Česká správa sociálního zabezpečení

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Všechny služby státu nebudou elektronicky dostupné. U těch málo využívaných se to podle vlády nevyplatí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto předloží sněmovně pozměňovací návrh. A také o dva roky posune účinnost digitální ústavy, tedy práva občanů komunikovat s úřady on-line.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Postižení povodní mohou případně získat mimořádnou dávku až 72 900 korun. Podporu by mohly od úterka v terénu začít vyřizovat mobilní týmy úředníků. Peníze bude možné vyplatit přímo na místě, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dále vysvětlil, jaké možnosti mají lidé, pokud se kvůli povodním nedostanou do práce, jsou zavřené školy jejich dětí, případně nefunguje pošta, na které lze vyzvednout důchod.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nestihlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po deseti letech dokončit IT projekty na svých podřízených úřadech. Lidé sice mohou komunikovat s úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) v některých případech elektronicky, úředníci ale data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Na provoz a rozvoj informačních systémů vydal resort v letech 2018 až 2023 podle kontrolorů celkem 3,4 miliardy korun. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Onkologičtí pacienti kromě své nemoci bojují někdy také s úřady. Organizace i lékaři s těmito pacienty musejí stále častěji řešit pobírání invalidních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na přítomnost metastáz v posudcích bere ohled, zároveň dodává, že rozhodující není diagnóza, ale pokles pracovní schopnosti. Podle odborníků by se důchody měly snižovat nebo odebírat až ve chvíli, kdy je jisté, že je pacient stabilizovaný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) příští týden předloží vládě návrh novely, podle které by se mělo usnadnit vyřizování příspěvků na péči. Nově by je mohl vyřizovat jeden úřad namísto dvou. Lidé, kteří jsou závislí na pomoci druhých, čekají na vyřízení žádosti často řadu měsíců.

Do 20. srpna musí poprvé firmy nahlásit správě sociálního zabezpečení příjmy všech svých zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce. Tuto povinnost musí zaměstnavatelé nově plnit pravidelně každý měsíc. Kvůli tomu přibyla agenda účetním.

Starobní penze by se mohly od ledna zvýšit v průměru o 356 korun. Přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Průměrný důchod by tak vzrostl na 21 078 korun. Růst důchodů podporuje i opozice. Vláda by ale podle ní měla být ještě podstatně štědřejší. SPD navrhuje přidat penzistům 560 korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který má zrychlit a zjednodušit žádosti o příspěvek na péči. Proces teď podle vicepremiéra a šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) trvá i přes čtyři měsíce. Nově by to mohla být polovina. Příspěvky momentálně vyřizují dva úřady – Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ministra by to však měl dělat jenom jeden, a to ČSSZ. Novinka by mohla začít platit od začátku příštího roku.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se naplňují obavy, že plán majitele na záchranu hutní společnosti Liberty Ostrava není realistický. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá pro případ potřeby sociální pomoc. Česko jedná o možných krocích i s Evropskou komisí. Ministři to řekli na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministři připomněli, že firma poprvé nezaplatila celé sociální odvody a poprvé také nedodržela splátkový kalendář ke srovnání závazků vůči Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Liberty tvrdí, že České správě sociálního zabezpečení nedoplatky na sociálních odvodech uhradila.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Jít předčasně do důchodu dřív se loni rozhodlo celkem 99 843 Čechů. To je vůbec nejvyšší počet v historii Česka. Loňský rok tak co do počtu žádostí překonal i dosud rekordní rok 2022, kdy si o předčasný důchod požádalo osmdesát tisíc lidí. ČT to potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Největší nápor zaznamenali úředníci v letních měsících, tedy před začátkem platnosti vládní novely důchodového systému, která podmínky předčasného důchodu znevýhodnila.

Vláda dosud nedostala od hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) věrohodný plán restrukturalizace firmy. Splátky Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a ostatní závazky vůči státu ale Liberty plní, řekl po středečním jednání na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda a kraj zároveň hledají způsob, jak pomoci dodavatelským firmám, které by se kvůli problémům Liberty mohly samy octnout v potížích. Jsou jich stovky.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.

Sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům, kteří dostatečně dlouho platili odvody. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort práce poté připraví také novelu zákona, aby odpůrci komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila na konci září 20 254 korun.

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

V souvislosti se schválenou důchodovou reformou, která vejde v platnost 1. října, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rekordní počty žadatelů o předčasné důchody. Během prvních osmi měsíců roku o ně požádalo přes 82 tisíc budoucích seniorů, což je téměř čtyřnásobné množství oproti stejnému období loni. Podle ekonoma Filipa Pertolda se tak lidé snaží využít období, kdy ještě pravidla nejsou tak striktní. Do konce září mohou stále žádat o předčasné důchody podle starých podmínek. Kromě změn v předčasných důchodech přinese reforma také změny ve valorizacích.

V Česku roste zájem otců o placené volno po narození dítěte. Od státu ho teď žádá zhruba polovina otců, zatímco v roce 2018, kdy dávka — otcovská – vznikla, to byla asi třetina. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Podle ministerstva práce a sociálních věcí souvisí popularita tohoto volna s celkovým přerodem společnosti. Moderní otcové se chtějí víc zapojit do péče o děti. Doma podle ČSSZ zůstávají nejčastěji dva týdny, průměrně pobírají 13 316 korun.

Hnutí ANO dokončuje další podání k Ústavnímu soudu kvůli zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Opozice se na strážce ústavnosti obrátila už na jaře kvůli zkrácení červnové mimořádné valorizace penzí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že pokud soud oběma podnětům vyhoví, bude to znamenat pád vlády. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by Ústavní soud obě novely zrušil. Zároveň uvedl, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října.

Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, novelu v úvodním kole podpořila sněmovna. Růst se bude týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 tisíc korun. Prvním čtením prošla i novela, která zkracuje dobu pro oddlužení.

Stále více lidí se obrací na lékaře a odborná centra s tím, že mají problém získat příspěvek na péči nebo jim byl snížený invalidní důchod, a to přesto, že se jejich stav nelepší. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje změnu v systému schvalování příspěvků.

Do třetího kola milostivého léta, které se týká dluhů na sociálních odvodech, se zatím zapojilo na čtyři tisíce dlužníků. Doplatit mají pojistné za 381,8 milionu korun. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jim odpustí penále 341,3 milionu korun, informovalo ministerstvo práce. Snadnější srovnání dluhů s odpuštěním penále a poplatků je možné od začátku července do konce listopadu.