České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
Nad sedmi tisíci hektary lesů létají pracovníci Lesního družstva Vysoké Chvojno na Pardubicku několikrát týdně. Hledají náhle oslabené jehličnany. Strom napadený lýkožroutem rychle mění podobu. Při pohledu shora je jeho koruna místo zelené žlutá nebo hnědá. Takový strom se lesníci snaží zpracovat během tří dnů.
K zemi už musely téměř dva tisíce stromů. „Je vidět, jak chřadne, jak je slabý, větve jsou zrzavé,“ popsal oslabený strom dřevař Zdeněk Berger.
Jehličnaté porosty oslabilo letošní mimořádné sucho a horko. Pokud teď lesníci nezpracují stromy napadené škůdcem, brzy by mohla vylétnout jeho další generace a obsadit větší části lesů.
Nebezpečné sesterské rojení kůrovce
Napadené stromy selektivně kácejí i na Vysočině. Lesníci je vyhledávají při pravidelných pochůzkách. I tam se začal pod kůrou rojit lýkožrout. Extrémní teploty navíc umožnily takzvané sesterské rojení kůrovce. To znamená, že stejní brouci dokážou během roku postupně napadnout ne jeden, ale až tři stromy, v nichž založí další část populace.
„Je to špatná zpráva. Kůrovec, když dělá ještě sesterské rojení, rozlétá se do dalších míst,“ popsal náměstek pro lesní hospodářství Oblastního ředitelství Vysočina Lesů ČR Tomáš Kotík.
Nástroje proti kůrovci
„Dalším nástrojem lesníka je použití lapačů a lapáků pro zjištění aktuálního výskytu kůrovců v dané lokalitě. Po odhalení ohniska napadení stromů kůrovci proběhne jeho vytěžení, sanace chemickým postřikem, případně odkornění v lokalitách se zvýšenou ochranou přírody,“ popsal vedoucí oddělení výroby Školního lesního podniku Křtiny Čestmír Šnoblt. Napadené stromy musí z lesa co nejdříve pryč, aby se škůdce dál nerozmnožoval.
Také Školní lesní podnik Křtiny se podle Šnoblta chystá pořídit dronové flotily, mimo jiné k monitoringu stromů napadených kůrovcem. „Bohužel ani tahle technologie zatím neidentifikuje napadený strom v ten správný okamžik. Nicméně díky ní rychleji a s menší časovou náročností můžeme odhalit začínající ohnisko kůrovce,“ poznamenal.
Nejrizikovější je podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové oblast severní Moravy a Slezska. „Proti předchozím rokům je podstatná část ohnisek ukrytá v hloubi porostů, proto je jejich vyhledávání daleko komplikovanější. Jsou malá, takže na jednu stranu nevznikají velké holiny, na druhou stranu hledání jednotlivých stromů uprostřed lesa je složitější,“ řekla.
Záleží na dalším vývoji počasí
Ani likvidace napadených stromů ale nemusí stačit. Vše záleží na dalším vývoji počasí. „Neprší a stromy jsou ve stresu, protože jsou bez vody a pro kůrovce je to snadná kořist,“ řekl Kotík.
„Jedinou obranou jehličnanů je zasmolení kůrovců při vytváření snubních komůrek a následně matečných chodeb. Při nedostatku vody nemá strom dostatek pryskyřice pro svoji obranu,“ vysvětlil Šnoblt.
Situaci nevidí Šnoblt příliš optimisticky. „Pokud se bude klima dál vyvíjet, jak ukázal letošní rok, i v dalších letech, není v rukách lesníků zabránit rozvoji kůrovcové kalamity,“ poznamenal.
„Déšť přinesl úlevu, ne však oživení. Vysoký až extrémní deficit vody ve stromech klesl na 24 % českých lesů, růst však zůstává omezený. Po dlouhotrvajícím suchu se stromy zotavují pomalu. Žloutnutí a odumírání korun navíc odhalují trvalé následky stresu,“ uvedl na konci srpna Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe na síti X.
Lesníci mění způsob hospodaření
Lesníci z Křtin se podle Šnoblta snaží pěstovat lesy podle nových modelů hospodaření. „Dbáme na vytváření strukturně a druhově bohatých porostů s menší hustotou stromů v horní etáži porostu. V podstatě směřujeme k modelu, kde méně stromů na ploše se lépe podělí o stejné množství srážek. Tím dosáhneme vyšší odolnosti jednotlivých jedinců a zvýšeného přírůstu dřevní hmoty,“ popsal.
Sucho je podle mluvčí Lesů ČR plošně ve všech regionech a účinně se mu bránit nelze. „Kombinujeme tedy různá opatření, která ho mohou zmírnit. V rámci našeho programu Vracíme vodu lesu hloubíme tůně, vytváříme mokřady a v tocích dřevěné či kamenné přehrážky, které zpomalují odtok vody z krajiny a zvyšují tak hladinu podzemní vody, v krajině revitalizujeme potoky,“ řekla mluvčí Eva Jouklová.
Také Lesy ČR mění druhovou skladbu porostů. „Díky tomu a složení dřevin různého věku lesy lépe odolají škůdcům a výrazně se snižuje pravděpodobnost jejich rychlého plošného rozpadu,“ vysvětlila Jouklová.
Ministerstvo jedná o dalších financích
Lesním hospodářům pomáhá i ministerstvo zemědělství, a to poradensky i finančně. „Prostřednictvím Lesní ochranné služby dlouhodobě a systematicky monitoruje vývoj škodlivých činitelů v lesích a vlastníkům lesů, jejich odborným lesním hospodářům i orgánům státní správy lesů nabízí metodickou, poradenskou a expertní pomoc při identifikaci rizikových jevů, řešení výskytu škůdců a nastavování účinného systému ochrany lesa v konkrétních podmínkách lesních majetků,“ řekl zástupce mluvčího ministerstva Marek Otava.
V roce 2026 podle něj ministerstvo zemědělství obdrželo na podporu lesního hospodářství prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,5 miliardy korun. „V současné době jsou téměř všechny prostředky již proplaceny. Aktuálně jednáme s příslušnými resorty o navýšení rozpočtu o 800 milionů korun na podporu obnovy lesů s využitím dřevin odolných vůči klimatické změně. Tyto prostředky by byly financovány ze zbývajících výnosů z dražeb emisních povolenek,“ uvedl Otava.
Zpracování dřeva a obnova lesa
Poslední kůrovcová kalamita vypukla v Česku před šesti lety. Lesy ČR zpracovaly desítky milionů kubíků kůrovcového dříví a následně začaly obnovovat rozsáhlé poškozené porosty. „Jen v posledních letech vysadily stovky milionů sazenic a postupně mění druhovou skladbu lesů. Díky intenzivnímu monitoringu, rychlému zpracování napadeného dříví a obnově lesů se podařilo kalamitu zastavit a dostat ji pod kontrolu,“ tvrdí mluvčí Lesů ČR Jouklová.
„Museli jsme těžit dříví, které nebylo v plánu. Navíc jeho cena na trhu klesla pod náklady spojené s jeho výrobou. Vzniklo nám poměrně velké množství holin, které jsme museli uměle zalesnit, a s touto činností jsou spojené zvýšené náklady nejenom v roce výsadby, ale i po dobu následujících několika let,“ řekl Šnoblt.
Lesy České republiky pořádají 3. října na sedmi místech v zemi třetí Den lesů nové generace. Lidé se vrátí tam, kde během kalamity spolu s lesníky vysazovali nové lesy, a mohou tak porovnat tehdejší a současný stav lesa.
