Česká republika si o tři příčky pohoršila v každoročním indexu klimatických změn CCPI. Umístila se na 45. místě, čímž spadá do kategorie států s nízkým hodnocením.
V čele letošního žebříčku jsou Dánsko, Litva a Lucembursko. Jako v uplynulých letech se ale jeho autoři rozhodli neobsadit první tři pozice, protože podle nich žádný stát nesplňuje podmínky pro to, aby získal velmi vysoké hodnocení. Loni tři nejlepší hodnocení dostaly Dánsko, Británie a Maroko.
Nejhůře se v indexu dlouhodobě umisťují velké ekonomiky a státy, které patří k největším producentům fosilních paliv. Letos jsou tak na konci žebříčku Saúdská Arábie, Rusko, Spojené státy a Írán. Evropská unie se pro rok 2026 umístila na 19. příčce, což je meziroční zlepšení o jeden stupeň.
Česko klesá, nepomohl bod navíc
Česko si pohoršilo v celkovém hodnocení o tři příčky, a to přesto, že v absolutním hodnocení si o jeden bod polepšilo. Loni dostalo v hodnocení 51 bodů a letos 52. Pro udržení 42. příčky ale letos bylo nutné dosáhnout 54 bodů. Česká republika tak zůstává mezi zeměmi s nízkým hodnocením, což je druhá nejhorší skupina. Zaznamenala podle indexu zlepšení ohledně vypouštění emisí nebo využívání energie. Podle autorů studie však stále málo využívá obnovitelné zdroje energie.
Výrazný pokles zaznamenala Česká republika v kategorii klimatických politik, ve které se propadla meziročně o osm příček. „Na konci roku 2025 začala vládnout nová koalice. Její součástí je klimaskeptická strana, která řídí ministerstvo životního prostředí,“ poukázala studie na stranu Motoristé. Zprávy tvrdí, že strana „otevřeně zpochybňuje klimatickou změnu vyvolanou lidským chováním a podporuje dezinformační kampaně proti obnovitelným zdrojům“. Na druhé straně zpráva ocenila uzavření posledního černouhelného dolu v České republice.
Českou část zprávy vypracovával předseda Společnosti pro trvale udržitelný život Jiří Dlouhý, který pracuje na Centru pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě.
Slovensko je v tomto hodnocení nejhorší v Evropě
O tři místa na padesátou pozici si pohoršilo i Slovensko, které je tak nejhůře hodnocenou zemí EU v CCPI. Nejhoršího výsledku Slovensko dosahuje v klimatické politice, kde je čtvrté od konce. „Současná vláda premiéra Roberta Fica (Smer) kritizuje unijní cíle na snížení emisí a selhává v zavádění smysluplných politik na podporu energetického přechodu,“ uvádí index. Ten poukazuje například na malé využívání obnovitelných zdrojů energie. Zpráva také kritizuje to, že Slovensko stále odebírá plyn a ropu z Ruska.
CCPI hodnotí přístup ke změnám klimatu zhruba sedmi desítek zemí, které způsobují drtivou většinu emisí skleníkových plynů. Index CCPI se označuje za nezávislý nástroj pro sledování klimatických politik států. Sestavuje ho mezinárodní skupina ekologických organizací, z nichž mnohé mají sídlo v Německu.
Do letošního žebříčku se letos nedostala Ukrajina, která by tam kvůli výši svých emisí patřit měla, ale vzhledem k ruské agresi ji do něj autoři nezařadili – Ukrajina totiž nemá nad emisemi ve své zemi plnou kontrolu. Zpráva ale konstatuje, že podle nejnovějších zpráv způsobila válka na Ukrajině za poslední čtyři roky emise ve výši více než 300 megatun ekvivalentů CO₂ – což je hodnota výrazně vyšší než roční emise Španělska.
„Hlavními příčinami těchto emisí bylo dosud rozsáhlé využívání fosilních paliv ve válečné technice, vojenské aktivity ve vzduchu, na zemi i na moři a vznik rozsáhlých požárů krajiny. Významnou roli v emisích souvisejících s válkou hrají také pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu,“ píší vědci.
