Počasí

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.

Světová meteorologická organizace (WMO) vybrala čtrnáct fotografií, jež zachycují vizuálně zajímavé meteorologické jevy z roku 2024. Zařadí je do kalendáře připomínajícího pětasedmdesát let, co WMO vznikla.

Cyklon Chido si na ostrově Mayotte vyžádal stovky, možná tisíce mrtvých, uvedl podle agentury AFP prefekt tohoto francouzského zámořského departementu. Francouzské ministerstvo vnitra dříve hovořilo nejméně o jedenácti obětech a místní nemocnice oznámila, že pečuje o devět osob v kritickém stavu a 246 dalších raněných.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Různá místa na Zemi zasahují v posledních dvou desetiletích vlny veder, které přinášejí teploty až o desítky stupňů vyšší, než je běžné. Tento fenomén je zatím nedostatečně popsaný, v nové studii přišli s možným vysvětlením vědci z USA.

Na mnoha místech v Británii jsou v pondělí zavřené silnice a přerušená železniční doprava v důsledku víkendové bouře Bert. Bouře, která způsobila rozsáhlé záplavy a zabila čtyři lidi, Británii a Irsko opět zasáhla, přinesla silný vítr a vydatné srážky, informuje agentura Reuters.

Na Frýdlantsku a ve Slezsku bude v neděli a v pondělí silně foukat. Vítr může mít v nárazech rychlost až 70 kilometrů v hodině, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Platnost výstrahy je do pondělních 19:00. Do nedělních 14:00 navíc pro část Česka platí varování před ledovkou.

Přestože v těchto dnech na horách sněží, dlouhodobě se české hory chystají na zimy bez sněhu. Menším lyžařským střediskům prý hrozí zánik. O tom, jak to dopadne na tuzemské lyžaře, školní kurzy a nakolik to ovlivní medailové ambice reprezentantů, diskutovali hosté pořadu Zkraje z Josefova Dolu v Jizerských horách.

Na severu a východě Čech, ve Slezsku a části Moravy hrozí v neděli vznik ledovky. Především v Libereckém kraji může být i silná. Ve varování na to upozornil Český hydrometeorologický ústav. Pozor by si měli dát zejména řidiči, ale i chodci, kterým hrozí uklouznutí.

Severozápad Spojených států a západ Kanady čelí rychle se prohlubující tlakové níži. Silný vítr, záplavy a sníh, které takzvanou bombovou cyklonu doprovázejí, ovlivňují více než sedm milionů Američanů. Živel ochromil dopravu a desetitisíce obyvatel nechal bez proudu. Nejméně dva lidé zemřeli, další jsou zranění. Extrémní počasí podle meteorologů potrvá do víkendu.

Do Česka se ve středu sune studená fronta, za kterou se výrazně ochladilo. Teploty budou kolem nuly, v Čechách se dešťové srážky v polohách nad 400 metrů mění ve sněhové. Na severozápadě a severu Čech hrozí náledí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ten následně varoval, že v noci na pátek a v pátek může ve východní polovině Česka napadnout až 12 centimetrů sněhu.

Přírodního sněhu na českých horách nebývá dost, areály se proto spoléhají na zasněžování. Na to je však zapotřebí hodně vody, se kterou by se od příštího roku mělo na horách lépe hospodařit. Ministerstvo životního prostředí chce upravit podmínky, které určují, kolik vody a jakým způsobem je možné čerpat, aby to neohrozilo ekosystém.

Při nehodách jen za úterý v Česku zemřeli čtyři lidé, za což může špatná viditelnost nebo mokré silnice. Ráno vyjížděli záchranáři například k tragické srážce u Chotíkova na Plzeňsku a už nyní evidují v Plzeňském kraji víc obětí nehod než loni za celý rok. „Listopad opravdu patří mezi nejnáročnější měsíce pro řidiče. Dopravní špička se posouvá kvůli posunu času do doby, kdy už je nejen šero, ale i úplná tma v provozu, zároveň jsou časté mlhy a už i první námraza,“ podotýká vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

V minulých dnech jsme se poprvé v začínající zimní sezóně setkali s významnějším průmyslovým sněžením v Česku, které se vyskytlo na Šumpersku. Jde o fenomén, který není úplně neznámý, na druhou stranu může svým výskytem být poměrně překvapivý a v zásadě ho lze jen velmi obtížně předpovídat. Důvodů je několik: od často velmi omezené, malé oblasti, kterou zasáhne, přes poměrně specifické podmínky, které k výskytu tohoto jevu musí být splněny.

Po zataženém čtvrtku a pátku se na víkend vyjasní a mírně oteplí. Teploty dosáhnou až deseti stupňů Celsia, ojedinělý déšť meteorologové čekají od západu až v neděli večer. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na začátku příštího týdne se nebe opět zatáhne, začne se ochlazovat a srážky budou i sněhové.

Víkendové počasí přinese ranní mlhy nebo nízkou oblačnost. Během dne se vyjasní, někde se ale nízká oblačnost udrží celý den. Tepleji bude v sobotu, kdy denní teploty mohou vystoupat až k 12 stupňům. V noci bude po oba dny kolem nuly. Pokračovat tak bude podobné počasí, jaké je v Česku v posledních dnech, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Změna času ovlivňuje celou řadu oblastí lidského konání. Včetně práce meteorologů. A to přesto, že „jejich čas“ tyto posuny ignoruje.

Lepší předpověď počasí, kvalitnější satelitní snímky nebo datová analýza pro každého zemědělce. S tím vším pomáhá umělá inteligence, kterou vyvíjí vědci z ČVUT v rámci mezinárodního projektu. Ten podpořila i Evropská unie částkou šest milionů eur. Informace ze satelitních snímků můžou zemědělci využít například k tomu, aby se mohli lépe rozhodovat, která plodina bude na jejich poli výnosnější, nebo aby věděli, kdy přijdou jaké extrémy počasí, které můžou jejich úrodu ohrozit.

Francie se vzpamatovává z nejhorších záplav za posledních čtyřicet let. Silné deště zasáhly hlavně střed a jihovýchod země. Přes tisíc lidí museli hasiči narychlo evakuovat. Pod vodou se ocitly i části Paříže, kde navíc padající strom zabil jednoho muže. Vláda vyhlásila v některých okresech stav přírodní katastrofy.

Pro Českomoravskou vrchovinu a některé přilehlé okresy platí výstraha před silným větrem. Škodit začal už ve středu a během čtvrtka pokračoval. U Oldřetic na Chrudimsku najel vlak do spadlého stromu a ve Včelákově dobrovolníci pomáhali i v tamní škole, kde hasiči instalovali generátor. Varování před silným větrem pro Českomoravskou vrchovinu a Frýdlantsko platí dál až do pátečního večera.

Česko čeká podzimní týden s převážně polojasnou oblohou a od úterý jen s minimem srážek. V polovině týdne se oteplí, v pátek se nejvyšší odpolední teploty dostanou až na osmnáct stupňů Celsia. O víkendu se pak mírně ochladí, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).