Počasí

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Mráz v Česku v posledních dnech napáchal velké škody ovocnářům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že největší škody jsou v Čechách, někde bude dokonce úroda nulová. Po jednání s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem v obci Daminěves na Mělnicku řekl, že stát chystá finanční pomoc pro poškozené pěstitele. Ministerstvo chce firmám pomoct i s udržením zaměstnanců. Podle Ludvíka už škoda přesáhla jednu miliardu korun.

Po nynějších chladných dnech a mrazivých nocích se na víkend v Česku výrazně oteplí. Po oba dny bude převážně slunečno, teploty v sobotu vystoupají ke 20 stupňům, v neděli se přiblíží letním 25 stupňům Celsia. Podobné počasí zůstane i začátkem příštího týdne. Noční teploty by měly už zůstat nad nulou, jen v jihozápadní polovině Čech se mohou v sobotu nad ránem ještě objevit přízemní mrazíky. Vyplývá to z aktuální předpovědi počasí a vyjádření meteorologů.

Teploty v Česku v nadcházejících dnech opět klesnou k nule a zejména v noci a ráno může i mrznout. V noci na čtvrtek budou přízemní mrazíky zejména v jižní polovině Čech a na severu republiky a v noci na pátek hrozí mráz, nejen přízemní, na celém území, varovali meteorologové. První škody kvůli studeným nocím hlásí pěstitelé zeleniny, ovoce i vinaři, zároveň mluví o oddálení sklizně a možných odbytových problémech.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Mrazy mohou poškodit především ovocné stromy, vinnou révu a vzešlou zeleninu. Na části území bude také sněžit, ve středu se může sníh přechodně objevit dokonce i ve středních a nižších polohách.

Sever Čech se probudil do mrazivého rána. Na Jizerce v Jizerských horách klesly teploty pod minus deset stupňů Celsia, jinak je ale většinou jen kolem minus dvou až minus čtyř stupňů. Na hřebenech Krkonoš za posledních 24 hodin napadlo asi patnáct centimetrů sněhu a celková vrstva sněhu se ráno pohybovala kolem čtvrt metru. Polská horská služba na své straně hor vyhlásila první stupeň lavinového nebezpečí, který je nejnižší z pětibodové stupnice. Kromě Krkonoš silně sněžilo taky na Šumavě nebo v Beskydech.

Do vyšších poloh Česka se vrátila zima. Od pátečního dopoledne do sobotního rána napadlo ve vyšších horských polohách nejčastěji pět až dvacet centimetrů sněhu. Největší přírůstky naměřili meteorologové na Šumavě, kde na hřebenech napadlo i kolem třiceti centimetrů. Na horských silnicích leží sníh, cesty jsou ale s opatrností sjízdné, vyplývá z vyjádření silničářů. Zatímco na většině území Česka bude sněžení postupně slábnout, na východě naopak zesílí. V Beskydech může do nedělního rána připadnout až deset centimetrů sněhu, varovali meteorologové.

Do Česka se dostává studený vzduch a na hory se vrací sněžení. Na horách může podle meteorologů napadnout až čtyřicet centimetrů sněhu. Vydali proto výstrahu pro území několika horských oblastí: Krušné hory, Šumavu nebo Beskydy. Chladné počasí s teplotami pod průměrem má vydržet i v dalších dnech. Podle silničářů by řidiči, kteří už nechali svá auta přezout na letní pneumatiky, měli zvážit jízdu do těchto oblastí.

Počasí v Česku zůstane oblačné a chladné až do příštího týdne, o víkendu teploty nepřesáhnou devět stupňů Celsia. Noci na pátek, neděli a pondělí budou mrazivé, podobně jako noc na čtvrtek, kdy teploměr ukázal až osm stupňů pod nulou. Zima může poškodit zeleninu nebo kvetoucí ovocné stromy, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přeháňky budou i smíšené a sněhové, v některých dnech i v nižších polohách.

