Iveta Dvořáková

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.

Případ otrávené dětské výživy řeší kriminalisté ze tří zemí. Dvě sklenice obsahující jed na krysy se našly v Česku, další dvě na Slovensku a jedna v Rakousku. Policisté hovoří o vydírání výrobce, obchodní řetězce tyto produkty dočasně stahují. Rakouská média přišla s informací, že zaměstnanci firmy HiPP, která výživy vyrábí, si e-mailu s výhrůžkami zřejmě všimli až dva týdny po vypršení ultimáta. Bezpečnost potravin v Česku hlídá několik úřadů. Závadných, falšovaných nebo přímo nebezpečných výrobků objeví ročně stovky. Případy vyhrožování otrávením potravin jsou v Česku ale ojedinělé.

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.

Objevuje se volání po regulaci některých chráněných nebo nepůvodních živočichů. Cílenou kontrolu například vlků nebo vyder prosazují agrárníci, myslivci, rybáři i část chovatelů. Argumentují například poklesem biodiverzity. Nejvíc je ale tíží rostoucí škody, které tato zvířata působí. Jen loni za ně ministerstvo financí vyplatilo přes 140 milionů korun, zhruba o třetinu víc než před pěti lety. Zejména ochránci přírody ale jejich prohlášení odmítají.

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.

Část společnosti v únoru dobrovolně abstinuje, a to v rámci akce „Suchej únor“ – loni se do ní podle organizátorů zapojilo 1,6 milionu lidí. Přibližně stejný počet ale požívá alkohol rizikově. Nadměrné pití přitom ohrožuje zdraví. Trend v konzumaci alkoholu se však zároveň v posledních letech mění – spotřeba destilátů i piva pozvolna klesá. Čím dál méně alkoholu konzumují mladí.

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.

Úniky tepla v domácnostech prodražují vytápění a zvyšují náklady na údržbu domů a bytů o tisíce korun ročně. Řada lidí je proto nyní řeší. Nízké teploty jsou zároveň ideálními pro odhalení takzvaných tepelných mostů, kudy teplo z domácnosti mizí nejvíc. Technici, kteří taková místa nacházejí, tak teď mají plno práce.

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.

Do české přírody se vracejí šelmy. Vlkům se daří v Krušných horách, na Frýdlantsku nebo v Ralsku, kde se jim narodila vlčata. S návratem vlků ale přicházejí i konflikty, protože v některých regionech útočí na stáda ovcí. V posledních letech se do tuzemských lesů vracejí také rysi či šakali a objevila se také jedna z nejvzácnějších šelem u nás, kočka divoká. Ochráncům přírody se ji podařilo nově natočit v Lužických horách. Vědci zároveň potvrdili, že se tam kočky úspěšně rozmnožují. Jednou z největších zvířecích hvězd uplynulého roku byl los Emil, který putoval z Polska přes severní Moravu a dostal se až na Slovensko a do Rakouska. Cestou několikrát zastavil vlaky i auta.

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.

V novém roce vstoupí v platnost přísnější pravidla týkající se zvířat. Zákon například rozšíří definici týrání, za které se nově bude považovat i dlouhodobé uvazování psů. Pro majitele jatek zase novela zavede povinnou instalaci kamerových systémů. Záběry z nich budou kontrolovat veterináři. A zlepšit se mají i podmínky v drůbežárnách – takzvané obohacené klece budou zakázané od roku 2027. Už teď je nicméně jasné, že všechny haly se přestavět nestihnou. I vzhledem k ptačí chřipce tak podle provozovatelů hrozí omezení soběstačnosti v produkci vajec i další zdražování.

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Odpalovat petardy a rachejtle bude během letošních oslav Mikuláše nebo konce roku více omezené než v minulých letech. Novela zákona se snaží chránit domácí i divoká zvířata, ale také komfort lidí tím, že tuto zábavu vykazuje do míst, kde má méně škodit či rušit.

Někteří chovatelé zřejmě nestihnou přestavět všechny klecové chovy nosnic do roku 2027, kdy začne platit jejich zákaz. Podle drůbežářů jich část zanikne a ceny dál porostou. Už teď jedno vejce stojí v průměru více než sedm korun.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.