Slovensko

V případu květnového atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) nevidí tamní nejvyšší soud terorismus. Tříčlenný senát soudců k tomuto závěru dospěl minulý měsíc, informoval nyní portál Aktuality.sk. Podle soudu sice obviněný do vazby patří, ale orgán nesouhlasí s právní kvalifikací, podle které je stíhán právě za terorismus.

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.

Medvěd napadl a usmrtil pětapadesátiletého houbaře ve slovenském okrese Liptovský Mikuláš. Podle serveru deníku Sme je to druhý takový případ v historii Slovenska, první se odehrál v roce 2021 ve stejné oblasti. Nedávno vláda zjednodušila pravidla odstřelu v situacích, kdy samosprávy v konkrétních místech vyhlásí mimořádnou situaci.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Žaloba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) kvůli přebalu nové knihy má za cíl vyvinout tlak na novináře, aby u něj spustil proces autocenzury, řekl České televizi šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Novinář v rozhovoru zdůraznil, že se zastrašit nenechá a bude pokračovat ve své práci.

Slovenská ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas) oznámila demisi. Zdůvodnila ji kromě jiného schváleným konsolidačním balíčkem, který počítá se škrty v platech zdravotníků. Dolinková čelila kritice lékařů a opozice, která letos na jaře neuspěla ve sněmovně s návrhem vyslovit ministryni nedůvěru. Prezident Peter Pellegrini zatím neuvedl, zda demisi přijme, o postupu se rozhodne po jednání s ministryní a zástupci zdravotníků.

Slovenské soudy budou řešit zřejmě největší žalobu proti konkrétnímu novináři. Premiér Robert Fico (Smer) ji podal na šéfredaktora portálu Aktuality.sk Petera Bárdyho. Nelíbí se mu použití jeho snímku na přebalu knihy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS) odvolala generálního ředitele Slovenského národního muzea (SNM) Branislava Panise. Potvrdilo to muzeum. Panis je dalším čelným představitelem přední kulturní instituce v sousední zemi, který od loňského nástupu nynější vlády premiéra Roberta Fica (Smer) skončil ve funkci.

Senátorem ve volebním obvodu Brno-město bude Břetislav Rychlík, který získal 67,8 procenta hlasů. Kandidoval jako nezávislý kandidát a nominant TOP 09, ODS, Zelených a Pirátů. V druhém kole senátních voleb hlasovalo 13,29 procenta voličů. Druhá Karin Podivinská (ANO), která kandidovala za koalici SOCDEM a ANO, dostala 32,19 procenta hlasů. Dosavadní senátor, ministr školství Mikuláš Bek (za STAN) letos nekandidoval.

Situaci na slovenské politické a mediální scéně poznamenal atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (SMER–SD). Podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové se v období po útoku vystupňovaly osobní útoky na její kolegy i na ni samotnou. Balogová upozornila, že vládní představitelé v čele s premiérem odmítají komunikovat s vybranými médii, což dále komplikuje novinářskou práci.

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve čtvrtek v polské Vratislavi šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým zemím umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala (ODS).

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Povodňová vlna na řece Odře dorazila do polského města Olawa v Dolnoslezském vojvodství, připravuje se na ni Vratislav i další města. V polském městě Žagaň se kvůli kulminující řece Bobr evakuovaly některé ulice. Na povodňovou vlnu na Odře se připravují i v Braniborsku, v Drážďanech dosáhlo Labe třetího stupně. Na vysoké úrovni zůstává v Bratislavě Dunaj. V Maďarsku jeho kulminaci očekávají v pátek nebo sobotu. V Rakousku hladiny řek klesají. V Itálii se utopil hasič, který při povodních pomáhal.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Slovenská sněmovna v úterním tajném hlasování odvolala z funkce místopředsedy šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku. Návrh předložili vládní zákonodárci a podpořilo ho 76 poslanců, tedy minimální většina potřebná pro sesazení místopředsedy parlamentu. Opoziční strany předem oznámily, že jejich poslanci hlasovat nebudou. Vládní koalice se v parlamentu o sto padesáti členech opírá o 79 poslanců, hlasování o Šimečkovi se jich zúčastnilo 77.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu části vládních poslanců odvolat šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku z funkce místopředsedy parlamentu. Šimečka už předem řekl, že jde o diskreditační kampaň a mstu premiéra Roberta Fica (Smer) za dobrou opoziční práci a že vládní koalice tímto krokem odpoutává pozornost od faktu, že neřeší problémy lidí.

Před vydatnými dešti varují i meteorologové v sousedních zemích. Německo vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy v patnácti okresech, Rakousko by měly zasáhnout bouřky i sněžení. V Polsku hrozí záplavy na jihu a v jihozápadní části státu, na Slovensku se nejhorší situace čeká v povodí řeky Moravy na západě země.

Evropská komise (EK) připravuje návrh, který by mohl vést ke zmrazení peněz, které má Slovensko získat z evropských fondů. Brusel tak chce reagovat na porušování demokratických norem, napsala s odvoláním na svůj zdroj agentura Bloomberg. Také zdroje ČTK potvrdily, že v případě Slovenska chystá EK zahájit takzvané řízení o porušení unijního práva. Komisi prý konkrétně vadí zejména rozpuštění elitního útvaru prokuratury ÚSP.

Slovensko chce výrazně rozšířit aktivní zálohy. Jejich součástí by mohli být všichni dospělí mladší 55 let, dosud se mohli zapojit jen vojáci a lidé se základním výcvikem. Vláda tím chce podpořit obranyschopnost země. Slováci v posledních letech projevovali o takovou službu jen velmi malý zájem, na pětiapůlmilionovém Slovensku v aktivních zálohách oficiálně slouží ani ne dvě stě lidí. Například v Česku je to víc než tři a půl tisíce. Novinku chce strana Smer předložit v parlamentu během října. Návrh zákona podporuje i opozice.