Klima strana 4 z 5

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Změna klimatu představuje „existenciální hrozbu“ pro život na Zemi, varovala tento týden skupina předních vědců ve zprávě analyzující extrémní jevy počasí a nedostatečná protiopatření.

Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.

Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

Změna klimatu se projevu celou řadou dopadů na podobu počasí v různých částech světa, hlavně jeho extrémnějšími podobami. Stále závažnějším problémem je ale také to, že klimatická změna narušuje schopnost meteorologů předpovídat počasí.

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace v pondělí na rušných křižovatkách a dopravních tepnách v Berlíně vytvořili přes dvacet blokád. Policie po zhruba dvou hodinách místa zprůjezdnila. V pohotovosti zůstává na pět set policistů, kteří varovali řidiče, aby zachovali klid a nezasahovali sami proti demonstrantům. Už v neděli hnutí červenou a oranžovou barvou postříkalo pilíře slavné Braniborské brány. Policie kvůli tomu zadržela 14 lidí.

Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.

Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinily dohromady ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech dokonce výrazně. „Země se teď nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Uznávaný americký odborník na klima zaskočil vědeckou obec, když se pokusil ukázat, že jednostranný klimatický narativ podle něj ovládá odborné časopisy. Vědec úmyslně upravil svou studii tak, aby zdůrazňovala vliv globálního oteplování. Šéfredaktorka časopisu Nature odmítla toto jednání jako „nezodpovědné“ a ohradila se proti tomu, že by měli preferovaný narativ.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Před desítkami tisíc let došlo u Grónska několikrát k extrémní klimatické změně. Vědci teď popsali, že následky této události byly znát po celé planetě.

Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.

Bude na Vánoce sněžit? Jaké počasí bude o prázdninách? A naprší na jaře dost, aby se zemědělci a zahrádkáři nemuseli bát sucha? Dlouhodobá predikce počasí patří u lidí mezi nejoblíbenější druhy předpovědí a veřejnost o ni meteorology nejčastěji žádá. A to i přes to, že úspěšnost v tomto případě je mnohem nižší než u klasických předpovědí.

Ostrava plánuje zavést maximální třicetikilometrovou rychlost pro řidiče na třídě Přemyslovců. Ulice by se tak měla stát příjemným a klidným městským bulvárem. Rychlost začne platit po dokončení úprav v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky, což by mohlo být za dva roky. V ulici se momentálně mění vodovod a opravuje kanalizace, poté dostane nový povrch, který doplní stromy i nové záhony.

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans podal rezignaci a jeho agendu převezme místopředseda unijní exekutivy Maroš Šefčovič ze Slovenska. V úterním prohlášení to uvedla Evropská komise (EK). Dosavadní místopředseda komise Timmermans odchází z Bruselu, neboť v listopadových předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku povede společnou kandidátku nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice.

Oteplování globálního klimatu už dnes dělá paseku ve všem: od rostlin a živočichů po průmyslové aktivity. Uvádí to agentura Bloomberg, která vybrala čtyři příklady pro ilustraci života ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. V rozsáhlé analýze popisuje, jak měnící se klima zasahuje jaderné elektrárny ve Francii, sklizeň obilí v Indii, korály na Floridě i výskyt jistého amerického kůrovce.

Následující dekáda je obdobím zlomu, pod dvěma stupni ale zvýšení globální teploty už neudržíme, míní Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMÚ. Klimatická opatření podle něj nemusejí znamenat pokles ekonomiky, stačí je správně implementovat. I když Česko a další vyspělé země si s následky změn poradí, miliarda lidí z chudých regionů se dá do pohybu, upozornil klimatolog v Interview ČT24. Varoval také před vědci z jiných oborů, kteří mluví o klimatické změně, aniž by jí rozuměli.

Velmi teplé a často i suché počasí první poloviny letošního léta vystřídalo po 20. červenci počasí vlhčí a postupně také chladnější. Na většině území bylo zatím posledním tropickým dnem pondělí 24. července. Od té doby je ve střední Evropě chladno – pro spoustu lidí nečekaně.

Požáry a vlna veder spalují jih Evropy, španělská meteorologická služba očekává v následujících dnech až pětačtyřicet stupňů Celsia. Na jihovýchodě proto platí varování, v některých oblastech měla země teplotu až šedesát stupňů. Není divu, že Barcelona v uplynulých letech vybudovala síť klimatických úkrytů.

Naše planeta zažívá nejteplejší týdny v moderní historii a zřejmě i v dějinách lidstva a zatím není jisté, kdy toto období skončí. Hlavním důvodem je lidská činnost spojená s produkcí skleníkových plynů. Aktuálně k tomu pak přispívají především teplé oceány, což je podporováno jevem El Niño. Rekordy se teď přepisují prakticky na denní bázi, o víkendu byla například naměřena absolutně nejvyšší teplota na území Číny (52,2 °C) a v Údolí smrti chyběl jen půlstupeň k vyrovnání celosvětového věrohodného rekordu, který činní 54,4 °C. Tento týden zasáhne spalující vlna veder jih Evropy.

Víkend a začátek příštího týdne přinese extrémní teploty, vlna veder zasáhne velkou část Evropy. Výskyt vysokých teplot několik dnů po sobě je dle klimatologa Miroslava Trnky jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu. Podle něj jsou horké vlny „zabijákem“, co se smrtnosti týče, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Přehřátí organismu, úpal či úžeh bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil v Interview ČT24.

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.