EU strana 4 z 5

Přesně před rokem vypukly v Gruzii protesty proti nové vládní politice. První demonstrace proběhla poté, co premiér Irakli Kobachidze pozastavil jednání o vstupu do Evropské unie. Navíc vláda zrušila antikorupční úřad, který měl pomoci s nutnými reformami. Brusel v nedávné zprávě Tbilisi ostře kritizoval, z Evropské komise zní, že nejen kvůli potlačování odpůrců není teď pro Gruzii v EU místo. Příznivci prozápadního směřování kavkazské země se navzdory sílícím represím ze strany gruzínské vlády scházejí před parlamentem nadále. Výjimkou nebyl ani pátek.

Evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi – jako je Ukrajina – při vstupu do Unie, pokud nebude schopna prokázat, že má účinný systém pro odstraňování zločinu a korupce v nejvyšších patrech politiky, sdělil evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath. Tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského roste, zatímco ukrajinské protikorupční složky provádí prohlídky u šéfa jeho kanceláře Andrije Jermaka.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Zástupci členských států Evropské unie se ve středu shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na internetu. Česko hlasovalo proti. Součástí návrhu zůstává prolamování šifrované komunikace jako dobrovolné opatření, které mohou firmy přijmout, aby naplnily povinnost zamezit šíření škodlivého obsahu. Na finálním znění se bude muset Rada dohodnout s Evropským parlamentem.

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Tuzemské úřady říkají, že pro Česko se nic nemění. Právníci ale jednotní nejsou.

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že 28bodový plán na ukončení ruské války na Ukrajině byl vypracován Spojenými státy, přičemž je založen na podnětech z ruské strany, ale také na předchozích a aktuálních podnětech z ukrajinské strany. Dokument podle něj představuje rámec pro probíhající jednání. Podle dosavadních dostupných informací plán vypracovali zástupci USA a Ruska a Ukrajina ani EU k jeho přípravě nebyly přizvány.

Jihoafrická republika odmítá podle mluvčí Bílého domu usnadnit bezproblémové předání předsednictví skupiny G20 Spojeným státům. V sobotu to podle agentury Reuters uvedla mluvčí Anna Kellyová poté, co lídři velkých světových ekonomik na summitu v Johannesburgu bez účasti USA přijali deklaraci, která zdůrazňuje závažnost klimatických změn.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli nedávné novele ústavy. Bratislava do základního zákona zavedla kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Důvodem pro řízení o porušení povinnosti je fakt, že novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci řekl, že Slovensko ústavu měnit nebude a že k tomu ani není důvod. EK také zahájila řízení vůči Česku za nesprávné provedení směrnice Euroviněta.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v pátek končí se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve středu dopoledne na Pražském hradě přivítali albánského prezidenta Bajrama Begaje s chotí Armandou. Česko je dlouhodobým podporovatelem vstupu Albánie do Evropské unie a bude ji plně podporovat v ambici stát se členským státem do roku 2030, řekl Pavel po jednání. Begaj se sešel i s dalšími českými politiky.

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš příští týden předá prezidentu Petru Pavlovi seznam navrhovaných ministrů, sdělil v úterý. O jeho slibu hlavě státu informoval i odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel podle něj očekává, že list obdrží a v následujících dvou týdnech povede konzultace s kandidáty na členy kabinetu.

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie, oznámil podle agentury TASS šéf gruzínského parlamentu a představitel vládní strany Gruzínský sen Šalva Papuašvili. Také sdělil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Švýcarsko se po měsících vyjednávání dohodlo se Spojenými státy na snížení cel na dovoz švýcarského zboží do USA z 39 na 15 procent. Nová sazba tak bude stejná jako ta, která se vztahuje na zboží z Evropské unie. Švýcarsko výměnou za nižší cla slíbilo investice svých firem v USA. Dohoda podle vládního prohlášení zahrnuje i Lichtenštejnsko.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).