Sněmovna schválila pravidla, která mají přinést rozmanitější složení lesů. Jedná se o největší úpravu hospodaření v lesích od poloviny devadesátých let. Novelou zákonodárci reagují na klimatickou změnu i zkušenosti z kůrovcové kalamity. Stav českých lesů se postupně podle expertů zlepšuje. I tak je ale stále ohrožuje sucho, vítr a hlavně škůdci.
Poslanci schválili novelu, která například prodlužuje dobu na přirozenou obnovu porostů ze dvou na pět let. „Budeme jednak šetřit finanční prostředky vlastníků a zároveň do toho lesa vnášíme pestrost,“ nechal se slyšet ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Část ekologů ale kritizuje, že soukromníci a obce nově nebudou muset vysazovat listnáče nebo jedle. Podle zastánců novely ale lesníci u vysazování různých druhů stromů zůstanou. Jinak by totiž mohli přijít o státní podporu.
Stav lesů se zlepšil
Stav českých lesů se mírně zlepšil. Zatímco v roce 2023 bylo poškozeno skoro šest milionů metrů krychlových dřevní hmoty, loni to bylo 4,6 milionu. Velké škody nadělal vítr. Majitelé kvůli němu museli vykácet přes dva miliony metrů krychlových dřeva. Dalších 560 tisíc zničilo sucho.
Na nedostatek vody jsou citlivé hlavně jehličnany. „Listnatý les ty problémy nemá. Je to proto, že má pod sebou zásoby vody ze zimního období, kterou nespotřeboval, protože neměl listí,“ vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek. Podle vedoucí útvaru ekologie lesa Moniky Vejpustkové bylo suché období mezi lety 2015 a 2018, posledních pět let ale pozorují zlepšení.
Největší škody způsobují škůdci
Největší škody ale stále způsobují škůdci – kůrovec, zvěř nebo houby. Poslední kůrovcová kalamita pomalu odeznívá. Loni kvůli ní lesníci vytěžili přes 1,4 milionu metrů krychlových smrkového dříví, což je meziročně o šedesát procent míň.
Kvůli houbám zmizelo o 58 procent více stromů než loni, téměř dvě stě tisíc metrů krychlových. Lesy ničil také brouk klikoroh borový, který způsobil škody skoro na dvou a půl tisících hektarů. Hlodavci mají na svědomí přes tisíc hektarů.
I kvůli škůdcům se usiluje o pestrou skladbu stromů v oboře. „Ve chvíli, kdy máte velmi pestrou směs dřevin, tak i v případě nějakého stresového faktoru, který může být způsobený suchem, větrem nebo různými druhy hmyzu, je vždycky pravděpodobné, že vám tam nějaká kostra porostu zůstane,“ řekl ředitel výzkumného ústavu Šrámek.
Za poslední rok kůrovce ubylo na Šumavě
Výskyt lýkožrouta smrkového se snižuje například na Šumavě. S kůrovcem tam lesníci bojují dlouhodobě – teď na jaře začali v oblasti Boubína pokládat lapáky. Hmyz se snaží lákat na pokácené stromy, které nejsou chemicky ošetřené. Insekticidní sítě už se nesmí vůbec používat.
Lesníci nechají část vytěžených stromů v lese a zakryjí je větvemi. „Aby nedošlo k proschnutí od slunce nebo rychlému zaschnutí lýka,“ vysvětlil vedoucí polesí Ondřej Toman. Dřevo se odveze až po napadení kůrovcem. Dřevo použité na lapáky je i po odvozu a napadení kůrovcem stále kvalitní, po zpracování je ho možné využít třeba ve stavebnictví.
