Rychlost oteplování Země dosáhla v roce 2023 historického maxima, spočítala skupina 57 vědců. Za přibližně 92 procent loňského rekordního tepla jsou podle nich zodpovědní lidé a jejich aktivita.
Loňský rok byl překvapivě teplý. Podle skupiny klimatologů ukazuje analýza na to, že přes toto výrazné oteplení nejsou důkazy, že by se rychlost klimatické změny zvyšovala.
Skupina 57 vědců z celého světa použila metody schválené Organizací spojených národů, aby prozkoumala, co stojí za loňským přívalem tepla. Badatelé uvedli, že ani při tomto rychlejším oteplování nevidí důkazy o výrazném zrychlení klimatických změn způsobených člověkem nad rámec zvýšeného spalování fosilních paliv.
Rok extrémů
Loňské teplotní rekordy byly natolik neobvyklé, že vědci diskutovali o tom, co za tímto velkým skokem stojí – včetně možnosti, jestli se klimatická změna nemůže zrychlovat. Anebo zda jsou ve hře jiné faktory. „Teplota se zvyšuje a věci se zhoršují přesně tak, jak jsme předpovídali,“ řekl hlavní autor studie Piers Forster, klimatolog z Leeds University. Podle něj je loňské oteplení vysvětlitelné hromaděním oxidu uhličitého z rostoucí spotřeby fosilních paliv.
V loňském roce dosáhla rychlost oteplování 0,26 stupně Celsia za dekádu – oproti 0,25 stupně Celsia v roce předchozím. Podle Forstera to není významný rozdíl. „Rozhodnutí jednat v oblasti klimatu se stalo politickým tématem, ale tato zpráva by měla lidem připomenout, že ve skutečnosti jde v zásadě o rozhodnutí zachránit lidské životy,“ upozornila klimatoložka z Wisconsinské univerzity Andrea Duttonová, která nebyla členkou mezinárodního týmu. „Podle mě je to něco, za co stojí bojovat,“ doplnila.
Tým autorů určil, že loňský rok byl o 1,43 stupně Celsia teplejší než průměr let 1850 až 1900, přičemž 1,31 stupně z toho pocházelo z lidské činnosti. Zbývajících asi osm procent oteplení je způsobeno převážně přirozeným jevem El Niňo, který dočasně otepluje oblast středního Pacifiku a v důsledku mění počasí po celém světě. Vliv na oteplování mělo také silné zvýšení teplot podél Atlantiku a další náhodné jevy spojené s kolísáním počasí. V širším časovém horizontu deseti let, kterému vědci dávají přednost před jednotlivými roky, se svět od předindustriální doby oteplil o 1,19 stupně Celsia, uvádí zpráva v časopise Earth System Science Data.
Do překročení hranice zbývá čtyři a půl roku
Zpráva také uvádí, že vzhledem k tomu, že svět bude nadále využívat uhlí, ropu a zemní plyn, Země pravděpodobně za 4,5 roku dosáhne bodu, kdy se už nebude moci vyhnout překročení mezinárodně uznávané hranice oteplení: tedy 1,5 stupně Celsia.
To odpovídá dřívějším studiím, které předpokládaly, že pokud se něco zásadního nezmění, Země se počátkem roku 2029 dostane na hranici překročení této meze. Pokud teploty vystřelí za hranici 1,5 stupně, nebude to znamenat konec světa ani lidstva, ale bude to dost zlé, zdůraznili vědci. Dřívější studie OSN ukazují, že v období mezi oteplením o 1,5 až dva stupně Celsia dojde pravděpodobněji k masivním změnám v ekosystému Země, včetně případného úbytku korálových útesů, zániku arktického mořského ledu, ale také vyhynutí mnoha druhů rostlin a živočichů. To vše za doprovodu extrémních výkyvů počasí, které budou zabíjet i lidi.
Jedno podivné září
Během loňského roku bylo nejextrémnějším měsícem září. Právě ono se na vzestupu globální teploty projevilo nejvíc a současně se nejvíc vymykalo globálním průměrům. Vědci měli několik teorií pro tento masivní skok. Zmíněná zpráva o klimatu uvádí, že možným vysvětlením by mohlo být například snížení znečištění sírou z lodní dopravy. Tyto emise odrážejí sluneční světlo, takže v minulosti přispívaly k ochlazení atmosféry, ale v posledních letech se toto znečištění povedlo snížit. Jenže ani tato často zmiňovaná možnost není podle vědců vysvětlením, protože ji kompenzovalo obrovské množství „ohřívajících“ uhlíkových částic, které se dostaly do ovzduší v důsledku požárů v Kanadě.
Zpráva také uvádí, že se oteplení nedá přisoudit ani erupci podmořské sopky, která sice poslala do atmosféry obrovské množství vodní páry, jež zadržuje teplo, ale současně vyvrhovala ochlazující částice, přičemž obě síly se v podstatě vzájemně vyrušily.
Klimatoložka z texaské techniky a hlavní vědecká pracovnice organizace Nature Conservancy Katharine Hayhoeová k výsledkům práce dodala, že „budoucnost je v našich rukou, jsme to my – ne fyzika, ale lidé – kdo určí, jak rychle se svět oteplí a o kolik“.
