EU strana 4 z 5

Ve varšavském Velkém divadle–Národní opeře zahájili v pátek večer představitelé Polska slavnostně své předsednictví v Radě Evropské unie (EU). Na ceremonii vystoupil s projevem polský premiér Donald Tusk a nový předseda Evropské rady António Costa. Tusk prohlásil, že má „Evropa štěstí, že v těžkém historickém okamžiku bude předsednictví vykonávat Polsko“. Poláci se ujali vedení Evropské unie 1. ledna po Maďarech.

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.

Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila, řekla ve středu agentuře DPA mluvčí unijní exekutivy.

Polsko od ledna přebírá od Maďarska předsednictví Rady Evropské unie. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jejich předsednictví bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Také míní, že sedmadvacítku možná čeká přelom ve válce na Ukrajině. Zatímco Maďarsko, od něhož Poláci předsednictví přebírají, se dočkalo jisté izolace, Varšava může být v některých agendách lídrem.

Nadcházející rok bude výzvou pro automobilový průmysl, který je důležitou součástí tuzemské ekonomiky. Některé společnosti v rozhovorech pro Českou televizi připouštějí, že vyrobí méně vozů než letos, nebo že jejich produkce bude stagnovat.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se otevřeným dopisem obrátil na představitele Evropské unie kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit veškerý tranzit zemního plynu přes své území. Učinil tak poté, co web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka napsal, že Kyjev se kvůli Ficovým výrokům obrátil na evropské úřady. Slovenský premiér předtím pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského plynu na Slovensko.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Uvedl to v pátečním příspěvku na sociální síti.

Stovky lidí v pondělí protestovaly před úřadem slovenské vlády v Bratislavě proti nedělní cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy za ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informuje o tom server Aktuality.sk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval Fica s tím, že počínání slovenského premiéra naznačuje, že chce pomoci Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy.

Podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa musí státy Evropské unie (EU) nakupovat více americké ropy a zemního plynu. V opačném případě bude prý nucen zavést cla, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump se úřadu ujme v lednu. Evropská komise v reakci uvedla, že je připravena s nastupujícím prezidentem jednat o prohloubení spolupráce.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Gruzie podle prezidentky Salome Zurabišviliové míří k vládě jedné strany, neboť vládnoucí Gruzínský sen kontroluje téměř všechny instituce v zemi. Prezidentka to řekla v projevu na úvod třetího dne plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Gruzínský sen obvinila, že jedná v zájmu Ruska, které věří, že kdo drží Tbilisi, kontroluje region Kavkazu.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) hodlá prosazovat v EU přísnější pravidla pro digitální tržiště mimo Evropu, především tedy pro čínské e-shopy, které podle něj nedodržují unijní legislativu a mohou dokonce ohrožovat bezpečí svých uživatelů. Odborník na kyberbezpečnost ze společnosti Nettles Consulting Jan Kopřiva považuje za problematické hlavně čínské mobilní aplikace umožňující vstup na e-shopy a on-line tržiště.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

V pátek to byl přesně rok, co začal v Polsku vládnout kabinet Donalda Tuska. Velký návrat tohoto politika se ovšem neobešel bez kontroverzí. Záhy přistoupil k převzetí moci nad státními médii a voličům slíbil zúčtovat s předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Řadu svých tehdejších závazků ale dosud nesplnil.

Senát podpořil novelu zbraňového zákona, která od přelomu roku ukládá prodejcům zbraní a střeliva povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Senátoři také schválili rozšíření státních podpor na tvůrce videoher a zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a žalobce. Bez úprav prošla také novela služebního zákona. Horní komora odmítla návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Rakousko na čtvrtečním setkání unijních ministrů vnitra už nebude blokovat plné členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru volného pohybu osob, potvrdilo agentuře APA ministerstvo vnitra ve Vídni. Rakouské veto dosud plné rozšíření zóny bez vnitřních hraničních kontrol znemožňovalo.

Všichni diplomatičtí pracovníci z české ambasády v Damašku byli dočasně staženi. Vzali s sebou i tři další české občany a nachází se v Libanonu. Po jednání krizového štábu resortu zahraničí to oznámil ministr Jan Lipavský (nestraník). Vyzval české občany, aby se do Sýrie momentálně nevydávali a případně ji opustili hned, jak to bude bezpečné.

Problémy evropských výrobců v automobilovém průmyslu zasáhly i dodavatele tohoto odvětví, včetně těch z Česka. Ti často vyváží třeba do Německa, jenže tamní odběratelé snižují své objednávky. Výrobce mimo jiné brzdí vysoké náklady nebo konkurence z Číny. Společnosti proto začaly propouštět a v některých případech plánují v dalším škrtání pozic pokračovat.

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Může získat až 2,85 miliardy korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Zaměstnanci Volkswagenu stávkují proti uzavírání továren, německý i český průmysl jsou v útlumu a německá industriální produkce je dokonce pod úrovní roku 2019. Na automobilový průmysl tlačí několik problémů současně. Pořad ekonomické publicistiky Bilance natáčel v několika firmách reprezentujících český autoprůmysl a zjišťoval, jak se připravují na náročné roky.

Vůdce jedné ze čtyř hlavních gruzínských opozičních stran byl zadržen policií poté, co byl v hlavním městě Tbilisi zbit do bezvědomí, uvedla jeho strana. Gruzínské úřady už kvůli rozsáhlým protestům zadržely přes tři sta lidí. Zároveň se ozývá kritika nepřiměřeného použití síly ze strany policie při rozhánění demonstrantů. Bezpečnostní složky zapojují vodní děla, slzný plyn či gumové projektily, ale roste i počet svědectví o brutálním bití. Nejméně desítky lidí již skončily v nemocnici. Násilí však panuje na obou stranách – někteří protestující na ozbrojence pálí pyrotechniku a hází na ně různé předměty.