Klima strana 4 z 5

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

Švýcaři v nedělním referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Roku 2009 určila skupina vědců osm milníků, které by lidstvo nemělo ve vlastním zájmu překročit, pokud chce, aby Země zůstala obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, funkční ozonová vrstva nebo změna klimatu. Nová zpráva v Nature tvrdí, že sedm z nich už bylo na celé planetě nebo ve velkých částech Země překročeno. Výrazné překonání limitů, které jsou nutné pro udržitelnost a bezpečnost globálního ekosystému, hrozí řadou katastrofických změn.

I v Estonsku se pěstuje vinná réva, jen za výrazně jiných podmínek než třeba na slunném jihu Evropy. Vinice jsou ukryté ve sklenících a množství odrůd není kvůli chladnému podnebí velké. Hodně se taky experimentuje s ovocnými víny. Přestože Estonsko k pěstování nabízí jen velmi těžké podmínky, je po celé zemi přes dvacet vinařů.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace letos výrazně stupňují své nátlakové akce. Organizace je aktivní především v Německu, Itálii a Rakousku, kde často blokuje dopravu. Její členové se snaží strhnout pozornost třeba i poškozováním historických památek či uměleckých děl. I v tradičně pro-ekologických městech, jako jsou Berlín a Vídeň, ale roste kritika hnutí. Nátlakové akce podle některých politiků i obyvatel už překročily únosnou mez. A snahy reagovat na klimatické změny naopak podkopávají.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Geomorfologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity zmapovali proměny třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd – hory Kněhyně. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se proměňovala v uplynulých více než 250 letech. Jejich závěry mohou v budoucnu pomoci například s přesnějším určením rizika sesuvů v dané oblasti, sdělil mluvčí fakulty Stanislav Janalík.

Americký prezident Joe Biden na závěr summitu G7 v Hirošimě uvedl, že očekává brzké zlepšení vztahů s Čínou, které se prudce zhoršily poté, co Američané u pobřeží Jižní Karolíny v únoru sestřelili údajný čínský špionážní balon. Ten šéf Bílého domu označil za „pitomý balon“, informuje agentura Bloomberg.

Slovenský parlament uložil vládě, aby v rámci Evropské unie ministři hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu zejména zdravého životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.

V metropolích bývá mnohem větší horko než na venkově. Je to způsobené efektem takzvaných tepelných ostrovů, které na oteplující se planetě způsobují obyvatelům měst hlavně v létě spoustu nepohody, zejména kvůli nesnesitelně teplým nocím.

Němečtí vědci dokončili zdokonalený návrh na továrnu, která by vyráběla vodík přímo na moři. Autoři věří, že jejich koncept je technicky i ekonomicky životaschopný a že by mohl pomoci Evropě k přechodu od fosilních paliv k ekonomice, která by už neničila klima planety.

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Němečtí klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace od pondělí plánují nenásilné protestní akce po celém městě. Chtějí tak přimět spolkovou vládu, aby dodržovala pařížskou klimatickou dohodu a udržela oteplování na hranici jednoho a půl stupně Celsia. Jiným ekologickým skupinám se ale metody Poslední generace nelíbí.

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.

Přes čtyři tisíce hektarů lesa už zničil první letošní velký požár ve Španělsku. Na sedmnáct set lidí se muselo evakuovat. Hoří na východě země, v horách nad Valencií. Boj s plameny hasičům ztěžuje silný vítr a dlouhotrvající sucho. Sezona požárů, která poloostrovní stát trápí každoročně, začala neobvykle brzo.

V Berlíně v referendu neuspěla iniciativa, která žádala, aby byla německá metropole klimaticky neutrální už do roku 2030. Volební komise po sečtení hlasů oznámila, že se nepodaří splnit jednu z podmínek pro schválení, podle které se musí vyslovit pro nejméně čtvrtina oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610 tisíc lidí. Informovala o tom agentura DPA.

Vláda ve středu schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zákon ještě bude muset posoudit parlament. Ministři rovněž schválili, že do roku 2027 půjde na zlepšení životního prostředí v lesích 446 milionů, jde o součást Společné zemědělské politiky EU. Vláda rovněž schválila nové podmínky pro zemědělce při získávání dotací.

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.