Slovensko zakotví v ústavě svrchovanost země ve věcech národní identity, včetně kulturně-etických otázek. Slovenská ústava má být nově nadřazená evropskému a mezinárodnímu právu. Novela také stanovuje striktně binární chápání pohlaví a další konzervativní hodnoty. Vládní návrh novely ústavy po dřívějším schválení pozměňovacích návrhů nečekaně podpořila při závěrečném hlasování sněmovny také dostatečná část opozičních poslanců.
„Je to velmi překvapivý výsledek, možná je velmi překvapivý i pro minimálně část koalice,“ podotkl zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. Vládní koalice totiž měla ještě krátce před hlasováním 88 hlasů místo potřebných devadesáti.
Nakonec ale změny podpořili i poslanci Marek Krajčí a Rastislav Krátky z hnutí Slovensko (bývalé hnutí OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Krátky přitom ještě ve čtvrtek tvrdil, že novelu nepodpoří. „Ještě včera (ve čtvrtek) Matovič mluvil o tom, že (členové jeho hnutí) nebudou nijak výrazně hlasovat pro tyto změny ústavy, zkrátka z principu, že nechtějí podpořit současnou koalici,“ dodal Šilhan.
Navrhované změny kromě nich a koaličních poslanců podpořila i většina zástupců opozičního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), kteří to od začátku deklarovali. Z KDH změny nepodpořili pouze František Majerský a František Mikloško. Pro novelu hlasoval i Richard Vašečka z Křesťanské unie, která je součástí Matovičova poslaneckého klubu. I Vašečka podporu deklaroval od začátku.
Schválená novela základního zákona vstoupí v platnost na začátku listopadu. Slovenský prezident nemá pravomoc vetovat ústavní zákony.
S návrhem změn v ústavě přišel premiér Robert Fico (Smer) letos v lednu. Zdůvodnil to snahou vytvořit „hráz proti progresivismu“. Podle předsedy největší opoziční strany Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečky jde ale jen o jeden z Ficových zoufalých pokusů odvádět pozornost od toho, že nedokáže řešit problémy země.
V pátek Fico označil schválené ústavní změny za nejlepší odpověď na údajný „rozpad západních společností,“ jež podle něj „daly přednost progresivismu“.
Nadřazenost ústavy právu EU a konzervativní hodnoty
Fico mimo jiné navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou.
Novela ústavy počítá s tím, že země si „zachovává svrchovanost především ve věcech národní identity tvořené zejména základními kulturními otázkami“, které se týkají kromě jiných ochrany života a lidské důstojnosti, manželství, rodičovství, veřejné morálky, kultury a jazyka a souvisejícího rozhodování v oblasti zdravotnictví, vědy, výchovy a vzdělávání.
Státní orgány by pak nově měly postupovat nejen v souladu s ústavou a zákony, ale také s principy a hodnotami ústavy, do nichž chce doplnit konzervativní ustanovení.
Mezi ně patří to, že země uznává jen dvě pohlaví, přičemž pohlaví bude možné změnit jen ze závažných důvodů. Ze zákona o rodině by se mělo do ústavy přesunout ustanovení, že osvojit nezletilé dítě mohou zejména manželé a jen příležitostně osaměle žijící osoba. Novela počítá rovněž s tím, že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů.
Ústava by měla být doplněna také o článek, že země zaručuje rovnost mezi muži a ženami při odměňování za vykonanou práci.
Vláda zakomponovala i návrhy KDH
Vládní koalice původně neměla ve sněmovně potřebnou třípětinovou většinu k prosazení ústavních změn. Aby pro ně získala část konzervativních opozičních poslanců, zakomponovala do změn i návrhy předložené KDH.
To navrhlo doplnit do ústavy zákaz dohod o náhradním mateřství a také právo na výhradu svědomí, které by například pracovníkům ve zdravotnictví či školství patrně umožnilo odmítnout vykonávat některé činnosti. Podle jednoho z navrhovatelů by tak například lékaři mohli odmítnout provádět interrupce.
Kritici: Hrozí spor s Bruselem
Ústavní změny už dříve kritizovali slovenští právní experti i veřejný ochránce práv a dále rovněž představitelé Evropské unie a experti Rady Evropy.
„Novela by oslabila až znemožnila vymahatelnost mezinárodního práva a práva EU na Slovensku. Výrazně by tak oslabila ochranu lidských práv jednotlivců,“ uvedla skupina právních expertů. Připojilo se k ní i několik bývalých slovenských ústavních soudců, podle nichž změny odporují principu přednosti práva EU, které se Slovensko vstupem do Unie zavázalo dodržovat.
Slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský v dopisu adresovaném poslancům parlamentu upozornil na riziko omezení současného evropského standardu lidských práv. Ohroženo by podle něj mohlo být i naplňovaní některých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
Slovenská vláda by se tak mohla podle médií dostat do sporu s Evropskou komisí. Eurokomisař pro demokracii a spravedlnost Michael McGrath podle portálu euractiv.sk uvedl, že přednost práva EU mimo jiné před národní ústavou byla stanovena rozhodnutími unijního soudu. Portál napsal, že v podobném případu Evropská komise zažalovala Polsko.
Také Benátská komise, která je poradním orgánem Rady Evropy, poukázala na možný konflikt definic slovních spojení „národní identita“ a „kulturní a etické otázky“ se stávajícími mezinárodními závazky Slovenska, například se Smlouvou o Evropské unii či Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Kromě toho varovala, že zakotvení striktně binárního chápání pohlaví by nemělo vést k ospravedlnění diskriminace na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Přivítala naopak záruky stejné odměny pro muže a ženy.
