Počasí

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Do Česka se vrátilo zimní počasí, které zkomplikovalo situaci hlavně na horských silnicích. Po ránu byly na většině míst teploty pod nulou a na mnoha místech nasněžilo, například v oblasti Krkonoš, Jeseníků a také Beskyd. Studená fronta přinese na začátku tohoto týdne podle meteorologů zřejmě poslední sněhové vločky v této zimě i do nejnižších poloh. Teploty ale postupně porostou, vyjasní se a o víkendu na některých místech naměří i osmnáct stupňů Celsia.

V Česku už šestý den po sobě padají teplotní rekordy. Zaznamenali je na skoro polovině měřicích stanic. Na jihu Moravy dokonce naměřili přes dvacet a půl stupně. Rychleji se kvůli tomu probouzí i příroda. A jarní počasí uspíšilo i práce na polích. Zemědělci zasévají například sladovnický ječmen skoro o měsíc dříve. Vegetace je na Moravě aktuálně až o tři týdny ve vývoji napřed. V přírodě už kvetou první stromy. Kvůli teplému počasí se ale daří i škůdcům. Letos se objevili na polích a zahradách výrazně dříve. Zemědělci proto musí porosty pravidelně sledovat a také ošetřovat.

Tepelné hospodářství v Hradci Králové rozesílá obyvatelům a institucím přeplatky za teplo za minulý kalendářní rok. Jejich celková výše je přes sto milionů korun. Například v panelovém domě se sto dvaceti byty dostanou vlastníci zpět přeplatek celkem šest set tisíc korun. Ředitelství policie ušetřilo milion tři sta tisíc tisíc, vězeňská služba přes tři sta tisíc. Loňská zima patřila k mírným a městský distributor tepla významně ušetřil.

Konec týdne bude v Česku slunečný a bez srážek. Ve čtvrtek také poprvé v letošním roce vystoupaly teploty nad dvacet stupňů Celsia, místy i přes 21 stupňů. Nejtepleji bylo ve Slezsku. Dosavadní rekord pro 6. březen přepsalo 89 procent dlouhodobě měřících stanic. Od úterka se ale znovu ochladí a vrátí se i noční mráz.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Administrativa Donalda Trumpa začala s propouštěním v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). O práci přišlo několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

Po víkendu se podle meteorologů prudce sníží množství ozonu. I když očekávané hodnoty ultrafialového záření nebudou v rámci celého roku nijak vysoké, po zimním období není kůže na vyšší dávky slunečního záření zvyklá. Lidé by proto měli zejména odpoledne omezit pobyt na přímém slunci a používat sluneční brýle a krém s vysokým ochranným faktorem, zejména při pohybu na horách.

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.

S koncem klimatické zimy se nyní už objevuje určité množství vzdušných pylových alergenů, které u silně citlivých osob vyvolávají řadu potíží. Nejvýznamnějšími alergeny jsou pylová zrna lísky a olše. Lidí s alergiemi podle imunoložky a alergoložky Jitky Petanové jednoznačně přibývá. Příznaky by neměli podcenit a obrátit se na odborníka.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Ze střechy jednoho z historických domů v centru Prahy o víkendu spadla část římsy. Nikomu se nic nestalo. Jen za poslední týden je to už druhý takový případ. Jednou z hlavních příčin jsou podle odborníků i prudké změny počasí, které způsobují zvětšování prasklin.

Přes den bude v týdnu až kolem deseti stupňů Celsia, v noci může zpočátku i mrznout. Srážky budou jen místy, hlavně v úterý a ve středu. V pátek oblačnosti ubude, na víkend se mírně ochladí a noční mrazy se vrátí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Konec letošní klimatologické zimy na severní polokouli přináší značné výkyvy teplot, kdy se zima zdánlivě snaží dokázat, že má ještě hodně sil. V některých oblastech proniká studený vzduch z polárních oblastí daleko na jih do subtropů, jinde se naopak subtropický vzduch dostává až do polárních oblastí.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.

Při náhlém oteplení ve vyšších vrstvách atmosféry se často rozvlní polární vír, což vede ke vpádům arktického vzduchu na jih – včetně Česka. Přestože bulvární média varují před touto „bestií z východu“, v únoru zřejmě nic takového nehrozí.

Teploty na Šumavě nad ránem počtvrté za sebou klesly k minus dvaceti stupňům. Nejchladněji bylo na Březníku, 22,7 stupně pod nulou je rekord z celé země. Mráz už působí problémy i ve městech. Potrubí praská například v Praze a namrzající voda ovlivňuje dopravu.

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.

Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.

V Česku třetí den po sobě padaly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Vimperku, a to 14,1 stupně. Na západě Čech ale bylo ještě ráno pod nulou a hasiči dokonce kvůli silné ledovce a nehodám uzavřeli silnici nedaleko Kraslic. V Praze teploty šplhaly k deseti stupňům. Do ulic tak vyrazili správci zeleně, kteří prořezávali stromy nebo uklízeli zbytky spadaného listí. Vysoké teploty by v části Česka měly vydržet minimálně do čtvrtka. Na Moravě a ve Slezsku by místy mohlo být až čtrnáct stupňů Celsia.