Klima

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

Podle nového výzkumu se v části oteplujícího se oceánu daří „neviditelnému lesu“ fytoplanktonu, tedy rostlinného planktonu. Může to mít velké globální důsledky. Tyto organismy totiž zajišťují přibližně polovinu takzvané primární produkce planety, tedy asi půlku všech buněk na Zemi spojených s fotosyntézou. A také jsou zodpovědné za produkci většiny kyslíku.

Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.

Amazonie čelí nejhoršímu suchu za posledních sedmdesát let, které způsobilo drastické snížení hladin řek a vysychání dříve splavných koryt. Místní obyvatelé, závislí na řekách pro přepravu potravin a vody, se potýkají s uvázlými loděmi a kritickým nedostatkem zásob. Sucho ohrožuje také sladkovodní delfíny a způsobilo rozsáhlé požáry. V některých oblastech klesla hladina řek na historická minima, což se promítá do zhoršujících se životních podmínek a zvyšujícího se rizika nedostatku pitné vody. Vláda reaguje uvolněním prostředků na boj s přírodními katastrofami.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými.

Tuniské sdružení Notre Grand Bleu vede iniciativu na ochranu a obnovu posidonie mořské, důležité trávy ve Středozemním moři. Tým pracuje na aktivní obnově pomocí pěstování a také sleduje její vývoj. Dosud vysadil tisíc metrů čtverečních této rostliny pro vědecké účely. Posidone mořská, známá jako „plíce Středozemního moře“, je endemitem tohoto regionu a hraje zásadní roli v produkci kyslíku a pohlcování oxidu uhličitého.

Letošek se může stát nejteplejším rokem od počátků měření. Klimatolog Tomáš Halenka z katedry fyziky a atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty UK sdělil, že v případě naplnění nejhorších možných scénářů může počet tropických dnů dosáhnout až stovky. V Interview ČT24 uvedl, že Evropa a USA mohou být vůdčí silou ve snižování emisí, protože od počátku průmyslové revoluce jich vyemitovaly podstatnou část.

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení.

Od začátku prázdnin už řešilo možnou otravu houbami třikrát více lidí než za stejnou dobu loni. Na toxikologické středisko se obrátilo 43 houbařů. Odborníci varují, aby se lidé vyhýbali sběru neznámých nebo podezřelých hub. Nejčastěji si lidé pletou jedlé houby jako bedly či žampiony s muchomůrkami. Důležité je podle odborníků také správné skladování hub a jejich příprava.

Experti z různých vědních oborů jsou silně znepokojeni změnou klimatu. Řada z nich už změnila svůj životní styl nebo se zapojili do propagace a protestů a ještě více z nich je ochotno tak učinit v budoucnu. Ukázal to unikátní výzkum.

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Před několika týdny zasáhl Karibik ničivý hurikán. A poprvé se stalo, že umělá inteligence předpověděla jeho dráhu lépe než klasické modely založené na superpočítačích.

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Letošní počasí je podle odborníků mimořádně bouřlivé. Neobvyklá je i jejich síla a škody, které po nich zůstávají. Podle pojišťoven oslovených ČT zatím výše škod letos přesáhla stovky milionů korun. Další bouřky by měly do Česka dorazit o víkendu, podle meteorologů budou opět silné.

Sahara je symbolem neúrody. V nedávné geologické historii ale byla zelená a plná života. Její proměna na poušť byla velmi rychlá a dynamická – a ve vědcích vyvolává obavy, jestli by se podobný zvrat nemohl odehrát i jinde. Nový model ukázal, že události tohoto typu se dají předpovídat.

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.

Klimatičtí aktivisté ze skupiny Just Stop Oil postříkali Stonehenge oranžovou práškovou barvou – den předtím, než se u pět tisíc let starého monumentu mají shromáždit davy lidí u příležitosti letního slunovratu. Skupina uvedla, že akci podnikla, „aby nastupující vláda podepsala právně závaznou smlouvu o postupném ukončení využívání fosilních paliv do roku 2030“. Britský premiér Rishi Sunak akci odsoudil a pachatele označil za ostudné.