EU

Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Policie zajistila pět nemovitostí Pekárny Zelená louka skoro za 98,5 milionu korun, vyplývá z usnesení Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), které má Česká televize k dispozici. Pekárna spadající pod firmu Penam ze skupiny Agrofert čelí obvinění z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Firma žádala o stomilionovou dotaci na inovační výrobní linku, získala ji v roce 2018. Agrofert uvedl, že postupoval podle zákona.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Europoslanci schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (více než 880 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské agresi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí prostředků Kyjevu ve výši až padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Dotace pro podnikatele na nákup elektroaut jsou vyčerpány. Národní rozvojová banka kvůli vysoké poptávce přestala přijímat nové žádosti. Firmy mohly získat až 200 tisíc korun na osobní vůz. Stát přispíval i na instalaci soukromých nabíječek. Celkem byly v programu dvě miliardy.

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Podle Filipa Turka (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě) se cíle Green Dealu ohledně elektromobility „v žádném případě, ani technicky, nepovede naplnit“. Spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Martinem Jahnem poukazuje na to, že se prodeje elektroaut automobilkám nedaří, jelikož po nich není dostatečná poptávka a již vyčerpaly dotační programy. Ekonom Václav Vislous (Piráti) míní, že se to změní, až se elektrické vozy časem zlevní. Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce pak kritizovali uvalení cel na elektroauta z Číny. Míní totiž, že situaci nevyřeší a mohou podnítit obchodní válku.

Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.

Vědci chtějí vyvinout přístroj, který by umožnil ozařování pacientů s rakovinou ve vzpřímené poloze. Oproti současné metodě, při níž pacient leží, by se podle nich mohl ušetřit prostor i peníze. Informovala o tom Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která se do mezinárodního projektu čtrnácti vědeckých pracovišť a průmyslových firem financovaného EU zapojila.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě v úterý dopoledne jmenoval ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) je nyní kompletní. Premiér následně oba uvedl do úřadu. V případě Vlčka premiér očekává, že naváže na práci předchůdce Jozefa Síkely (STAN). Zaměřit by se měl na jadernou energetiku, podporu podnikání či digitalizaci, dodal. Kulhánek by se podle něj vedle digitalizace stavebního řízení měl věnovat komplexní strategii obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby.

Francouzská energetická společnost EDF podala stížnost Evropské komisi (EK). Nelíbí se jí rozhodnutí české skupiny ČEZ a české vlády pověřit výstavbou nových jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany jihokorejskou společnost KHNP a ne ji. Informuje o tom web Euractiv s odkazem na mluvčího Komise.

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.