Klima strana 4 z 5

V Berlíně v referendu neuspěla iniciativa, která žádala, aby byla německá metropole klimaticky neutrální už do roku 2030. Volební komise po sečtení hlasů oznámila, že se nepodaří splnit jednu z podmínek pro schválení, podle které se musí vyslovit pro nejméně čtvrtina oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610 tisíc lidí. Informovala o tom agentura DPA.

Vláda ve středu schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zákon ještě bude muset posoudit parlament. Ministři rovněž schválili, že do roku 2027 půjde na zlepšení životního prostředí v lesích 446 milionů, jde o součást Společné zemědělské politiky EU. Vláda rovněž schválila nové podmínky pro zemědělce při získávání dotací.

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24 sdělil, že Češi mají zájem o dotační úsporné energetické programy, které se budou rozšiřovat. Velký zájem je třeba o program Nová zelená úsporám Light. Česko podle něj stojí před výzvou, jak snížit svoji energetickou náročnost.

Polsko se jako každou zimu dusí ve smogu. Na některých místech koncentrace škodlivin v ovzduší na přelomu roku překonaly rekordy. Špatná je situace zejména v okolí velkých měst. Důvodem je hlavně to, že stále velká část tamních domácností topí levnějšími a často neekologickými tuhými palivy.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Klimatická krize zvyšuje rizika pro zemědělkyně v Africe, které obvykle pracují po celou dobu těhotenství. Rostoucí teploty mohou způsobovat komplikace u nenarozených dětí pracovnic, které patří k lidem už tak nejvíce zasaženým globálním oteplováním.

Na pražské Letné se rozsvítily klimatické hodiny. Odpočítávají čas do okamžiku, kdy podle vědeckých odhadů vystoupá teplota Země o jeden a půl stupně Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí. Digitální čísla jsou kolem metronomu, je na ně tedy vidět ze Staroměstského náměstí a Pařížské ulice. Na Letné zůstanou dva týdny.

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Česká republika zvažuje, že se bude ucházet o pořádání klimatického summitu COP29 v roce 2024. O status pořadatelské země by v případě kandidatury soutěžila s několika dalšími státy. Agentuře Reuters to řekl vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vede českou předsednickou delegaci na COP27.

Všichni studenti Barcelonské univerzity si budou muset od akademického roku 2024 zapsat předmět věnovaný klimatické krizi. Britský list The Guardian na svých internetových stránkách napsal, že vedení vysoké školy vyšlo vstříc aktivistům, kteří univerzitu týden okupovali.

Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala.

Geolog Václav Cílek v pořadu Události, komentáře uvedl, že situace se změnou klimatu časem dozraje do takové fáze, že lidé budou sami požadovat po vládách příslušné kroky k jeho zmírnění. Zakladatel iniciativy Fakta o klimatu Ondráš Přibyla zase ujistil, že lidstvo není na cestě přímého nárazu do klimatické katastrofy.

Zemřela cyklistka, která byla zraněna při střetu s automobilem v Berlíně. V Německu kvůli tomu sílí hněv vůči klimatickým aktivistům, jejich pondělní protestní akce totiž měla způsobit zpoždění příjezdu speciálního zásahového vozu. Ke kritice na adresu ekologických demonstrantů se v pátek připojil například německý vicekancléř a ministr průmyslu Robert Habeck. Lékařka ze zasahující záchranné služby ovšem později podle médií zpochybnila informace, že včasnou záchranu zraněné ženy znemožnila protestní akce ekologických aktivistů.

V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím ve čtvrtek dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.

Zdravotní krize, klimatická krize, krize potravinářská. S čím si vědci poradí a na co je lidský mozek krátký? V pořadu Fokus Václava Moravce diskutovali odborníci na téma Věda jako spása. Pozváni byli molekulární biolog Marián Hajdúch, strukturní virolog Pavel Plevka, odbornice na enviromentální chemii Jana Klánová, bioklimatolog Miroslav Trnka, agroekoložka Milada Šťastná a rostlinný genetik Karel Říha.

Japonsko se aktivně připravuje na důsledky změn klimatu. Pod náporem přírodních katastrof posiluje infrastrukturu a podniká kroky, aby dokázalo rychle napravit škody. Redaktorka České televize Barbora Šámalová nahlédla do podzemního komplexu u Tokia, který patří k unikátům světové infrastruktury a odvádí povodňovou vodu z obytných oblastí.

Nejhorší vlna veder v Číně za posledních šedesát let prohlubuje ekonomické problémy. Kromě boje s následky epidemie koronaviru se teď nejlidnatější země světa potýká také s extrémním suchem. Úřady tento týden nařídily továrnám v několika hlavních výrobních regionech pozastavit výrobu, aby se ušetřila elektřina pro klimatizace v domácnostech.

Celé Česko zasáhnou v nejbližších dnech silná vedra, ve čtvrtek na jihu Moravy teploty vystoupají až nad 34 stupňů Celsia. Už v úterý východ země postihnou silné bouřky s přívalovým deštěm. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kvůli vysokým teplotám zůstává v platnosti i dřívější výstraha před nebezpečím vzniku požárů.

Sucho a kůrovec působí vážné problémy ve středním Německu. V Harzu zmizel už téměř veškerý porost jehličnanů. Stromy odumírají v Národním parku i v hospodářských lesích. Úřady, lesníci a ekologové proto při jejich obnově usilují o větší vysazovaní listnáčů.