EU

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při vystoupení ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalic členských zemí Evropské unie, které na unijní úrovni při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů. Vyzdvihl důležitost spolupráce na půdorysu Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kritizoval přístup Unie k migraci a také její klimatickou politiku Green Deal, která podle něj ničí český průmysl.

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.

Ve čtvrtek ve věku 72 let zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK) Karel Barták. V agentuře strávil 28 let, jako její stálý zpravodaj působil v Paříži, Moskvě a Bruselu. Z belgické metropole více než deset let informoval především o Evropské unii a NATO a sledoval cestu Česka do obou organizací. Po odchodu z ČTK pracoval dvanáct let v Evropské komisi. O jeho úmrtí informovala rodina.

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.

Tři menší firmy z holdingu Agrofert by měly vracet dotace Podpůrnému garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (PGRLF), rozhodly okresní soudy na základě platebního rozkazu. Celkem by mělo jít o necelý milion a půl korun. Firmy se brání a podaly proti rozhodnutí odpor. Soudy tak budou věc řešit znovu. Potvrdili to ČT mluvčí jednotlivých soudů. PGRLF vede obdobný spor ještě s dalšími 25 dceřinými firmami Agrofertu. Fond dotace vymáhá kvůli údajnému porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová věří ve vítězství v zemských i celonárodních volbách. V nejnovějším rozhovoru se vrátila i k ostré kritice směřování Německa. Za jednu z hlavních příčin bezpečnostních problémů označila migraci a vyzvala k odchodu ze schengenského prostoru i z eurozóny.

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.

V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sešli čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájili svými projevy premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda vlády ve svém vystoupení prohlásil, že EU ztrácí konkurenceschopnost a vyzval k rozšíření Unie o země západního Balkánu. Podpořil by i jejich zapojení do schengenského prostoru. Macinka ve svém projevu podobně jako premiér zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie.

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.

Maďaři si ve čtvrtek večer připomněli vznik své státnosti, kterou počítají od úmrtí svatého krále Štěpána. Letos od něj uplynulo 988 let. Před 20. srpnem také uplynulo 100 dní od nástupu do úřadu nového premiéra země Petera Magyara. Pro něj i voliče proto byl sváteční den vhodnou příležitostí k prvnímu bilancování práce nové vlády.

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.

Evropská unie plánuje nasadit tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla podle agentur Reuters a AFP eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle ní poskytne Česko a další dva unijní státy. Belgie požádala o nouzovou podporu kvůli jednomu z největších požárů ve svých dějinách, který dosud spálil přes šestnáct set hektarů půdy a vyžádal si evakuaci několika obcí.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.

Nejméně 250 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý večer SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než tisíc. Nejvíce mrtvých nyní hlásí třetí nejlidnatější město země Cali. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.