EU strana 4 z 5

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.

Nováčkem v Evropském parlamentu bude Ondřej Dostál z kandidátky koalice Stačilo!, který doufá, že se uskupení podaří prosadit body z jejich programu. Domnívá se, že ani Marcel Kolaja (Piráti) nebo Danuše Nerudová (STAN) nejsou vhodnými kandidáty na českého eurokomisaře. Evropský parlament naopak opouští Mikuláš Peksa (Piráti), který si myslí, že strana měla mít jednotnější kampaň s daleko silnějším tahem na bránu. Neúspěch Pirátů zhodnotil v Událostech, komentářích.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Znovuzvolený europoslanec Alexandr Vondra (ODS) věří, že díky snížení počtu europoslanců za Zelené bude mít jeho frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) větší slovo. Spolupráci by si představoval s Evropskou lidovou stranou (EPP). Do ECR podal oficiální přihlášku i zvolený europoslanec za Motoristy Filip Turek. Doufá, že ODS nebude vstupu do frakce bránit. Tvrdí, že na prosazení zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory by s ostatními poslanci spolupracovat „měli a mohli“. Nově zvolená europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) chce hledat „jednotnou linku“ v rámci české delegace. Zvolená europoslankyně vidí potenciální střet například ve volbě eurokomisaře.

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo jednadvacet procent. Čína chystané opatření kritizuje.

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

Vládní koalice je oslabená a Piráti se dostali na hranici své kapacity, budou to mít velmi těžké, uvedl v pořadu 90’ ČT24 expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM) v souvislosti s výsledky voleb do Evropského parlamentu. Podotkl, že sociální demokracie, která neobhájila křeslo v europarlamentu, je v hluboké krizi. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) řekl, že výsledky voleb musí být budíček pro vládní koalici. Zmínil, že lidovci by měli lépe prodávat své výsledky.

Detailní volební mapy až na úroveň jednotlivých obcí ukazují tradiční bašty jednotlivých stran i regiony, kde je podpora nižší. Vítěz voleb hnutí ANO dominuje především v menších obcích. Koalice SPOLU je silná hlavně ve větších městech.

Z průběžných výsledků voleb do Evropského parlamentu vyplývá, že lidovecká frakce EPP by měla zůstat největší politickou skupinou v novém europarlamentu a získat 186 mandátů. Posílila krajní pravice, nejvíce si pohoršila frakce Zelených. Středová koalice evropských lidovců, socialistů a liberálů si však stále drží většinu, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Green Deal a snaha o dekarbonizaci není výmyslem EU, řekl v Událostech, komentářích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodal, že změna klimatu je fakt, který ohrožuje život na planetě, což si uvědomují státy na celém světě. Klimatolog Radim Tolasz podotkl, že o opatřeních by se mělo diskutovat. Podle něj je ale dobře, že se Evropa snaží být lídrem v ekologii a laciné výkřiky typu, že by se měl Green Deal zrušit, jsou podle něj nesmyslné.

Češi rozhodují o přeobsazení 21 křesel v Evropském parlamentu. Volební místnosti jsou většinou utvořeny ve školách. Někde ale voliči najdou okrskové komise na netypických místech, například ve zlínské čtvrti Podvesná se hlasuje v hale, kde se běžně hraje ping-pong. V Divácích u Hustopečí zase půjdou lidé volit v krojích a na Sokolovsku si hýčkají starožitnou volební urnu.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Režisér a popularizátor umělé inteligence Petr Salaba popsal, jakým způsobem připravoval předvolební slogany a plakáty pro pořad Superdebata o vztahu národní a evropské politiky. Umělou inteligenci nechal vygenerovat slogany ve formě „tweetů” a navrhnout design předvolebních plakátů.

V Polsku finišuje nezvykle vyrovnaná kampaň před evropskými volbami. V průzkumech těsně vede opoziční strana Právo a spravedlnost, která bodovala například výpady proti Green Dealu. Kritiku naopak sklízí za některé kandidáty. Třeba exšéf Orlenu Daniel Obajtek je podezřelý z korupce a podle místních médií se skrývá v Maďarsku ve vile člověka, který má blízko k premiéru Viktoru Orbánovi.

Role německého poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Petra Bystroně v kauze proruského serveru Voice of Europe byla podle serveru Die Zeit dost možná výrazně větší, než bylo dosud známo. Politik narozený v Česku podle českých vyšetřovatelů plánoval, jak rozšířit vliv serveru v Evropě a s provozovatelem Voice of Europe diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno.

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Pro lídra kandidátky Senioři sobě Jaroslava Polláka jsou stěžejními tématy sociální politika a migrace. Nesouhlasí s rozšířením Unie. Myslí si, že EU je „tak náročná“, že další rozšiřování by v téhle chvíli nebylo správné. Lídři sedmadvacítky by si podle něj měli pozvat někoho z agresorů z Ruska na jednání.

Volby do Evropského parlamentu by nyní vyhrálo s 26,1 procenta hlasů ANO před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volilo 22,3 procenta českých občanů. Následovali by Piráti se ziskem 12,1 procenta hlasů. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Institut H21. V porovnání s dubnem si ANO v průzkumu mírně pohoršilo, zatímco SPOLU a Piráti si polepšili. Piráti současně předběhli STAN a koalici SPD a Trikolory. Vedle nich by se do europarlamentu ještě dostala koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky PRO vystoupení z EU a předseda strany Moravané Ctirad Musil si klade za hlavní cíl vystoupení Česka z Evropské unie, protože je podle něj řízená bývalými koloniálními mocnostmi a Česko se tak stává vazalem cizích zájmů. Je také pro zrušení Green Dealu, protože má prý každá země vztah ke svému životnímu prostředí, který si dokáže řešit sama. Je rovněž proti migračnímu paktu a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká pirátská strana Marcel Kolaja se domnívá, že vedle otázek bezpečnosti či konkurenceschopnosti Evropské unie jsou podstatným tématem také lidská práva. Zmínil třeba to, že by Česko mělo přeshraničně uznávat rodičovství i v případě stejnopohlavních párů. To však prý naráží na postoje konzervativců.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo obžalobu k hradeckému krajskému soudu na čtrnáct cizinců, které žalobce viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo dále do dalších zemí EU. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě. Za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícům migrantů, převážně tureckým Kurdům, hrozí každému z členů gangu 10,5 roku až 16 let vězení, uvedl státní zástupce Milan Šimek. Podle něj jde o největší organizovanou skupinu převaděčů, která byla v Česku zadržena.