Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
Členka Komory certifikovaných účetních a výkonná ředitelka společnosti ATLC company CZ Marina Kirilova pracuje v oboru přes dvacet let. „Systém je nový, nikdo ho předtím neznal. (...) Určitě sbíráme víc dat od zaměstnanců, takže i vstupní údaje si vyžádat nebo vůbec dostat od zaměstnavatelů je docela komplikované,“ hodnotí nový systém.
Do hlášení musejí účetní zadat například údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání zaměstnanců. Zdlouhavé jsou podle nich i opravy případných chyb. „Oprava se nepropisuje hned, ale tu ruční opravu musí potvrdit a zadat do systému také ručně pracovník ze státní správy. (...) Kolikrát musíme tyto opravy urgovat, posílat e-maily,“ uvádí Kirilova.
Právě při opravách vadných hlášení podniky podle České správy sociálního zabezpečení nejčastěji chybují. „Zaměstnavatelé někdy zasílají nové řádné podání místo opravného, případně podávají další opravné podání bez vyčkání na vyhodnocení toho předchozího, což vede k jeho odmítnutí,“ uvedla Správa v e-mailu pro ČT.
Pohled Juchelky a Jurečky
Chyboval ovšem i systém. Některé firmy se mohly podle správy dostat k údajům hlášených od jiných podniků. Informoval o tom například server Novinky.cz.
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se to stalo v ojedinělých případech zřejmě při přechodu zaměstnanců. „Tuto událost nepovažujeme za únik citlivých dat, jelikož bývalý zaměstnavatel měl jméno, příjmení, a dokonce i rodné číslo zaměstnance k dispozici historicky,“ řekl.
Poslanec a Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL), za jehož éry jednotné měsíční hlášení vzniklo, nechce zmíněný únik dat zlehčovat. „Protože v okamžiku, kdy jakákoliv data, která nemají být viděna jinými uživateli celého systému, a jsou viděna, tak je to věc, která je špatně – pokud jsou to osobní data, tím ještě větší problém to je, takže se na to dívám tak, že tyto technické chyby se stávat nesmějí,“ uvedl.
Podniky odeslaly za duben 5,69 milionu hlášení. Nejvíc formulářů systém zpracoval 20. května – bezmála dva miliony dvě stě tisíc. I přes prvotní problémy účetní věří, že jim jednotné měsíční hlášení v budoucnu práci ulehčí. Vítají hlavně to, že místo několika dokumentů posílají jeden formulář.
Nejhorší byrokratický předpis roku, hodnotí anketa
Jednotné měsíční hlášení bylo v květnu vyhlášeno nejhorším byrokratickým předpisem roku. Rozhodla o tom v anketě Absurdita roku veřejnost v on-line hlasování. Anketa se každoročně vyhlašuje při podnikatelských soutěžích Firma roku a Živnostník roku.
Zavádění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů trpí podle prezidentky Komory daňových poradců Petry Pospíšilové několika neduhy. Jde například o masivní objem dat, které nově stát vyžaduje. „Nový systém je zaváděn bez dostatečného praktického ověření za účasti malých a středních zaměstnavatelů nebo mzdových a účetních kanceláří.
Zákon přináší i retroaktivní chaos. Sice nabyl účinnosti 1. ledna 2026, ale systém se plně rozběhl až v dubnu. Podle přechodných ustanovení musí firmy v období od dubna do června zpětně dohlásit data za leden až březen, což v praxi znamená dvojí práci a opravování již uzavřených období,“ doplnila Pospíšilová.
Také partner daňové a právní kanceláře SVOKO Václav Svoboda uvádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů jako příklad normy, která české firmy nadměrně zatížila. „Jednotné měsíční hlášení mělo zjednodušovat, ale ve skutečnosti jen přesouvá systémové problémy státu na zaměstnavatele. Právní jistota a předvídatelnost tím výrazně trpí. Zákon ukazuje, že bez skutečného sdílení dat mezi samotnými úřady nelze administrativu zjednodušovat. Zátěž se jen přesune jinam, v tomto případě bohužel na samotné firmy,“ řekl.
