Počasí

Letiště Václava Havla v Praze krátce po 10. hodině obnovilo provoz, který muselo na zhruba pět hodin pozastavit kvůli mlze. Mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková řekla, že omezení kvůli snížené viditelnosti ovlivnilo k desáté hodině celkem 24 příletů, šest letů bylo zrušeno a všechny ranní spoje byly zpožděny.

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Nejméně dva lidé zemřeli a přes 500 silnic muselo být uzavřeno v americkém státě Kentucky v důsledku silných bouří a rekordních záplav, oznámil v neděli tamní guvernér Andy Beshear s tím, že hladiny řek stále stoupají. Živel si v uplynulém týdnu vyžádal celkově přes tucet obětí i v dalších státech na jihu a středozápadě USA.

V noci mrzlo víc v Čechách, kde teploty v nížinách klesly nejčastěji na minus jeden až čtyři stupně Celsia, v údolích i k pěti stupňům pod nulu. Na Moravě a ve Slezsku bylo tepleji, minima se tam pohybovala většinou kolem minus jednoho stupně. Pomohl silnější vítr a větší oblačnost. Případné škody na kvetoucích stromech by tam nemusely být rozsáhlé, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kritická pro pěstitele bude i noc na pondělí.

Po teplém čtvrtku a pátku beze srážek se v Česku na víkend výrazně ochladí s tím, jak do Evropy začne od severu proudit arktický vzduch. Teploty přes den se budou o víkendu držet i hluboko pod deseti stupni Celsia, v noci může mrznout. Přeháňky mohou být i sněhové. Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy, předpovídá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Americká Národní meteorologická služba (NWS) varovala ve čtvrtek před nebezpečím velmi silných záplav části amerického Jihu a Středozápadu poté, co se regionem od Texasu po Michigan prohnaly velmi silné bouře doprovázené tornády. Vyžádaly si životy nejméně sedmi lidí, píše server televize CNN.

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Do Česka se vrátilo zimní počasí, které zkomplikovalo situaci hlavně na horských silnicích. Po ránu byly na většině míst teploty pod nulou a na mnoha místech nasněžilo, například v oblasti Krkonoš, Jeseníků a také Beskyd. Studená fronta přinese na začátku tohoto týdne podle meteorologů zřejmě poslední sněhové vločky v této zimě i do nejnižších poloh. Teploty ale postupně porostou, vyjasní se a o víkendu na některých místech naměří i osmnáct stupňů Celsia.

V Česku už šestý den po sobě padají teplotní rekordy. Zaznamenali je na skoro polovině měřicích stanic. Na jihu Moravy dokonce naměřili přes dvacet a půl stupně. Rychleji se kvůli tomu probouzí i příroda. A jarní počasí uspíšilo i práce na polích. Zemědělci zasévají například sladovnický ječmen skoro o měsíc dříve. Vegetace je na Moravě aktuálně až o tři týdny ve vývoji napřed. V přírodě už kvetou první stromy. Kvůli teplému počasí se ale daří i škůdcům. Letos se objevili na polích a zahradách výrazně dříve. Zemědělci proto musí porosty pravidelně sledovat a také ošetřovat.

Tepelné hospodářství v Hradci Králové rozesílá obyvatelům a institucím přeplatky za teplo za minulý kalendářní rok. Jejich celková výše je přes sto milionů korun. Například v panelovém domě se sto dvaceti byty dostanou vlastníci zpět přeplatek celkem šest set tisíc korun. Ředitelství policie ušetřilo milion tři sta tisíc tisíc, vězeňská služba přes tři sta tisíc. Loňská zima patřila k mírným a městský distributor tepla významně ušetřil.

Konec týdne bude v Česku slunečný a bez srážek. Ve čtvrtek také poprvé v letošním roce vystoupaly teploty nad dvacet stupňů Celsia, místy i přes 21 stupňů. Nejtepleji bylo ve Slezsku. Dosavadní rekord pro 6. březen přepsalo 89 procent dlouhodobě měřících stanic. Od úterka se ale znovu ochladí a vrátí se i noční mráz.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Administrativa Donalda Trumpa začala s propouštěním v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). O práci přišlo několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

Po víkendu se podle meteorologů prudce sníží množství ozonu. I když očekávané hodnoty ultrafialového záření nebudou v rámci celého roku nijak vysoké, po zimním období není kůže na vyšší dávky slunečního záření zvyklá. Lidé by proto měli zejména odpoledne omezit pobyt na přímém slunci a používat sluneční brýle a krém s vysokým ochranným faktorem, zejména při pohybu na horách.

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.

S koncem klimatické zimy se nyní už objevuje určité množství vzdušných pylových alergenů, které u silně citlivých osob vyvolávají řadu potíží. Nejvýznamnějšími alergeny jsou pylová zrna lísky a olše. Lidí s alergiemi podle imunoložky a alergoložky Jitky Petanové jednoznačně přibývá. Příznaky by neměli podcenit a obrátit se na odborníka.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Ze střechy jednoho z historických domů v centru Prahy o víkendu spadla část římsy. Nikomu se nic nestalo. Jen za poslední týden je to už druhý takový případ. Jednou z hlavních příčin jsou podle odborníků i prudké změny počasí, které způsobují zvětšování prasklin.