímá nikdo kromě Spojených států.