Chvilku leje jako z konve, jenom aby se za půl hodiny obloha rozjasnila a vzduch ohřálo teplé slunce. Jenže když si člověk nevezme deštník, může o pár minut později schytat klidně i krupky – ale přitom se kochá duhou. Aprílové počasí je nevyzpytatelné – ale proč přichází právě v dubnu?

Provoz vlaků na železniční trati Praha–Benešov v úseku mezi Čerčany a Benešovem zastavily popadané stromy, poničily i trakční vedení. České dráhy (ČD) zavedly náhradní autobusovou dopravu, provoz se podařilo obnovit před 12:30, oznámil mluvčí dopravce Filip Medelský. Silný vítr lámal stromy také v Královéhradeckém kraji, na Náchodsku najel do stromu vlak. Hasiči ve středních Čechách vyjížděli kvůli větru ke stovce případů.

Zatímco v neděli ještě padaly teplotní rekordy a pondělí se alespoň někde teplotně dotkne dvacítky, většina nového týdne bude mnohem chladnější s nejvyššími teplotami jen kolem deseti stupňů Celsia. Noci by mohly být i mrazivé. Celý týden bude deštivý, v noci při ochlazení může i nasněžit. V noci na úterý a v části Čech i v úterý přes den bude navíc silně foukat, Český hydrometeorologický ústav proto vydal výstrahu.

Teploty v Česku se ke konci týdne vrátí nad dvacet stupňů Celsia, v neděli může být zejména na jihovýchodě země až 26 stupňů, rána budou ale chladná, v pátek se mohou objevit ještě přízemní mrazíky. Jinak meteorologové očekávají převážně polojasno, většinou bez deště. Na začátku příštího týdne se pak opět ochladí. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už uplynulý víkend a začátek tohoto týdne byl nadprůměrně teplý, v neděli Česko zažilo letošní první tropický den, teploty přesáhly třicet stupňů Celsia.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

V ruské Orenburské oblasti se k pondělku potýká s povodněmi přes šest tisíc obyvatel. Podle hydrometeorologického ústavu má povodeň kulminovat ve středu. Nejhorší situace je v Orsku, v druhém největším městě v oblasti.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

Díky teplému počasí začíná turistická sezona o něco dříve než loni. Na některých známých místech se od rána tvořily fronty. Podle provozovatelů památek i zástupců restaurací a hotelů také přibývá zákazníků. Mezi nejvytíženější turistická místa patří kromě Prahy hlavně Český Krumlov a Kutná Hora, návštěvníci ale míří i na Ještěd. Punkevní jeskyně a Adršpašské skály jsou zase nejnavštěvovanějšími přírodními krásami. V sobotu cestám nahrávalo v podstatě letní počasí, na mnoha místech Česka padaly teplotní rekordy, v Doksanech bylo 27,8 stupně Celsia.

Informace o prachu, který přilétá do střední Evropy ze severní Afriky, jsou stále častější. Saharský písek sice není nic nového a na naše území dopadal vždy, ale těchto epizod může v budoucnu přibývat.

Do Česka o víkendu dorazí letní počasí. V sobotu by měly teploty vystoupat na 21 až 25 stupňů, v neděli pak až na 27 stupňů. Podle meteorologů se jedná vzhledem k ročnímu období a měsíci o mimořádně nadprůměrné teploty. Češi si podle odborníků budou muset na teplejší dny napříč celým rokem začít zvykat, zaznělo v pořadu 90' ČT24.

Vpády saharského prachu do střední Evropy přinášejí nejen zhoršenou viditelnost a malebné západy slunce, ale mohou také zhoršovat zdravotní stav lidí, zejména astmatiků. Oproti znečištění z průmyslu je ale riziko jen malé.

Teplé jaro urychlilo růst a sklizeň chřestu. Třeba na Znojemsku ho letos sklízejí o měsíc dřív než před rokem. Na jeho růst ale třeba stále ještě čekají v Ivančicích na Brněnsku, tam se budou letos v květnu navíc konat už třicáté slavnosti chřestu.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.